Je přitom v Česku dost voličů, kterým bytostně nevyhovuje systém dvou velkých stran a hledají, komu dát hlas, aby je nepodpořili. Na programu jim, popravdě, moc nezáleží. Hledají stranu, od níž by se dalo očekávat, že bude řešit věcné problémy věcně a ne podle toho, co z kterého řešení straně kápne. Očekávají, že její politici budou hledět na svou práci jako na službu věci veřejné a ne vlastnímu měšci či marnivosti.

Bursíkovi se podařilo téměř nemožné: přesvědčil část těchto voličů, že Zelení by takovou stranou mohli být. Dostal je tak do parlamentu a tím i do praktické politiky. Nevím, jestli ne předčasně.

Jmenovat Českou matku Kuchtovou na místo ministryně školství bylo z hlediska těchto voličů povážlivě neprozřetelné. Dalo se od ní čekat všechno, jen ne to, že bude řešit věcné problémy věcně, a už její první kroky na ministerstvu připomínaly porcování medvěda: experti odcházeli a na jejich místo přicházeli kamarádi, kteří si přece také zaslouží vypolstrované křeslo.

Pro Zelené mohl být její rychlý pád zprávou, že tudy cesta nevede. Měli šanci poslat za sebe do vlády dalšího odborníka bez stranické legitimace. Nic lepšího by pro své volební preference udělat nemohli. Úspěch tahu se Schwarzenbergem je o tom mohl přesvědčit.

Ukazuje se však, že je to ještě nad jejich úroveň. Ledacos svědčí pro to, že by Liška jako ministr mohl být druhou nejlepší volbou, je-li už to nejlepší řešení neprůchodné. Přijde k ministerskému křeslu jako slepý k houslím; slepí ale bývají někdy i znamenitými hudebníky.

Velmi záleží na tom, jak kompetentní úřad se mu z ministerstva s dlouhým názvem podaří vybudovat. Ve zralých demokraciích nemusí být ministr expert na danou problematiku. Musí ale umět budovat a spravovat velice komplikovaný ministerský mechanismus, vedený věcně lidmi, kteří na jednotlivé problematiky resortu experty jsou. Na co budeme s napětím čekat je, zda dokáže ty, kteří už na ministerstvu jsou, u jejich práce udržet, a nové přivést. Školství nemůže být zelené, modré nebo rudé. Musí fungovat lépe než fungovalo dosud.

Zatím mu přejme sto dnů hájení. Pokud se ovšem nebezpečně rozhádaná strana dokáže na něm shodnout.

Autor je profesorem sociologie na FSS MU v Brně