VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Patří Turecko do unie?

Komentář - Šel jsem zahradami Šahrazád, jak nazývám zahrady tureckého hotelu Meryam, k moři. Podívaná, které se oči suchozemšťana nemohou nabažit.

13.12.2007
SDÍLEJ:

Karel HolomekFoto: ARCHÍV

Turecko je obrovská země a mému týdennímu pobytu tady byl vyměřen pouze malý úsek té podivuhodné krajiny, všude značené červenou vlajkou se zlatým půlměsícem a hvězdou.

Vlajky tu visí všude: na domech, z oken a balkonů, i na vrcholcích kopců. Turci jsou bezpochyby vlastenci.
Úsek mně vyměřený byl vymezen pobřežím Středozemního moře zvaný Tureckou riviérou a divem přírody Pamukkale, česky bavlněný zámek, což jsou sněhobílé vápencové kaskády vytvářené po staletích na úbočí hory.

V sousedství další unikát, dobře zachované památky starořímského města Hieropolis ze druhého století po Kristu. Je tu dobře patrné fórum i hlavní ulice lemovaná mramorovými sloupy a lázně. Neodmyslitelná část římských měst, místa společenských setkání a diskuzí občanů o sociálních otázkách. Scházeli se tu i nezaměstnaní. Už tehdy!

Památek na Římany je více. Jedním z nich je město Perge, poblíž pobřeží Černého moře, jehož historie se odvíjela od šestého století před Kristem až do šestnáctého století po Kristu. Turci byli nejdříve pod nadvládou Řeků, potom Peršanů, než přišel Alexandr Veliký, vystřídaný Římany. Končí to Selčuky někdy v šestnáctém století.

Rozhodně to Turci neměli jednoduché. Ze všech těch vládců a nájezdníků jim zůstalo něco, co dohromady tvoří jejich kulturu.
To není tak nepodstatné ani v dnešní době, kdy se hovoří o možnosti vstupu Turecka do Evropské unie. Rozhodně se nedá říci, že by Turecko nebylo vystaveno i vlivu evropské kultury.

Projíždí-li Evropan tou krajinou, dosti řídce obydlenou, může si konečně učinit představu, co se míní pojmem „turecké hospodářství“. V sousedství docela výstavného domu nebo přepychového hotelu najdete bludné skládky nechutně vyhlížejícího odpadu. S terénními úpravami kolem domů si Turci hlavu příliš nelámou. Ve vnitrozemí, jen trochu stranou turistických tras, je obyčejná lidská bída a beznaděj. Malá venkovská sídla tu silně připomínají romské osady východního Slovenska.
Tvrdí-li někteří politici, že Turecko by při eventuálním vstupu do EU ohrozilo její rovnováhu jinými civilizačními hodnotami, chudobou, vztahem k menšinám a ženám, mohou mít docela pravdu.

Podstatné je však i něco jiného: Turci sami do unie vstoupit nechtějí, jak jsem zjistil při hovoru s některými z nich. Běžně používanou měnou jsou však eurokoruny. Zajímavé! Možná jsou Turci blíž Evropě, než si zaujatý Evropan může myslet.

Autor vede Společenství Romů na Moravě

13.12.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Hromadná nehoda na dálnici D1. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení