Chodit v noci po Brně není bezpečné. V centru existuje několik klubů a hospod, před nimiž se scházejí podnapilí hosté, pobudové a výtržníci a hledají prostor pro vybití svojí agrese. Posilněni alkoholem neznají hranice. Pokud má takový člověk zbraň, stává se odjištěným granátem.

Třináctileté tresty za noční vraždu v opilecké rvačce jsou vysoké. A to je dobře. Chodit po Brně s nožem pod bundou není normální. Ta vražda je ale specifická ještě jinak. Odehrála se totiž na místě, kterým denně projdou tisíce lidí. Každý si umí představit situaci, která se před knihkupectvím na rohu Joštovy a České odehrála. Situaci, kterou známe z detektivek a která se stává spíš v odlehlých lesích a zabarikádovaných chalupách. Tahle vražda ale byla veřejná. A nic ji neomlouvá, tím míň alkohol v krvi pachatelů. Útočníci se šli do ulic rvát a násilí bohužel vyhrálo.

Rozsudek nad třiadvacetiletými pachateli je výstrahou všem podobným rváčům. Až vyjdou z vězení, bude jim šestatřicet. A snad už budou mít dost rozumu na to, aby si životní vztek vylívali jinak než v hospodě s nožem. Otázkou zůstává, kolik podobných Holubů a Erinů v brněnských nočních podnicích nosí pod bundou nůž.