VYBERTE SI REGION

Malé a velké obce. A peníze

KOMENTÁŘ - Spolu s debatami nad novelou zákona o rozpočtovém určení daní se do hry vrátilo financování obcí a celá koncepce místní samosprávy.

2.10.2007
SDÍLEJ:

Stanislav BalíkFoto: ARCHÍV

Spolu s debatami nad novelou zákona o rozpočtovém určení daní se do hry vrátilo financování obcí a celá koncepce místní samosprávy. V Brně do toho vpadly diskuze nad počtem městských částí. Vše se točí kolem dvou principů, jež jsou v rozporu: racionalita místní správy a právo uzavřených sídelních jednotek na samosprávu.

Plakat nad tím, že malé městské části nejsou s velkými vzájemně porovnatelné, je k ničemu. Je to totéž, jako naříkat nad tím, že malé obce nejsou srovnatelné s krajskými městy. Nejsou a nikdy nebudou. Anebo budou, ale pouze když je sloučíme do velkých celků. Není problém mít průměrný počet obyvatel na samosprávnou obec přes třicet tisíc jako ve Švédsku či dokonce přes sto dvacet tisíc jako v Anglii (současný průměr na jednu obec v České republice je přes šestnáct set). Potom ale vědomě ustupujeme od přesvědčení, že obyvatelé daného místa mají v co největší míře sami rozhodovat o správě svých věcí. Mají mít lidé z Útěchova alespoň omezený vliv na to, jak bude jejich část vypadat, i za cenu horšího financování, nebo mají o tento vliv přijít, za cenu efektivnějších investic?

Z pohledu managementu veřejné správy jsou malé jednotky těmi nejhoršími. Mají v rozpočtu pár korun, ze kterých taktak zajistí veřejné osvětlení a chod radnice. Budování chod〜níku je drahým úkolem, na který se připravují léta. Logicky pak označují za diskriminující situaci, kdy dostávají šestapůlkrát méně peněz na obyvatele než Praha. Zapomínají ale přitom na to, že větší města provozují muzea, galerie, divadla a hromadnou dopravu, jež využívají zdaleka nejen obyvatelé měst.

Kudy z toho ven? Současné financování je kastovní, podle něj obyvatel malé obce znamená méně než člověk z velkého města. Platí sedm let a je plodem sociálnědemokratické vlády. Je ale zřejmé, že jej nelze nahradit rovnostářstvím, kdy by stát na každého dával stejně. Finance větších měst by se totiž zhroutily.

Vhodným řešením je kombinace: zohlednit jak počet obyvatel, tak daně podnikatelů pracujících na daném území a část daní, jež všichni obyvatelé vyprodukují.

Pro obce se pak stane atraktivním vytváření vhodných podmínek k podnikání, budování vazeb na schopné rodáky. Také by stálo za to zásadním způsobem omezit dotace, v jejichž případě o řadě věcí rozhoduje pražský úředník. Takto ušetřené peníze (až čtyřicet procent obecních rozpočtů dnes tvoří dotace) přidat k těm pevně rozdělovaným. Rozhodně je ale lepší, když o místních problémech – o tom, kudy povede nová silnice nebo zda se postaví nový supermarket – mohou rozhodovat obyvatelé z místa, nikoli ze vzdáleného centra. A to i za cenu nižší efektivity. Demokracie ale nikdy nebyla levná záležitost.

Autor působí v Centru pro studium demokracie a kultury

2.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies