VYBERTE SI REGION

Tomáš Garrigue Masaryk jako filosof

KOMENTÁŘ - Tomáš Garrigue Masaryk vystudoval gymnázium v Brně, filosofii na vídeňské univerzitě, tam se také stal docentem na základě svého spisu Sebevražda a v roce 1882 byl jmenován mimořádným profesorem filozofie na pražské české Karlo-Ferdinandově univerzitě.

14.9.2007
SDÍLEJ:

Jan ZouharFoto: ARCHÍV

V řadě svých prací (Základové konkrétné logiky, Moderní člověk a náboženství, Ideály humanitní, Rusko a Evropa) se filozofii věnoval, ale tyto práce nemají povahu akademicky pojatých filozofických pojednání. Masaryk totiž nebyl systematickým teoretickým filozofem, byl spíše sókratovským typem myslitele, jehož otázky jsou často důležitější než soubor odpovědí. Sám Masaryk říkal, že svou filozofii, svou teorii poznání a metafyziku soustavně nezpracoval, dokonce prohlašoval, že se nikdy za filozofa a metafyzika nevydával. Přitom není sporu o tom, že v Masarykově filozofii, jejíž metodu charakterizoval jako realismus, se setkáváme se dvěma výraznými tematickými okruhy: s filozofií dějin, společnosti a politiky, kterou se snažil postihnout povahu sociokulturních změn, a s filozofií člověka, morálky a náboženství, ve které se věnoval především krizi moderního člověka.

Masaryk také formuloval vlastní pojetí noetického realismu: „Poznávej vždy a všude věci a jejich jádro! Není vývoj prvou důležitostí pro ducha, ale věci samy.“ Předmět našeho poznání jsou jednotlivé, konkrétní věci, svět Masaryk pokládá za soustavu jednotlivin, individuálností. Masaryk vyšel z pozitivismu, ale jeho realismus chce jít dál. Od subjektivní zkušenosti k pochopení objektivní skutečnosti vede Masaryka jeho konkretismus, který charakterizuje jako teistický pluralismus. Co to znamená?

Od teorie poznání přecházíme k teorii bytí celku světa, k metafyzice. Svět je Masarykem chápán jako harmonická soustava hmotného a duchovního, která se opírá o hypotézy o existenci Boha a nesmrtelné duše. Masaryk se domnívá, že smysl lidského života a směřování celku světa není možné pochopit bez náboženské víry, protože věda je schopna přinést poznatky o světě jen do určité míry. Zůstává rozpor mezi subjektivním a objektivním, tedy otázka, zda je filozofie osobním vyznáním, nebo je objektivním poznáním objektivního světa. Masaryk jako etický individualista, který vychází z konkrétního a zdůrazňuje osobní rozhodnutí člověka, chce současně podřídit člověka nadosobnímu hledisku věčnosti a formulovat etický program pro přeměnu nejen individua, ale celé společnosti.

Pokud mluvíme o Masarykově politickém realismu, nacházíme ho v jeho programu sociální, politické a kulturní emancipace českého národa. Zde je postavena drobná práce, budování české občanské společnosti proti nacionálnímu a sociálnímu radikalismu i proti pasivitě, pocitům poraženectví a malosti. Pro Masaryka však národnostní princip přestává být pro společenský život rozhodující, je podřízen ideálům vyšším, ideálům humanitním a náboženským. Humanita je náš národní úkol, „humanitní ideál je všecek smysl našeho národního života“. Masarykova filosofie člověka a dějin je výrazně aktivistická: „Já jsem také historie. Je chyba pozitivismu, že pro samou historii a samé počítání s fakty a dokumenty zapomíná na svědomí, jako by to nebylo faktem, nebylo stejně pozitivním. A to stálé předvídání toho, co „se“ stane – nestane „se“ pouze, ale já to musím udělat, já se musím rozhodnout svou vůlí a svým svědomím.“
Masarykovo filozofické uvažování o člověku a dějinách je vždy uvažování o tom, jak je život ovlivňován myšlenkově, z jakého přesvědčení lidé vycházejí. Když přemýšlí o tom, proč dochází k individuálním a společenským krizím, domnívá se, že to vyvolávají nežádoucí jevy v duchovní oblasti. Krize je tedy pro Masaryka jev duchovní a lze ji řešit právě duchovními prostředky: náboženstvím, vědou, morálkou.
Setkáváme se i s názorem, že Masaryk filozofem v pravém slova smyslu ani nebyl, že byl spíše velkým sociálním myslitelem a reformátorem společnosti. Tuto otázku však lze také posuzovat z hlediska současné moderní filozofie: ta v mnoha případech neusiluje o velké soustavy, o složité abstraktní systémy. Zajímá ji, jak svět poznáváme, jaký k němu zaujímáme vztah, k jakým životním hodnotám se hlásíme. V tomto smyslu je Masarykova filozofie podnětná a může inspirovat i naše současné filozofické tázání.

Autor je profesorem filosofie na FF MU v Brně

14.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

AKTUALIZOVÁNO

Vlak srazil ženu na nádraží v Rosicích. Na místě zemřela

Rosice – Pod koly vlaku zemřela šestatřicetiletá žena v sobotu v Rosicích u Brna. Podvečerní nehoda komplikovala vlakovou dopravu na trati mezi Brnem a Jihlavou.

AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies