VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Organické zemědělství

KOMENTÁŘ - Podnikání zvané organické zemědělství bylo dlouho systematicky podceňováno.

25.10.2007
SDÍLEJ:

Karel DolejšíFoto: ARCHÍV

V poslední době se lze nejčastěji setkat s názorem, že jde jednoduše o výrobu potravin pro střední vrstvy, které se chtějí odlišit od většinové společnosti. Někteří opakovaně zpochybnili možnost, že by se organické potraviny kvalitou nějak lišily od těch konvenčních. Tomu je však, zdá se, definitivně konec.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve zprávě Organické zemědělství a potravinová bezpečnost přiklonila na stranu tohoto tradičně netradičního hospodaření. Podle zprávy bojuje s hladomorem, omezuje změny klimatu a je dobré pro farmáře, spotřebitele i životní prostředí. Posun dozajista souvisí s rozvojem tohoto podnikání na světovém Jihu, k němuž dochází v posledních letech. Produkce organických potravin se totiž rozvíjí už ve sto dvaceti zemích a předpokládá se, že do roku 2012 se obrat na trhu téměř zdvojnásobí.

Předchozí zpráva FAO označila průmyslové zemědělství společně s odlesňováním a vypalováním za příčinu třetiny emisí skleníkových plynů a devadesáti procent emisí oxidů dusíku. Posledně zmiňovaný údaj patrně ještě vzroste, poněvadž množství chemikálií užívaných v průmyslovém zemědělství stále stoupá.

Právě to představuje jeden z největších problémů, které do budoucna zatěžují zavedený způsob zemědělské výroby. Abychom se najedli, je třeba přepracovat velké množství neobnovitelných surovin na umělá hnojiva, pesticidy a herbicidy. Navíc se hospodaření v průmyslovém zemědělství neobejde bez velkých objemů dodatkové energie.

Platí, že ekonomiky by měly kvůli ochraně klimatu usilovat o zvýšení energetické efektivity a snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů. A týká se to v plné míře také potravinářství. Tím spíš, že dosavadní zkušenosti s organickým zemědělstvím v Etiopii nebo Indii ukazují, že je možno zvyšovat výnosy i v podmínkách, kde toho průmyslové zemědělství z důvodu vyčerpání půdy nebo nedostatku dodatečných zdrojů již není schopno.

Protivníkem organického farmaření však vlastně není konvenční zemědělství, schop〜né ve větší či menší míře vstřebávat některé organické postupy. Naprosto neslučitelné je až pěstování geneticky modifikovaných plodin spojené se závislostí na dodávkách průmyslově vyráběného osiva, prokazatelně zvýšenou spotřebou jedovatých chemikálií a nedostatečně prozkoumanými dopady na zdraví spotřebitele. Dnes organické farmaření výrazně ohrožuje znečišťováním úrody modifikovanými geny ze sousedních polí, což i v těch nejpříznivějších případech způsobuje pokles zisků. Uskutečnění monopolistických snah průmyslu genetických modifikací by farmaření jednou provždy úplně znemožnilo.

Autor je filosof a sociolog

25.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.
1

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení