VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průmyslové zóny pro Brno?

KOMENTÁŘ - Tak se nám Brno čileji než kdy jindy rozrůstá a téměř každý týden se dozvídáme o novém, ještě větším, lepším, ojedinělejším projektu, která naše město posune o další krůček vstříc moderním evropským velkoměstům.

1.10.2007 3
SDÍLEJ:

Marek HatlapatkaFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nevím, jestli je to odvěkou rivalitou mezi Brnem a Prahou, každopádně mi v poslední době připadá, že se až příliš okatě snažíme českou metropoli za každou cenu předehnat. Megalomanismus, kterého jsme svědky, přitom v ledačems připomíná období, kdy jsme museli za každou cenu překonat nepřátelský západ. Posuďte sami několik ještě relativně čerstvých zpráv: Brno bude mít největší průmyslovou zónu v republice, nejvyšší budovu, nejrozlehlejší nákupní centrum, nové nádraží jako nejdražší projekt v historii města. Nic proti modernizaci města. Jsou ale rozhodnutí o megaprojektech dostatečně podložena ekonomickým rozborem?

Nejčastějším argumentem pro průmyslové zóny bývá pozitivní vliv na zaměstnanost, infrastrukturu či vývoz. Není sporu o tom, že bez velkých zahraničních investorů by česká ekonomika nebyla tam, kde je dnes. Bohužel, již nikdo nedokáže změřit, kde bychom se nacházeli, pokud by stát řekněme v posledních deseti letech místo velmi lukrativních investičních pobídek ušitých na míru výhradně velkým a zahraničním podnikům, přijal politiku co nejpřívětivějšího podnikatelského prostředí pro domácí malé a střední firmy. Tedy: nízké daně, pružný zákoník práce, dobrá vymahatelnost práva.

Největší průmyslová zóna, která má vyrůst na jihovýchodě Brna, bude soukromým projektem developerské společnosti. Riziko neúspěchu ponese především tento investor, ale nejen on. Při každém takovém projektu je třeba finanční pomoci města a případný neúspěch tedy pocítíme všichni. Plán zaměstnat na patnáct tisíc lidí je velmi ambiciózní, vezmeme-li v úvahu, že projekt by měl být dokončen až v roce 2015.

Kdo si troufne odhadnout, jaká bude v té době nabídka práce? Kdo ví, jaká bude v té době státní politika v oblasti zahraničních investic? Když se už dnes hovoří o možnosti zrušení investičních pobídek.

Podobná je situace i u nákupních zón. Rozšiřování je postaveno na předpokladu, že domácnosti z Brna budou i v příštích letech utrácet stále větší částky za věci jako je nábytek, elektronika či oblečení. Nové obchody na periferii města znamenají nutnost změn v dopravě. I zde na sebe bere město určitá rizika.

Nejde o to, bránit těmto snahám, ale o korigování rozvoje města určitým směrem. Na jedné straně máme mnoho nevyužitých ploch v centrálních částech města, na straně druhé podporujeme únik aktivit na okraje a s tím související nárůst dopravy. Nejsem si jistý, že současný megapřístup je pro Brno tím pravým.

Autor je finanční analytik společnosti Cyrrus

1.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Brno – Titul mistra světa a k tomu dvě bronzové medaile. Tuto povedenou sbírku v hokejové reprezentaci letos Ondřej Němec nerozšíří. Obránce mistra extraligy Komety měl velkou touhu posílit národní tým pro květnové mistrovství světa ve Francii a Německu, ale zdraví je proti.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies