VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cesta za Janem Palachem pěšky až do Prahy

Fejeton - Dvaadvacátého ledna 1969 jsem vstával v šest hodin. Pamatuji si to přesně, dal jsem si tehdy budíka.

21.1.2008
SDÍLEJ:

Jiří SmutnýFoto: ARCHÍV

Nebylo to u mě obvyklé, ale maturita se pomalu přibližovala a mně začalo docházet, že mám-li zkouškou dospělosti úspěšně projít, měl bych se už konečně začít učit.

Ten den jsem ale ráno nabiflované poznatky neuplatnil. Školní rozhlas totiž ohlásil, že se chystá pochod z Brna do Prahy. Hned mě to zaujalo, byť tentokrát v tom nebyla touha „ulít“ se ze školy. Mělo to ale zádrhel: byl nutný písemný souhlas rodičů.

A tak jsem se vydal za otcem do práce (za matkou jsem jít nemohl, protože by mě nepustila). Při vyslovení mé žádosti ani na vteřinu nezaváhal a hned souhlas podepsal (dokonce jsem měl pocit, že je na mě v tu chvíli poprvé v životě hrdý).

Ze školy už ten den nebylo nic. Doma jsem si nachystal batoh s nejnutnějšími věcmi a se spolužákem Jirkou šel hledat pořádající organizaci, Unii středoškoláků a učňů. Tam se nás sešlo z celého Brna asi třicet a záhy jsme vyrazili. A protože jsme pochod vzali vážně, šli jsme pěšky už z centra. Při stoupání Jihlavskou ulicí nám ještě bylo hej, neboť jsme netušili, co nás čeká. Kousek za Brnem ale začalo mrholit a namrzat.

Náš pohyb tmou po zledovatělé silnici se záhy velmi zpomalil a představa spánku v internátě v Heleníně pomalu mizela. Naštěstí nás za Velkou Bíteší vzal kus cesty náklaďák, ale stejně jsme tam dorazili až v pět ráno.
Místo noclehu jsme dostali kakao a dva loupáčky a vyrazili dál. Po pár kilometrech klouzání nám bylo jasné, že pěšky do Prahy včas nedojdeme, a tak jsme se vrátili do Jihlavy a nechali se potupně odvézt vlakem do Kolína. Když jsem ve tři ráno uléhal v jakémsi internátu, měl jsem za sebou pětačtyřicet hodin bdění.

Etapa z Kolína do Prahy už byla v pohodě. Náledí pominulo a naše skupina, která si zatím vylepšila batohy nápisy charakterizujícími náš vztah k sovětským okupantům, se při průchodu vesnicemi stávala populární.
V jedné jsme s Jirkou ne〜odolali a stavili se v hospodě na horký čaj. Pan hostinský nám pochválil hesla, vyjádřil obdiv k našemu výkonu (vlak jsme takticky zamlčeli), a když jsme přišli s myšlenkou, že by se do čaje hodil rum, pravil: „Už tam je, pánové.“ A platit nechtěl nic.

Před hospodou nám zastavili nějací Němci s mercedesem a chtěli nás vzít do Prahy. Hrdě jsme to odmítli a nechali se dovézt jen k naší skupině, která nám zatím kousek utekla. Do metropole jsme dorazili v pořádku a večer šli na Václavák.

Pod koněm obaleným transparenty hořely svíčky, Pražané nám děkovali a obě dívky z naší skupiny dostaly jako výraz uznání po pětadvacetikoruně. Noc jsme strávili na Vysoké škole ekonomické a pak nadešla sobota, den pohřbu.

Pomalu jsme kráčeli Prahou. Spíš než pohřební průvod to však byla manifestace za svobodu a demokracii. A už nešlo o hrstku studentů, ale o tisíce lidí. Doprava nebyla zastavena, přesto nikdo netroubil a nerozčiloval se. Byl to velmi silný zážitek, stejně jako byl velmi silný čin Jana Palacha, s nímž jsme se toho dne loučili. „Palach ukázal, že je možné dát ohromnou oběť a nic za to nechtít,“ konstatoval později sochař Olbram Zoubek. „Že je možné udělat něco pro něco, a nejenom něco za něco, to je Palachův největší odkaz.“ Do školy jsem se pak několik dní nemusel učit, neboť jsem byl pedagogy povolán k jiné činnosti.

Vzpomínám na profesorku chemie, která zahájila svoji hodinu slovy: „Tak se pěkně posadíme, ztišíme se a Smutňák nám bude vyprávět, co zažil v Praze.“

Autor je publicista

21.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení