VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rom nebo Cikán?

KOMENTÁŘ - Anonym v brněnském Deníku Rovnost ve čtvrtek ve fóru čtenářů nic neví o rozdílu mezi oslovením Cikán nebo Rom a přesto si troufá tvrdit, že Cikán není žádná nadávka.

10.11.2007
SDÍLEJ:

Karel HolomekFoto: ARCHÍV

Je to anonym, netroufá si vyjít se svoji tváří na světlo, a to je pak snadné psát nesmysly. Není těžké zjistit, že se jen radostně přidal na stranu zastupitele Brna Paulczyňského a čerpal z jeho nehorázností zveřejněných na webu.

Rom je oslovení uvnitř romské komunity, tak se Romové mezi sebou oslovují. To oslovení znamená také muž, žena je Romni a v množném čísle jsou to Roma. Slovo Cikán je název Romů zvenčí, tak od nepaměti Romy nazývali lidé mimo komunitu.

Je pravda, že postupem času mohlo vzniknout synonymum „cigánit“ s odkazem na jednu ze zbraní Romů v dávné minulosti. Užívá se dodnes na Slovensku. U nás v Čechách a na Moravě je slovo Cikán označením, které může mít pejorativní nádech. Především, když tak oslovíme člověka, který si není příliš jist svým postavením nebo má nižší sebevědomí. Takových lidí může být spousta. Pak slovo „Cikán“ (příslušník národnosti), zesílené ještě v písemné formě výrazem „cikán“ (příslušník nějaké tlupy), může znít velmi urážlivě.

Na druhou stranu se to slovo dá vyslovit též přívětivě a dá se to docela dobře rozeznat. Bylo by zdvořilé a slušné oslovovat Romy právě takto, zvláště, když není jasné, jestli tím někoho nezařazujeme mezi skupinu, která není v oblibě, nebo se chová podezřele. V naší rodině jsme se za slovo Cikán nestyděli.

Je naprostý nesmysl, a hloupé matení pojmů, co tvrdí onen zmíněný anonym, tedy že existuje etnikum cikánské a romské snad má být jeho součástí.

Romů jsou desítky etnických skupin na světě. U nás hlavně Romové východoslovenští, čeští a moravští, olašští či sintové. Jinde ve světě to mohou být kalderaši, kale, lovarové a jiní. Dá se říci, že jazyk Romů má společný základ, kterým se mohou domluvit celkem snadno Romové například ze Španělska s Romy z Maďarska.

Ještě zůstanu u Paulczyňského. Nebudu se s nikým přít o to, zda je rasistou či nikoliv. To není podstatné. V každém případě je to zlý člověk. Bez ostychu píše odporné věci a musí mu být jasné, že se dopouští nepřípustné generalizace a uráží spoustu poctivých lidí, kteří jsou taky Romové. A za druhé by měl vědět, že tu existují staleté křivdy a vzájemná nevraživost, kterou nelze překonat mávnutím proutku. Vědomě přilévá olej do ohně a nic při tom neřeší.

Reakce jeho straníků z ODS jsou rovněž příznačné. Považují hnusné výlevy svého kolegy za humor i když chabý. Z takového nenápadného humoru vyrůstají hnutí, která jsou vražedná. Tak si to pánové z ODS ujasněte.

Autor vede Společenství Romů na Moravě

 

10.11.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Hromadná nehoda na dálnici D1. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení