VYBERTE SI REGION

O sobectví

Fejeton - Jel jsem nedávno tramvají a stál jsem. Patřím mezi lidi, kteří pouštějí pestrou škálu svých spoluobčanů si sednout.A také nějaký mladík v naší tramvaji právě pouští dámu sednout. Starší elegantní dámu. Dáma dělá drahoty. Tedy takhle – dáma se ostýchá… Taky špatně.

20.1.2011
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Dáma skromně odmítá nabízené místo. To je dost neutrální věta, která naše myšlenky udrží u tématu. Tak tedy dáma skromně odmítá nabízené místo, načež pán praví: „Já stejně příští zastávku vystupuju.“ Ta věta mě zarazí. Pán příští zastávku vystupuje. Kdyby nevystupoval, tak by seděl dál a své místo by ho nenapadlo komukoli přepustit? Ani staré dámě?

Najednou, v pohoršení, na mě doléhá i její věk. Co to říká ten pán, prostě jen vystupuje a tak stařenku jen upozorní na to, že odchází, aby to místo… abych ho třeba nezabral já? Ale je pravda, že to onu dámu obměkčí a sedne si. Což neomlouvá pána. Stejně se pro mě stává někým, kdo „na příští zastávce vystupuje“. Skoro indiánské jméno – Ten, který na příští zastávce vystupuje. Pro mě je to ale ten, kdo nenapne své síly, když nemusí. Stává se někým, kdo udělá jen to, co musí. Měl by mu někdo zavolat a říci mu, že schůzku ruší. Pak by se ukázalo, jaký je ten pán. Bude na svém místě sedět dál, anebo pokud dámu už pustil, si toto místo snad dokonce vyžádá zpátky? – „Promiňte madam, byl to omyl, něco mi padlo, musím jet dál, mohla byste mi nazpět uvolnit mé místo?“ To by se ten pán pěkně odhalil, to by se vybarvil, panáček.

To mi připomíná, jak mi doma říkávali: „Podej mi to, když už stojíš.“ Říkáte si to doma taky? Snad bližnímu můžeme prokázat službičku, i když zrovna nestojíme… i když příští zastávku nevystupujeme, i když tomu okolnosti nenahrávají. Jak je to přece příjemné, když můžeme přinést nějakou oběť. To ale tento pán v tramvaji nejspíš vůbec netuší. To ho doma neučili. Nechali si od něj něco přinést, jen když měl někam cestu. A možná ani to ne.

Začínám si toho pána představovat i v jiných situacích. Když mu třeba nějaká dívka naznačila, že k němu chová jisté sympatie, řekl jí: „Můžeme spolu klidně chodit, já teď stejně nikoho nemám.“ Nebo když si mu dítě řekne o koupi nějaké hračky, odvětí: „Klidně, stejně nemaj tu bundu, kterou jsem si chtěl koupit pro sebe, takže proč bych ty peníze nevrazil do tebe?“

Tak si toho pána představuju. Mám ostatně s sebou v tramvaji knihu, kde o takovém podobném pánovi píše Ivan Gončarov. Kniha se jmenuje Oblomov a postava, kterou mám na mysli, Taranťjev. Taranťjev na návštěvě potká jiného hosta a hned a klidně se na něj obrátí: „Dejte mi šňupnout,“ … čtu dál: „…požádal Taranťjev. ,Ale vždyť vy máte obyčejný, ne francouzský! Opravdu,‘ dodal, když si přičichl, ,proč nemáte francouzský?‘ zeptal se přísně.“

Ten je vlastně lepší než tady ten pán, který vystupoval a než všichni svatoušci. Taranťjev je totiž nezdvořák; nejen že si na nic nehraje, ale jde do toho s velkou vehemencí. Sedám si s knihou na jediné prázdné v tramvaji a čtu dál. Je to otrava, tenhle Taranťjev, ale nic nepředstírá.

Mám pocit, že se na mě někdo dívá. Je to starší pán, tak přes šedesát let, a stojí. „Chcete si sednout?“ ptám se ho. Pán skromně zavrtí hlavou. Jak bych ho přesvědčil, aby místo přijal a neměl pocit, že mi snad je nějak zavázán. Říkám mu tedy: „Já stejně na příští zastávce vystupuju.“

Chce si sednout? Kdoví, možná chce. A co… dyť si můžu sedět do aleluja, když budu chtít. Co je komu do toho? Klidně přejedu. A naschvál. Budu si číst až na konečnou.

PETR VYDRA

20.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Stavební společnost OHL ŽS propouští zaměstnance. Řádově desítky lidí

Brno - Brněnská stavební společnost OHL ŽS, který byla v roce 2015 v půlmiliardové ztrátě, propouští zaměstnance. Řádově jde o desítky lidí. Firma zeštíhluje i svoje vedení, od ledna má novou organizační strukturu. Společnost také mění svoji strategii a chce se více zaměřit na tuzemsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies