VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Garrigue Masaryk jako filosof

KOMENTÁŘ - Tomáš Garrigue Masaryk vystudoval gymnázium v Brně, filosofii na vídeňské univerzitě, tam se také stal docentem na základě svého spisu Sebevražda a v roce 1882 byl jmenován mimořádným profesorem filozofie na pražské české Karlo-Ferdinandově univerzitě.

14.9.2007
SDÍLEJ:

Jan ZouharFoto: ARCHÍV

V řadě svých prací (Základové konkrétné logiky, Moderní člověk a náboženství, Ideály humanitní, Rusko a Evropa) se filozofii věnoval, ale tyto práce nemají povahu akademicky pojatých filozofických pojednání. Masaryk totiž nebyl systematickým teoretickým filozofem, byl spíše sókratovským typem myslitele, jehož otázky jsou často důležitější než soubor odpovědí. Sám Masaryk říkal, že svou filozofii, svou teorii poznání a metafyziku soustavně nezpracoval, dokonce prohlašoval, že se nikdy za filozofa a metafyzika nevydával. Přitom není sporu o tom, že v Masarykově filozofii, jejíž metodu charakterizoval jako realismus, se setkáváme se dvěma výraznými tematickými okruhy: s filozofií dějin, společnosti a politiky, kterou se snažil postihnout povahu sociokulturních změn, a s filozofií člověka, morálky a náboženství, ve které se věnoval především krizi moderního člověka.

Masaryk také formuloval vlastní pojetí noetického realismu: „Poznávej vždy a všude věci a jejich jádro! Není vývoj prvou důležitostí pro ducha, ale věci samy.“ Předmět našeho poznání jsou jednotlivé, konkrétní věci, svět Masaryk pokládá za soustavu jednotlivin, individuálností. Masaryk vyšel z pozitivismu, ale jeho realismus chce jít dál. Od subjektivní zkušenosti k pochopení objektivní skutečnosti vede Masaryka jeho konkretismus, který charakterizuje jako teistický pluralismus. Co to znamená?

Od teorie poznání přecházíme k teorii bytí celku světa, k metafyzice. Svět je Masarykem chápán jako harmonická soustava hmotného a duchovního, která se opírá o hypotézy o existenci Boha a nesmrtelné duše. Masaryk se domnívá, že smysl lidského života a směřování celku světa není možné pochopit bez náboženské víry, protože věda je schopna přinést poznatky o světě jen do určité míry. Zůstává rozpor mezi subjektivním a objektivním, tedy otázka, zda je filozofie osobním vyznáním, nebo je objektivním poznáním objektivního světa. Masaryk jako etický individualista, který vychází z konkrétního a zdůrazňuje osobní rozhodnutí člověka, chce současně podřídit člověka nadosobnímu hledisku věčnosti a formulovat etický program pro přeměnu nejen individua, ale celé společnosti.

Pokud mluvíme o Masarykově politickém realismu, nacházíme ho v jeho programu sociální, politické a kulturní emancipace českého národa. Zde je postavena drobná práce, budování české občanské společnosti proti nacionálnímu a sociálnímu radikalismu i proti pasivitě, pocitům poraženectví a malosti. Pro Masaryka však národnostní princip přestává být pro společenský život rozhodující, je podřízen ideálům vyšším, ideálům humanitním a náboženským. Humanita je náš národní úkol, „humanitní ideál je všecek smysl našeho národního života“. Masarykova filosofie člověka a dějin je výrazně aktivistická: „Já jsem také historie. Je chyba pozitivismu, že pro samou historii a samé počítání s fakty a dokumenty zapomíná na svědomí, jako by to nebylo faktem, nebylo stejně pozitivním. A to stálé předvídání toho, co „se“ stane – nestane „se“ pouze, ale já to musím udělat, já se musím rozhodnout svou vůlí a svým svědomím.“
Masarykovo filozofické uvažování o člověku a dějinách je vždy uvažování o tom, jak je život ovlivňován myšlenkově, z jakého přesvědčení lidé vycházejí. Když přemýšlí o tom, proč dochází k individuálním a společenským krizím, domnívá se, že to vyvolávají nežádoucí jevy v duchovní oblasti. Krize je tedy pro Masaryka jev duchovní a lze ji řešit právě duchovními prostředky: náboženstvím, vědou, morálkou.
Setkáváme se i s názorem, že Masaryk filozofem v pravém slova smyslu ani nebyl, že byl spíše velkým sociálním myslitelem a reformátorem společnosti. Tuto otázku však lze také posuzovat z hlediska současné moderní filozofie: ta v mnoha případech neusiluje o velké soustavy, o složité abstraktní systémy. Zajímá ji, jak svět poznáváme, jaký k němu zaujímáme vztah, k jakým životním hodnotám se hlásíme. V tomto smyslu je Masarykova filozofie podnětná a může inspirovat i naše současné filozofické tázání.

Autor je profesorem filosofie na FF MU v Brně

14.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies