Kdy a kde se tento pozoruhodný dialog odehrál? V brněnské pobočce Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea. Vynikající pořad dvou židovských osobností zorganizovala vedoucí brněnské pobočky paní Jitka Králová – a vedla si dobře. Sál byl tentokrát skoro přeplněný.
O čem literáti mluvili tak zajímavě, že se o to musím dělit s čtenáři Rovnosti?

Nejdřív vypadaly otázky Arnošta Goldflama skoro banálně: Jak, kdy a co píšete? Kde se chcete nechat pohřbít? Tyhle a podobné špílce si za pobavené účasti publika pánové vyměnili a stejně jsme usoudili, že funus nechají na svých potomcích a o svých uměleckých záměrech že nám mnoho neprozradí.

Pak ovšem už šly některé otázky postupně víc tělo: Jak to bylo na začátku, jak je to s dědičným hříchem? Inu, rabín to všechno vzal rabínsky: Adam byl bytost čistá, bohulibá. Ale Bůh mu z jeho žebra, tedy jeho části, stvořil družku a ta v sobě už měla hada hříchu a pokušení. A tak svedla svého muže k hřešení a to způsobilo utrpení všem následujícím pokolením. Inu, tak to vidíte. Už od začátku to všechno svedli na nás, na ženy, ale my si o tom stejně myslíme své.

Pan Sidon, byv otázán, co jej zvlášť v oboru zajímá, vzpomněl rabiho Löwa, jak udatně bojoval proti pití vína v Mikulově. Mnozí z vás se asi podiví. Odkdy že jsou židé proti vínu? Vůbec nikdy nebyli, ale oni je v tom šestnáctém století rádi popíjeli spolu se sedláky – mikulovskými vinaři , v jejich sklípcích.

On ten moudrý, ortodoxní Löw – podle pověsti tvůrce Golema- měl za to, že se moc židé bratříčkují s křesťany a ztrácí pak zábrany proti pronikání jednoho náboženství do druhého. Inu, aby tedy zůstali židé sami sebou, muselo se přísně dbát, aby se nepomíchali s ostatními a o to se nejslavnější rabín i takto vynalézavě staral. Po celou svou historii židé platili za svou jinakost daň. Kdo se odlišuje, bývá pronásledován…

Ani další z otázek nebyla jednoduchá: Např. Pane Sidone, jaká doba byla dobrá? Jaká je teď? Teď je poměrně dobrá doba proti jiným dobám, pravil Sidon. Můžeme žít poměrně svobodně, dokud v téhle době globalizace lidstvo nebude napínat gumu tak, až praskne a vyhubí se samo. A taky: Jestli po sobě začnou házet obři kameny, židé mohou málo ovlivnit, ale obvykle, když dojde k boji obrů, tak na židy ty kameny padají. No mají teď svůj stát, ozvalo se z publika. Už nikdy nebudou vydáni bezbranní, doplnil další.

Pane rabíne, kde byl Bůh v Osvětimi? Jak si zodpovědět, že dopustil mučení a vraždění milionů nevinných? Odpověď se vlastně ozvala zase z publika, odpověď náboženská, od člověka vzdělaného, racionálního, od něhož bych náboženské vysvětlení hrůzy, kterou jsme všichni dopustili, aby se mohla stát, nečekala: Bůh si tím žádal vykoupení našeho samostatného židovského státu Izrael, aby naši potomci mohli žít po všechny další generace v míru a pohodě. Inu, tak to tedy byla veliká cena, za znovuzřízení našeho státu, za dobrou budoucnost našich dětí a vnuků!

Závidím tohle náboženské vysvětlení těm, kdo je jsou s to přijmout. Nepatřím k nim – mám to mnohem těžší.

EVA DOBŠÍKOVÁ