VYBERTE SI REGION

Landa v divadle není nebezpečný

Komentář - Uvedení hry Tajemství Zlatého Draka od Daniela Landy na prknech brněnského Mahenova divadla vzbuzuje již delší dobu silné emoce. Hlavním důvodem kritiků přitom nejsou umělecké kvality nebo poselství samotného díla, ale minulost autora.

13.10.2008
SDÍLEJ:

Daniel Landa.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

MIROSLAV MAREŠ

Jeho oponenti mu vyčítají především podíl na rozvoji rasistické části skinheadské subkultury díky jeho angažmá v hudební skupině Orlík na přelomu osmdesátých a devadesátých let a založení řádu Ordo Lumen Templi na prahu nového milénia. Domnívám se však, že ani jedna z uvedených výtek není důvodem ke stažení hry z repertoáru brněnské scény.

Politické kontroverze a umění k sobě neodmyslitelně patří a středoevropský prostor není výjimkou, spíše naopak. Je jisté, že vedení brněnského divadla zariskovalo, když s Landovým projektem souhlasilo. Výpady vůči Landově osobě se daly očekávat. Nicméně nelze opomíjet skutečnost, že jeho umělecká tvorba je oblíbená mezi širokými vrstvami českého a moravského lidu a že Landa může do divadla přivést i lidi, kteří by na jiného autora nešli.

Soudobého Landu není třeba démonizovat. Kontroverzní aspekty jeho minulosti jsou známé, ale vyvozovat z nich omezení pro jeho současnou tvorbu může být spíše kontraproduktivní. Stažení hry z repertoáru by se nesetkalo s odezvou v širší veřejnosti, která je na oficiální zásahy do umění citlivá. Landa je chtě nechtě jako umělecký tvůrce mnoha lidmi uznáván a dokonce je často akceptováno moralizující vyznění jeho textů. A to může vyvolat závist u méně úspěšných umělců s „neposkvrněným životopisem“.

Společenské trendy a události v minulosti, do nichž se Landa zapojil, je třeba vidět v širším kontextu. Orlík určitě sehrál výraznou roli při vzniku českých rasistických skinheads a bez něj by pravděpodobně nenabyla na síle kališnická větev, která si český agresivní nacionalismus odvozovala z husitských tradic. Z jejích řad pocházeli i někteří rasističtí vrazi. Nedá se ovšem říct, že bez Orlíku by se českými zeměmi nepřelila vlna rasistického násilí. Ta měla a má širší společenské kořeny.

Členové Orlíku i samotný Landa se od nejvíce násilných excesů svých příznivců distancovali. Nebylo to ovšem učiněno formou „sypání si popela na hlavu“ za svoje činy a následným přechodem na opačnou stranu politického spektra, což by snad bylo postmoderním mediálním mainstreamem akceptováno.

Landa se i nadále pohybuje v kontroverzních oblastech, a to jak v hudební sféře, tak i v politické oblasti. Nejvíce diskutováno je v této souvislosti jeho angažmá v řádu Ordo Lumen Templi. Ten však na mě působil spíše jako nedomyšlená hra pánů středního věku na rytíře, než jako základna pro ultrapravicový puč, za níž byl řád někdy jeho protivníky považován.

S kádrováním minulosti autorů, jejichž díla mohou či nemohou divadla uvést, by se mělo zacházet hodně opatrně. Věta „jednou extremista – navždy extremista“ u nás většinou neplatí. Soudobá diskriminace Landy v umělecké sféře boji proti současnému rasismu nepomůže. Člověk se může od své adolescence výrazně proměnit. Lidé si nepískají Landovy melodie proto, že byl jedním z prvních skinů, ale proto, že se jim jeho tvorba líbí. Samotnou diskuzi o Landově hře a jeho autorovi však lze uvítat, protože může společnosti pomoci utřídit si své hodnoty.

Autor je politolog

13.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies