VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O lékařích a pacientech

Fejeton - Často se debatuje o tom, jak jsou mnozí lékaři na všech místech vůči pacientům neosobní, neomalení a nelidští.

4.8.2009
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

KAMILY HRDLIČKOVÁ

Já sama už mám také pár týdnů po nemocnicích odleženo. A ano, přístup k marodícím se případ od případu liší. Ale zobecněno a zprůměrováno (laický pohled pacienta na lůžku) – ouvej.

V mém případě to byly překvapivě malé nemocnice (ale i tak zavalené prací), kde i když se mnou spěchali na sál, přistupovali ke mně jako k vystrašenému člověku, a ne k dalšímu bezejmennému případu. Sdělovali, co se bude dít, udržovali uklidňující kontakt, a dokonce přesvědčivě podporovali a chlácholili. I představovat se někteří v tom fofru stihli. Což mi zrovna ale bylo fuk.

Když jsme u toho představování, v běžných ambulancích bych to brala jako samozřejmost. Jméno připojit k pozdravu. Samozřejmě, jen když jsme tam poprvé. Kdyby se nám představoval lékař na každé naší návštěvě, zase se nás dotkne, že si nás nepamatuje. Má před sebou naši kartu a musí vědět, že už měl tu čest a hodilo by se aspoň předstírat, že o nás ví.

Ale je hloupost chtít, a ani nepředpokládám, že by tak někdo smýšlel, aby se lékař záchranné služby snažil za každou cenu nejprve představit a popsat zhruba, co zamýšlí, namísto aby masíroval zastavené srdce nebo přiškrcoval ohrožující krvácení. Tady je nám povětšinou vše šumafuk (pokud jsme při vědomí), hlavně ať nás zase „nahodí“.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že přístup lékařů a sester byl téměř vždy odvozen od přístupu a chování vedoucího. Byla jsem na oddělení, kde byl pro každého zaměstnance neustávající fofr, a přesto se každý nově příchozí k mé posteli představil, ujistil mě, že cokoli je třeba, ať se neostýchám hlásit a ptát. A když jsem se ptala, dostala jsem vždy odpověď. Když jsem poznala šéfa oddělení, bylo jasno.

Žena, která budila respekt už jen svým příchodem. Ke každému pacientovi přistupovala empaticky a se zájmem. Do pokoje vstupovala s tím, že ví, koho a s jakým problémem tam najde. A když něco slíbila, tak to dodržela. Což překvapovalo nejvíc. A z toho, jak jsme všichni úpící byli překvapení a nadšení, je evidentní, že to běžná praxe není. Ale že i za šíleného provozu to jde.

Vím, že zdravotníci jsou také jen lidé a mají své problémy a nárok nebýt v pohodě. Ale tím, že si na sebe zodpovědnost spojenou s jejich posláním vzali, se přece jen staví do role podstatně náročnější než nabručená prodavačka za pultem (čímž nijak nesnižuji její nelehký úděl, ale srovnávám míru zodpovědnosti a potenciální újmu).

A proto by zdravotníci měli mít zakódovaný jakýsi „automaticky“ laskavý přístup, i když to tak zrovna necítí. Přece jen, když vás vezou na sál a vám se i přes oblbováky honí hlavou vše možné, chcete slyšet aspoň to ,nebojte se, vše bude dobré, postaráme se‘, namísto mrazivého stísňujícího ticha spojeného s potupným přehazováním vašeho nahého těla sem a tam jako s flákotou, která vlastně nikoho moc nezajímá.

To odlidštění je pak o to víc stresující a vede v nezapomenutelný zážitek, který se vám dostane hodně hluboko pod kůži. Pokud to tedy přežijete…

Autorka je publicistka

4.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies