VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechte mě žít, co cítím...

Fejeton - Kamarádka-těhulka si stěžovala, jak se cítí mizerně. Ale všichni chtějí, aby byla programově spokojená a šťastná. Ona chce ležet a koukat na televizi, protože jí je zle. A ta zdánlivá pasivita jí pomáhá. Tak ať jí dají pokoj… Jak já jí rozuměla!

5.10.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

KAMILA HRDLIČKOVÁ

O svém rodičovském potenciálu jsem začala pochybovat hned na počátku své vlastní mateřské éry. Budoucí potomek měl teprve pár centimetrů, a já už se začala zmítat v pořádném zoufalství a frustraci. Neb odevšad na mě řvalo, jak je to těhotenství naplňující, a co hůř, ono musí být!

Ale já jsem skutečně coby těhule štěstím neposkakovala, nevyzařovalo ze mě nic magicky kouzelného (krom napětí z toho, co si o mém nenaladění kdo pomyslí), neabsolvovala jsem kurzy, jak být super matkou. Nebyla jsem naladěná na vlnu těch s plánovaně připitomnělými úsměvy vrytými do křečovitě sevřených tváří. Já si dokonce dovolila nemyslitelné, já jsem trpěla.
Nedokázala jsem na tom, že od rána do rána mě žaludek trápí a nemůžu mu nic vnutit, najít nic k vlastnímu obveselení. A když jsem posté za den zvracela, opravdu mi nešlo se zasnít a mezi dávivými steny jásat nad kouzlem požehnaného stavu.

Neobměkčily mě ani infuze kapající životadárnou mňamku tělu přímo do žil, protože co jsem vybíravému fyzickému já podstrčila, to mi hned vracelo, ať si to strčím za klobouk. A tak jsem tehdy namísto přibírání hubla.

Nucený pobyt v nemocnici ze mě optimismus nevykřesal, živá voda z kapaček taky ne. Ale když už ne po duchu, aspoň po těle bylo o něco líp. To stačí, ne?
Ne. Zbláznily se mi hormony. Poskakovaly si tělem, jak se jim chtělo. Uspořádaly jednu velkou nekončící party, než jejich hostitel povine dítě a se zábavou jako takovou bude utrum. A jak si tam tak neurvale řádily, tak mě úplně zblbnuly.

A tak jsem převážnou většinu času byla odsouzená ležet a zírat tupě v dál, vyhlížejíc své světlé zítřky. Nic jsem nemohla, ze všeho jsem měla strach, úzkostí jsem nemluvila. A do toho se na mě pořád sypala moudra z knih a internetu, kterými mě blízcí zásobili. A nutili mi, že přece MUSÍM být šťastná a v pohodě, no co ten prcek přece! A ať zvednu ten svůj línej zadek a jdu už konečně poskakovat radostí do parku!

A tlak okolí byl natolik vytrvalý, že jsem si nakonec přišpendlila na obličej cosi, co jen vzdáleně připomínalo úsměv, zvedla se a šla jásat do ulic.

Za prvním rohem jsem se skácela a s mým pětiminutovým nezřízeným veselím byl konec. A zase nemocnice a zase frustrace a tíha viny. Že jsem k ničemu. Úplně na nic. Nejhorší budoucí rodič pod sluncem. Ne! V celém širém vesmíru!

A dobře mi tak! Já se totiž v slabých chvilkách, které s postupujícím těhotenstvím přicházely častěji, opětovně vrhala po hlavě za záchranou do řad internetových diskutujících, z čehož jsem ale vycházela zmlácená jako po nejdelším boxovém zápase vůbec. Mozek je totiž pěkný prevít. On si dle rozpoložení vryje do paměti to, co se mu tam právě tematicky hodí. A protože jsem byla zoufalá, jak jsem už teď děsná matka, tak jsem se o tom v diskuzích jen ujistila.

Od té doby nečtu internetové diskuze. Řídím se instinktem. A to jsem radila i své zoufalé kamarádce. Ať se chová, jak se cítí. Nenutí se do úsměvu, a i kdyby měla celé těhotenství ležet zachumlaná v pelíšku a koukat na seriály, tak co! Ať dělá, co pomáhá jí. Už tak dokazuje, že se umí v každé situaci postarat o přežití… A od toho mámy přece jsou.

Autorka je publicistka

5.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.
18

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Dny dopravní nostalgie v Brně.
17

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Brněnsko - V péči lékařů skončil v sobotu odpoledne sedmnáctiletý motorkář. Na křižovatce mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi na Brněnsku se srazil s nákladním autem. "Měl středně těžká poranění dolní končetiny. Záchranáři jej převezli do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies