VYBERTE SI REGION

Tomáš Garrigue Masaryk jako politik a státník

KOMENTÁŘ - Z historického hlediska je možné vnímat Masaryka jako politika, nabízí se ale i lákavá možnost otevřít letitý spor Masaryka a Pekaře o smysl českých dějin.

14.9.2007
SDÍLEJ:

historik Libor VykoupilFoto: ARCHIV

Tady bychom ovšem museli připustit, že oni dva pánové se prostě nemohli dohodnout, neboť Pekař byl historik držící se faktů – pozitivista, zatímco Masaryk potřeboval dějinný výklad právě pro svoji každodenní politickou praxi a ve vnímání historie se choval leckdy romanticky.

Masaryk byl roku 1891 zvolen za mladočechy do říšského parlamentu ve Vídni a pak i do českého zemského sněmu. Už v září 1893 se však obou mandátů vzdal. V roce 1900 založil stranu realistickou, jež nikdy nezískala mnoho členů ani hlasů ve volbách, ale díky Masarykově osobnosti měla citelný vliv na českou společnost. O sedm let později byl zvolen na kandidátce sociální demokracie na Valašsku poslancem říšského sněmu a byl jím až do roku 1914. Na počátku války pochopil jako jeden z prvních nutnost odtrhnout české země od Rakouska, odešel do emigrace a jako člen Československé národní rady v Paříži připravoval zahraničně politické podmínky vzniku samostatného státu.

Ve Spojených státech jej čtrnáctého listopadu 1918 zastihla správa o zvolení prezidentem Československé republiky. V osmašedesáti letech se nový prezident republiky ihned pustil do usilovné práce. Protože nechtěl zůstat figurkou v rukou představitelů politických stran, vymohl v době tvorby ústavy výrazné rozšíření prezidentských pravomocí. Za jeden z hlavních úkolů si stanovil prosadit spolupracovníka z odboje Edvarda Beneše za svého nástupce v prezidentském úřadu, což se mu přes odpor politických elit podařilo. Svými osobními vlastnostmi a zejména cílevědomým politickým působením se TGM podařilo vydobýt si daleko větší vliv a pravomoci, než jaké mu dávala ústava.

Masarykovým cílem bylo rychle konsolidovat poměry a vytvořit nejen v politice, ale v celé společnosti fungující demokracii. „Demokracie není jen formou státní, není jen tím, co je napsáno v Ústavách, demokracie je názor na život, spočívá na důvěře v lidi, v lidskost a lidství“. Toto pojetí demokracie usiloval Masaryk prosadit celým svým životem. Po své první volbě byl Masaryk zvolen prezidentem ještě třikrát. Aféra náčelníka hlavního štábu Radola Gajdy, který otevřeně sympatizoval s fašismem, vyprovokovala Masaryka ke zvýšené aktivitě, zasahoval i do soudních jednání a když byl přesvědčen o vině žalovaných, snažil se dosáhnout co nejpřísnějšího odsouzení. Pokud se mu to nedařilo, byl rozezlen a vyžadoval i nestandardní kroky, jen aby dosáhl spravedlnosti. V rozhovoru s americkým novinářem Guntherem měl Masaryk dokonce uznat, že „demokracii je někdy třeba udržovat mimodemokratickými prostředky“.

Ve volbách roku 1925 volil Masaryk sociální demokracii. Socialismu si jako ideologického sloganu nevážil, avšak otázka sociální byla pro něj otázkou mravní. V rozporu s mravním principem jednal v Masarykově nazírání naopak lumpenproletariát, když s nastavenými dlaněmi pouze čekal na státní podporu. „Můj socialismus“, říká TGM, „to je jednoduše láska k bližnímu, humanita.“ A dodejme i láska k pravdě. Masaryk vždy stál na straně práva a spravedlnosti, měl velkou autoritu. Díky síle své osobnosti, své prostotě a mravní síle zvládl i kult své osobnosti, který byl za první republiky spontánně pěstován.

Autor je historik

14.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies