VYBERTE SI REGION

Letem světem, s bakelitem. Čtvrt století s trabantem

Fejeton - Je to už sedm let, co nás traboš opustil. Sloužil naší rodině věrně po čtvrt století. Trabant znamená oběžnice či satelit. A fakt je, že tisíce kilometrů poznamenaly náš rodinný vůz podobně jako setkání s meteorickým rojem vesmírné těleso.

1.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

Kryt motoru u jinak hnědého auta byl ve finále kanárkově žlutý. Místo vzpěry zadních dveří jsme používali koště. Pahýl ovladače blinkrů měl protézu v podobě fixy. Při brzdění strhávaly ochabující brzdy volant prudce doprava. Když člověk vypnul motor, nešlo ho pak hodinu nastartovat. Výfuk upadával, jednou se utrhly celé zadní dveře. Obraz lítých silničních bitev o kilometry doplňoval lišejník, který se usadil ve spárách a záhybech karoserie. Jiné auto by to nevydrželo. My však s trabantem všechny ty strasti prožívali, a čím to bylo horší, tím víc jsme ho měli rádi. Při nesčetných improvizacích jsme si totiž vůz vlastně poskládali sami.

Třeba ten kryt motoru. Trabantisté patřili obecně mezi chudší lidi a část se evidentně vypravovala na „lov součástek“. Pravé zrcátko nám někdo očesal asi třikrát, zadní mlhovku dvakrát. Avšak nejhodnotnější součástkou trabantu byla autobaterie, ukrytá pod bakelitovým poklopem. Připomnělo mi to tehdy film Vetřelec. Uprostřed krytu motoru zela obrovská rozeklaná díra. Kdosi prostě vzal krumpáč, proboural se do útrob stroje a baterii si vzal. Sehnali jsme novou baterii i kryt, bohužel však žlutý. Natřel jsem ho sice nahnědo, barva však časem slezla. A tak to už zůstalo.

Za koštětem v kufru zase stojí můj švagr Karel a pan Malčik. Zadní dveře měly to specifikum, že je otevřené držela speciální vzpěra. Tu bylo nutné před zavřením mírně nadzvednout, až pak spustit. Každý trabantista ví, o čem je řeč.

Ne tak švagr Karel. Přistoupil k autu a před zraky šokovaného otce prostě dveře zabouchl. Vzpěra se prohnula do tvaru V. Otec ji nechal vyklepat zpět, v místě ohybu však už byly zlověstné trhliny. Uplynulo pár měsíců a švagrův postup do puntíku zopakoval pan Malčik. Vzpěra už tentokrát byla vedví a nastoupilo koště.

Se zadními dveřmi jsme si užili ještě jednou. Když jsem s otcem byl na Dušičky na hřbitově v Kostelci, vyslal mě od hrobu do auta pro hrábě. Zvedl jsem dveře od kufru a k mému děsu mi zůstaly v ruce. Jeli jsme pak rovnou ze hřbitova do opravny v Ivančicích, dveře naložené v kufru. Cestou nám upadl ještě výfuk. Bylo to v kopci a motor při tom vydal děsivý jekot. Tak jsme naložili i ten výfuk. Ten ostatně otce zlobil často. Jednou, když zase upadl, ho chytil a vztekle jím mrštil do kopřiv u krajnice. Matka pak musela navigovat v žahavém porostu mé dvě sestry, aby součástku zachránily.

Tu páčku od blinkrů jsem, doznávám se, zase zlomil já. V jednom momentu jsem vztekle udeřil do volantu a bohužel se mi připletla do cesty. Nová by stála pět set korun. Když muž v prodejně náhradních dílů viděl výraz, jakým otec na cenu reagoval, sáhl pod pult, vytáhl fixu a vyklepal z ní barvící váleček. „Tak tam nasaďte tohle,“ řekl. A bylo.

Asi nejdivočejší poruchu jsem ale zažil, když v autě rupla vratná pružina plynového pedálu. Trabant neustále zrychloval, ručička tachometru se zarazila o kolík u čísla sto dvacet. Dodnes vlastně nevím, kolik jsem mohl jet. Pán v opravně traktorů v jedné dědině dal naštěstí všechno za deset minut do pořádku. Ani nechtěl žádné peníze. Kdoví, kde je náš trabant dnes. Vzpomínky však zůstanou.

Autor: Zbyněk Vičar

1.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Z plamenů vynesli muže i děti. Strážníci vběhli do hořícího panelového domu

Brno – Evakuovali lidi při požárech nebo zneškodňovali muže, který na dělníky házel nože. Dvojice brněnských strážníků Jiří Tomášek a Dušan Kuba 26. prosince loňského roku jako první dorazili k hořícímu paneláku ve Slavíčkově ulici na Lesné. „Když jsme přijeli, z okna v osmém patře už šlehaly asi čtyřmetrové plameny," popsal dvaačtyřicetiletý strážník Kuba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies