VYBERTE SI REGION

Rusko a arktické zdroje

KOMENTÁŘ - Zatímco ve světové zásobárně ropy, v okolí Perského zálivu, pokračuje irácká a rýsuje se íránská krize, ruské ministerstvo přírodních zdrojů si pospíšilo s nároky na suroviny v Arktidě.

25.9.2007
SDÍLEJ:

Karel DolejšíFoto: ARCHÍV

Vzorky odebrané ze dna pod severním pólem prý ukazují, že tato oblast je prostřednictvím Lomonosovova hřbetu spojena se Sibiří. Geologické argumenty předložené OSN mají posloužit hladu energetických koncernů po dalších ziscích v situaci, kdy experti odhadují, že pevninské zásoby ruské ropy budou zhruba za pět let z poloviny vyčerpány. Ostatní země vlastnící území na okraji arktického regionu – Dánsko, Kanada, Norsko a USA – si jistě pospíší, aby nepropásly dělení kořisti, které má oficiálně skončit nejpozději v květnu roku 2009.

Arktida získala zásadní význam již během studené války. Právě zde se plánovala klíčová střetnutí znepřátelených ponorkových flotil, měly tudy létat strategické bombardéry a největší část mezikontinentálních raket se měla pohybovat po polárních trajektoriích.

Současné události dodávají tomuto regionu význam, který dosud neměl. Pokud se promění ve světovou zásobárnu strategických surovin, lze tu očekávat další zvyšování vojenské přítomnosti. Ve stínu rozbíhajícího se soupeření mocností ovšem zůstává skutečnost, že tání ledu, které slibuje zisky energetikům, bude mít brzy za následek rozsáhlé vysídlování nízko položených přímořských oblastí, především v ostrovních státech Pacifiku, ale také v Bangladéši nebo na Floridě. Není tedy mnoho důvodů k jásotu.

Rusko si jako první nárokuje zisky z globálního oteplování a v oblasti kořistění z počínající globální krize má skutečně „obdivuhodný“ apetit. Již před lety dalo najevo očekávání, že po roztátí věčně zmrzlé půdy na Sibiři bude moci zvýšit výnosy v zemědělství.

Dnešní hon na zbytek světových zásob fosilních paliv je jen dalším kamínkem v mozaice ruských mocenských ambicí formulovaných v souladu s geopolitickými koncepcemi devatenáctého století, v nichž výrazy jako „životní prostředí“ pochopitelně vůbec nefigurují.

V Evropě ovšem převládá jiný pohled na věc. Nepříznivé důsledky klimatických změn se tu nezametají pod koberec, ale tvoří součást úvah o bezpečnosti Evropské unie. Jejich výsledkem je úsilí co nejvíce omezit lidský vliv na klimatické změny, o nichž je nyní již známo, že i v tom nejlepším případě budou mít velmi vážné následky.

Malou výjimku představuje pouze český prezident, který se tak zdá být jedním z nejlepších evropských spojenců ruského energetického imperialismu. Během návštěvy hlavy státu v OSN, opět zaměřené proti „ekologismu“, bychom tedy měli mít na paměti, že jednou z mála zemí, které si od globálního oteplování slibují zisky, je právě bývalý Velký bratr z východu.

Autor je filozof a ekolog

25.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies