Pokud se má nějaké město rozvíjet, musí jeho představitelé uvažovat nejenom ekonomicky, ale i ekologicky. Musí tedy brát ohled nejen na náklady a výdaje, na příjmy a zisky, ale i na to, aby rozvoj města byl trvale udržitelný.

Pokud se například zastupitelstvo rozhodne vykácet všechny parky a místo nich postavit průmyslové a nákupní zóny a čtyřproudé silnice, zastupitelstvo, které nastoupí dvě generace po tom prvním, bude muset zavést plošnou distribuci respirátorů všem obyvatelům.

Ekonomické a ekologické myšlení zkrátka musí být v rovnováze. Jenomže některé ekologické iniciativy, zřejmě ve snaze být papežštější než papež, teď vychylují zobáček pomyslných ekologicko-ekonomických vah na druhou stranu. Kvůli jejich soustavným stížnostem Brno pravděpodobně přijde o dotace z Evropské unie na stavbu silnice R43. Takže kamiony mohou vesele dál jezdit středem měst a obcí v kraji místo toho, aby jezdily tunelem pod Bystrcí nebo obchvatem.

Není možné po ekolozích chtít, aby přestali s ekologickými tanečky a postavili se k problému realisticky. To musí udělat brněnští zastupitelé. Na nich je, aby rovnováhu mezi ekonomií a ekologií hlídali.

Je nutné postavit R43. A je nutné ji postavit co nejekologičtěji. Ale nepostavit ji vůbec, není ekologické ani trochu. Bez peněz z Bruselu se totiž v dnešní Evropě neobejde ani ten nejzelenější poustevník.