Fotbal je mužská záležitost. Téměř nikdy se v novinách nedočtete o ženském fotbale, hokeji nebo golfu. Občas o basketbalu, ale to jenom díky tomu, že brněské Žabovřesky hrají nejvyšší ženskou ligu. Kdo kdy slyšel ženu – fotbalovou komentátorku? Kolik je žen – fotbalových rozhodčích? O trenérkách ani nemluvě.

Když ženy dělají vrcholový týmový sport, obvykle to mají jako zvláštní koníček. Mají méně peněz a méně sponzorů, chodí na ně méně diváků. A když s nimi někdo dělá rozhovor do novin, obvykle se ptá: A kdy budete mít děti? Nezanedbáváte svoji přirozenou ženskou roli ve společnosti? Kdo nás bude rodit, kojit, kdo nás bude přebalovat, chystat svačinky do školy, kdo nám bude vařit, žehlit a prát? Mužů fotbalistů se obvykle nikdo neptá, co dělají jejich děti a manželky, když oni jedou hrát zápas.

Ženský fotbal potřebuje masivnější propagaci. O výkonech fotbalistek by se mělo psát víc a jejich sportovní profesionální karéra by neměla být zpochybňována podobnými otázkami.

Fakt, že na první straně novin je fotografie z kalendáře fotbalistek by mohl působit lacině – dívky místo svých výkonů prodávají svá těla. Jakoby fakt, že jsou krásné, byl důležitější než to, že to umějí na hřišti s mičudou. Pomůže to ale propagaci ženského týmového sportu. A to je důležité.

Čtěte více: Kalendář? Moc se nelíbil jen babičkám