Člověk aby se tam bál nejenom o své zdraví, popřípadě o zdraví svých dětí, ale snad i o ty holuby, co se pod tramvaje pletou.Kvůli opravě Husovy a teď i kvůli houstnoucímu provozu během školního roku se z náměstí Svobody stala frekventovaná silnice. Co na tom, že by to měla být pěší zóna a oáza klidu? Co na tom, že by tam měl člověk odpočívat u zurčící kašny a pod rozkvetlými truhlíky? Situace je špatná i v Masarykově ulici, kde hlavně ráno, když nákladní auta a dodávky naváží zboží do obchodů a kaváren, hrozí člověku zranění přimáčknutím mezi tramvaj a závoznický vůz.

A o nic lepší to není ani v ústí Masarykovy na hlavní nádraží. Od té doby, co pětky zahybají jako jediné tramvaje v tomhle místě doprava, panuje nebezpečí, že nepozorný chodec skončí nedopatřením až v umělém vodopádu u Denisových sadů. Odborníci se ale shodují v tom, že se situací nejde nic dělat – pokud by totiž víc spojů jezdilo Rooseveltovou ulicí, bylo by horší je odklánět v případě, že v přilehlých soudních budovách někdo nahlásí umístění bomby. Každá ulice má navíc své limity průjezdnosti.

O náměstí Svobody a jeho nepovedených rekonstrukcích už bylo napsáno mnoho komentářů, kritik a hodnocení. A teď se paradoxně ukazuje, že betonový apelplac je k něčemu dobrý – kdyby tam kromě pár laviček a odpadkových košů bylo ještě něco dalšího, nebylo by před tramvajemi kam uskakovat.

Čtěte více: Ranní centrum: chodci v ohrožení