VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Garrigue Masaryk jako filosof

KOMENTÁŘ - Tomáš Garrigue Masaryk vystudoval gymnázium v Brně, filosofii na vídeňské univerzitě, tam se také stal docentem na základě svého spisu Sebevražda a v roce 1882 byl jmenován mimořádným profesorem filozofie na pražské české Karlo-Ferdinandově univerzitě.

14.9.2007
SDÍLEJ:

Jan ZouharFoto: ARCHÍV

V řadě svých prací (Základové konkrétné logiky, Moderní člověk a náboženství, Ideály humanitní, Rusko a Evropa) se filozofii věnoval, ale tyto práce nemají povahu akademicky pojatých filozofických pojednání. Masaryk totiž nebyl systematickým teoretickým filozofem, byl spíše sókratovským typem myslitele, jehož otázky jsou často důležitější než soubor odpovědí. Sám Masaryk říkal, že svou filozofii, svou teorii poznání a metafyziku soustavně nezpracoval, dokonce prohlašoval, že se nikdy za filozofa a metafyzika nevydával. Přitom není sporu o tom, že v Masarykově filozofii, jejíž metodu charakterizoval jako realismus, se setkáváme se dvěma výraznými tematickými okruhy: s filozofií dějin, společnosti a politiky, kterou se snažil postihnout povahu sociokulturních změn, a s filozofií člověka, morálky a náboženství, ve které se věnoval především krizi moderního člověka.

Masaryk také formuloval vlastní pojetí noetického realismu: „Poznávej vždy a všude věci a jejich jádro! Není vývoj prvou důležitostí pro ducha, ale věci samy.“ Předmět našeho poznání jsou jednotlivé, konkrétní věci, svět Masaryk pokládá za soustavu jednotlivin, individuálností. Masaryk vyšel z pozitivismu, ale jeho realismus chce jít dál. Od subjektivní zkušenosti k pochopení objektivní skutečnosti vede Masaryka jeho konkretismus, který charakterizuje jako teistický pluralismus. Co to znamená?

Od teorie poznání přecházíme k teorii bytí celku světa, k metafyzice. Svět je Masarykem chápán jako harmonická soustava hmotného a duchovního, která se opírá o hypotézy o existenci Boha a nesmrtelné duše. Masaryk se domnívá, že smysl lidského života a směřování celku světa není možné pochopit bez náboženské víry, protože věda je schopna přinést poznatky o světě jen do určité míry. Zůstává rozpor mezi subjektivním a objektivním, tedy otázka, zda je filozofie osobním vyznáním, nebo je objektivním poznáním objektivního světa. Masaryk jako etický individualista, který vychází z konkrétního a zdůrazňuje osobní rozhodnutí člověka, chce současně podřídit člověka nadosobnímu hledisku věčnosti a formulovat etický program pro přeměnu nejen individua, ale celé společnosti.

Pokud mluvíme o Masarykově politickém realismu, nacházíme ho v jeho programu sociální, politické a kulturní emancipace českého národa. Zde je postavena drobná práce, budování české občanské společnosti proti nacionálnímu a sociálnímu radikalismu i proti pasivitě, pocitům poraženectví a malosti. Pro Masaryka však národnostní princip přestává být pro společenský život rozhodující, je podřízen ideálům vyšším, ideálům humanitním a náboženským. Humanita je náš národní úkol, „humanitní ideál je všecek smysl našeho národního života“. Masarykova filosofie člověka a dějin je výrazně aktivistická: „Já jsem také historie. Je chyba pozitivismu, že pro samou historii a samé počítání s fakty a dokumenty zapomíná na svědomí, jako by to nebylo faktem, nebylo stejně pozitivním. A to stálé předvídání toho, co „se“ stane – nestane „se“ pouze, ale já to musím udělat, já se musím rozhodnout svou vůlí a svým svědomím.“
Masarykovo filozofické uvažování o člověku a dějinách je vždy uvažování o tom, jak je život ovlivňován myšlenkově, z jakého přesvědčení lidé vycházejí. Když přemýšlí o tom, proč dochází k individuálním a společenským krizím, domnívá se, že to vyvolávají nežádoucí jevy v duchovní oblasti. Krize je tedy pro Masaryka jev duchovní a lze ji řešit právě duchovními prostředky: náboženstvím, vědou, morálkou.
Setkáváme se i s názorem, že Masaryk filozofem v pravém slova smyslu ani nebyl, že byl spíše velkým sociálním myslitelem a reformátorem společnosti. Tuto otázku však lze také posuzovat z hlediska současné moderní filozofie: ta v mnoha případech neusiluje o velké soustavy, o složité abstraktní systémy. Zajímá ji, jak svět poznáváme, jaký k němu zaujímáme vztah, k jakým životním hodnotám se hlásíme. V tomto smyslu je Masarykova filozofie podnětná a může inspirovat i naše současné filozofické tázání.

Autor je profesorem filosofie na FF MU v Brně

14.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hana Tomáš Briešťanská

Petrolejové lampy pomohly Briešťanské k Ceně Thálie. S Janžurovou se nesrovnává

Identikit pachatele, který v Ivančicích na Brněnsku přepadl důchodkyni.

Agresivní zloděj serval z důchodkyně šperky za dvanáct tisíc. Hledá jej policie

AKTUALIZOVÁNO

Děti přišly o rodiče. Rozsáhlá pátrací akce s vrtulníkem po matce byla neúspěšná

Kyjovsko – Po matce dvou dětí, které v neděli zahynul manžel, stále pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Osmnáctiletý Nečas: Jsem mladý, ale to neznamená, že budu jen odhazovat puky

Hradec Králové – Potvrzuje, že je velký příslib nejen pro brněnský, ale i český hokej. Osmnáctiletý útočník Komety Martin Nečas přispěl v prvním duelu semifinále play-off extraligy na ledě Hradce Králové k výhře 2:0. Jeho trefa ze třetí třetiny, kdy puk neúmyslně nasměroval do branky bruslí, byla vítězná.

Kvůli kotlíkové dotaci si vzal dovolenou. Žádost odeslal hned první den

Brno - Co nejrychleji vyplnit formulář a doufat, že to stihl dřív než ostatní. Když žádal o kotlíkovou dotaci, soutěžil o ni Jaroslav Mikoška se stovkami dalších zájemců. „Vše jsem si dopředu připravil. Abych žádost odeslal přesně v den, kdy se systém otevřel, vzal jsem si na něj dovolenou," říká muž, který pracuje jako mluvčí jihomoravských hasičů.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda zahraničního auta s kamionem i hořící motor

Luleč - Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies