VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koho se bát? Inků, vrahů nebo policistů?

FEJETON - Uplynulý týden se nesl v duchu oslav dvacátého výročí sametové revoluce. Většina lidí si připomněla, co před dvaceti lety bylo a možná si s radostí řekla, že přece jen je to dnes s tou demokracií lepší.

21.11.2009
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Ne však studenti jednoho brněnského gymnázia, kteří nedávno přišli o milovaného ředitele. Ti využili výročí pádu komunismu k tomu, aby si zaprotestovali. Prý demokracie za posledních dvacet let moc nepokročila a že vlastně není co slavit. To tak můžou vědět, když tehdy ani nebyli nebo si maximálně v plenkách pohodlně hověli v matčině náruči.

Perný týden zažili zaměstnanci brněnského Alstomu, kteří se znenadání dozvěděli, že do roka přijdou o práci. To by se jim za minulého režimu určitě nestalo. Teď si odborníci, kteří ve firmě pracovali dlouhá léta, budou muset hledat nová místa, což není v dnešních pohnutých dobách hospodářské krize vůbec lehké.

Nezaměstnanosti se však ještě dlouho nemusí bát kominíci, kteří mají práce až nad hlavu a nevědí, na který komín dřív vylézt. I když se prý chystá nová vyhláška, která majitelům domů umožní, aby si komíny čistili sami. Můžeme jenom doufat, že někdo nevymyslí vyhlášku, která kominíkům sebere jejich tradiční uniformu, na kterou si lidé rádi sahají pro štěstí.

To štěstěna vyloženě nepřála několika policistům, kteří byli přistiženi, jak v restauraci při oslavě narození kolegovy dcerky hajlují a pronášejí rasistická hesla. Jak se pak mají lidé na strážce zákona obracet s důvěrou a respektem? Z policistů – rasistů musí mít nahnáno zvláště cizinci, kterých je na jižní Moravě čím dál více. Není divu, že někteří z nich do Česka přicházejí raději nelegálně, místo aby se hlásili na cizinecké policii.

Cizince bychom každopádně měli vítat s otevřenou náručí. Jsou většinou mladí, pracovití a rádi se v Česku usazují a zakládají rodiny. To by mohlo vyřešit hrozící demografickou krizi. Nejnovější statistiky totiž ukazují, že české ženy i muži s početím potomků vyčkávají co nejdéle. Dnešní styl života to umožňuje, takže se někteří ke zplození dětí rozhoupou až v padesáti. A někteří vůbec.

To pradávní Inkové s plozením potomků nejspíš problém neměli. Život jim ale znepříjemňovali Španělé, toužící po zlatě. To, co se ze zlatých pokladů Inkům podařilo uchránit, mohou Brňané obdivovat na nové výstavě. Mezi zlatými artefakty nechybí nože nebo obětní sošky. Inkové totiž ve svých zvycích byli docela krutí a nedělalo jim problém na oslavu svých bohů prolít krev.

S krutostí komárovského vraha by si však nezadali. Ten znásilnil mladou ženu, zabil jejího přítele a jeho tělo pak vlastnoručně spálil. Soud ho za toto povyražení poslal na zbytek života do vězení.

Rozum však zůstává stát nad tím, jak se vůbec vrah ke svým obětem dostal. Mladý pár se nechal ubytovat v domě naprosto neznámého člověka, kterého potkali v baru. Ze sympatického pána se však vyklubal nebezpečný násilník. To já bych byla opatrnější. S neznámým člověkem bych se sotva bavila, a už vůbec bych nepřijala pozvání k návštěvě.

Možná i kvůli tomu, že se odjakživa moje babička se mnou loučí slovy: „Katinko, nikomu nevěř a neotvírej cizím lidem.“ Takže na závěr: Nikomu nevěřte, mohlo by se vám to totiž vymstít.

KATERINA NENKOVÁ

Autor: Redakce

21.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies