VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Českoněmecký dialog

KOMENTÁŘ - Českoněmecké diskusní fórum bylo založeno v roce l997 na základě Českoněmecké deklarace.

13.10.2007
SDÍLEJ:

Karel HolomekFoto: ARCHÍV

Má za úkol pečovat o českoněmecký dialog tím, že do něj úzce zapojí všechny skupiny, které prosazují úzkou a dobrou spolupráci.
Těžištěm práce diskusního fora je pořádání výroční konference, na níž se diskutuje o aktuálních tématech v českoněmeckých vztazích s ohledem na partnerství obou zemí v Evropské unii. Výroční konference se konají střídavě v Česku a Německu, ta letošní byla na začátku října v Erfurtu a věnovala se tématu identity Čechů a Němců v Evropě integrace, migrace a multikulturality.

Jel jsem na tuto konferenci jako jeden z referentů k tématu Programu integrace Romů do společnosti, které je považováno vyspělými Evropany za téma, jež má mnoho co říci ke kvalitě demokracie, kde se tento proces integrace uskutečňuje. Této myšlence jsem zůstal věrný a poukázal i na přínos Romů , byť nevědomý, pro rozvoj demokracie v Česku a Evropě vůbec.

Hodně pozornosti fórum věnovalo bývalému východnímu Německu, začleněnému po zbourání berlínské zdi do země hospodářského zázraku. Tam, kde dříve byla NDR, dnes panuje blbá nálada. To pozná každý, kdo cestuje Braniborskem nebo Meklenburskem a naslouchá tamním lidem. Východoněmecká rozmrzelost pramení jistě z toho, že došlo ke krachu plánovaného hospodářství a že bývalá NDR byla k zemi hospodářského zázraku připojena bez jakéhokoliv přechodného období. Beznaději se zde daří dobře a proto slaví triumfální návrat na růžovo nalakovaná překonaná diktatura.
Prochází-li však člověk Erfurtem, rovněž částí východního Německa, frustraci nepocítí. Erfurt je krásné město se skvěle opravenými středověkými architektonickými klenoty. Vypovídací hodnotu má fakt, že všechny ty nákladné opravy byly provedeny během posledních deseti let.
Rozvíjející se německé hospodářství potřebovalo migranty, jako je budeme potřebovat i my. Ale Německo po nich chtělo, aby se přizpůsobili. Objevili se migranti i kultury turecké, vedle mnoha dalších. O této kultuře se hovoří jednoznačně jako o kultuře muslimské. Němečtí muslimové chápou integraci jako proces dvousměrný, tedy dialog mezináboženský a interkulturní.

Přece jen nějaký pokrok oproti Česku, kde dnes mnohé naše politické autority znovu volají: „Přizpůsobte se, nebo odejděte!“ A platí to prý i pro Romy.
Ať je to jak chce, dialog je vždy užitečný. A ten náš Českoněmecký obzvlášť. Podívejte se jen na dnes panující napjaté vztahy mezi Maďary a Slováky. Žádná deklarace, žádný dialog.
Není všechno špatné v té naší kritizované politice.

Autor vede Společnství Romů na Moravě

13.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies