VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Patří Turecko do unie?

Komentář - Šel jsem zahradami Šahrazád, jak nazývám zahrady tureckého hotelu Meryam, k moři. Podívaná, které se oči suchozemšťana nemohou nabažit.

13.12.2007
SDÍLEJ:

Karel HolomekFoto: ARCHÍV

Turecko je obrovská země a mému týdennímu pobytu tady byl vyměřen pouze malý úsek té podivuhodné krajiny, všude značené červenou vlajkou se zlatým půlměsícem a hvězdou.

Vlajky tu visí všude: na domech, z oken a balkonů, i na vrcholcích kopců. Turci jsou bezpochyby vlastenci.
Úsek mně vyměřený byl vymezen pobřežím Středozemního moře zvaný Tureckou riviérou a divem přírody Pamukkale, česky bavlněný zámek, což jsou sněhobílé vápencové kaskády vytvářené po staletích na úbočí hory.

V sousedství další unikát, dobře zachované památky starořímského města Hieropolis ze druhého století po Kristu. Je tu dobře patrné fórum i hlavní ulice lemovaná mramorovými sloupy a lázně. Neodmyslitelná část římských měst, místa společenských setkání a diskuzí občanů o sociálních otázkách. Scházeli se tu i nezaměstnaní. Už tehdy!

Památek na Římany je více. Jedním z nich je město Perge, poblíž pobřeží Černého moře, jehož historie se odvíjela od šestého století před Kristem až do šestnáctého století po Kristu. Turci byli nejdříve pod nadvládou Řeků, potom Peršanů, než přišel Alexandr Veliký, vystřídaný Římany. Končí to Selčuky někdy v šestnáctém století.

Rozhodně to Turci neměli jednoduché. Ze všech těch vládců a nájezdníků jim zůstalo něco, co dohromady tvoří jejich kulturu.
To není tak nepodstatné ani v dnešní době, kdy se hovoří o možnosti vstupu Turecka do Evropské unie. Rozhodně se nedá říci, že by Turecko nebylo vystaveno i vlivu evropské kultury.

Projíždí-li Evropan tou krajinou, dosti řídce obydlenou, může si konečně učinit představu, co se míní pojmem „turecké hospodářství“. V sousedství docela výstavného domu nebo přepychového hotelu najdete bludné skládky nechutně vyhlížejícího odpadu. S terénními úpravami kolem domů si Turci hlavu příliš nelámou. Ve vnitrozemí, jen trochu stranou turistických tras, je obyčejná lidská bída a beznaděj. Malá venkovská sídla tu silně připomínají romské osady východního Slovenska.
Tvrdí-li někteří politici, že Turecko by při eventuálním vstupu do EU ohrozilo její rovnováhu jinými civilizačními hodnotami, chudobou, vztahem k menšinám a ženám, mohou mít docela pravdu.

Podstatné je však i něco jiného: Turci sami do unie vstoupit nechtějí, jak jsem zjistil při hovoru s některými z nich. Běžně používanou měnou jsou však eurokoruny. Zajímavé! Možná jsou Turci blíž Evropě, než si zaujatý Evropan může myslet.

Autor vede Společenství Romů na Moravě

13.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies