Přitom daně platí, všechno vypadá na první pohled v pořádku. Vynalézaví podvodníci jsou často natolik kreativní, až nad tím vyšetřovatelé kroutí hlavou.

Podobně vypadá případ brněnské lékařky z Nového Lískovce a jejích šesti společníků. Vypsat dovolenku přece není nic špatného a když to uděláme párkrát navíc, snad se nic nestane. Tak možná uvažovalo sedm lidí, kteří čelí obžalobě z podvodu s neschopenkami. Chytří však tito společníci byli jen na první pohled. Chytrý byl jejich základní nápad.

Jenže (pokud to tak opravdu bylo, což rozhodne až soud) pak parta někde udělala chybu. Zřejmě v tom, že neschopenek bylo tolik, až si toho někdo všimnul. Třeba by to i prošlo, kdyby se sedmička vykutálených jmenovala Novák, Nový, Kučerová nebo prostě nějak všedně.

Jména Badi nebo Karalo si však zapamatuje i ne zrovna bystrý člověk. A k vyzrazení je pak blízko. Další jejich chybou (a štěstím pro stát) bylo, že si nevybrali víc míst, kde by bydleli. A chodili tak k většímu množství sociálních úřadů. Taky výstřední osobnost ústřední postavy příběhu, lékařky Kubáčové, není pro utajení podvodu zrovna ideální.

Teď ale dělají obžalovaní možná vůbec největší chybu. A přímo u soudu. Zatímco bez dohledu policistů a právníků si všichni vzájemně pomáhali k slušným penězům, teď na sebe házejí špínu. Jeden na druhého. I díky tomu je šance státního zástupce u soudu vyšší než jindy.

Čtěte také: Za falešné neschopenky jedenáct milionů