Bezdomovci nemají ve vagonech co dělat. Je nebezpečné se pohybovat v kolejišti a v bezprostřední blízkosti posunovaných vlaků. Není správné rabovat vagony a nosit jejich části do výkupen barvených kovů. Ohrožuje to bezpečnost na dráze a opravy vagonů stojí peníze. A tak policisté jedou za čas udělají razii, bezdomovce vyženou na mráz a problém je vyřešen.

Není. Ten problém je mnohem horší a vůbec se netýká bezpečnosti na kolejeích ani rozkrádání majetku. A není to problém, který by měla řešit policie, svým drsným přístupem ho nikam neposune.

Bezdomovcem se asi nikdo nestane dobrovolně. Říkat, že si za to mohou lidé bez domova sami, je alibismus. Lidé mají sami za sebe odpovědnost, ale často nemohou ovlivnit okolnosti a prostředí, ve kterém vyrostli nebo které je poznamenalo. Člověk občas do něčeho spadne. A fakt, že většina z nás se dokáže z problémů vyhrabat sama, ještě neznamená, že bychom těm, kteří to nedokáží, neměli pomáhat.

Co takhle uvařit teplou polívku a pod železničním nadjezdem ji rozdávat těm, kteří byli vyhoštěni ze svých vagonových domovů? Je to utopie? A kdo by to měl udělat? Město? Stát? Občanské iniciativy? Novináři? Celebrity? Bezdomovcům je to jedno, hlavně když budou v teple a najedení. Nám bohužel taky. Není nám zima a nemáme hlad.