VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rusko a arktické zdroje

KOMENTÁŘ - Zatímco ve světové zásobárně ropy, v okolí Perského zálivu, pokračuje irácká a rýsuje se íránská krize, ruské ministerstvo přírodních zdrojů si pospíšilo s nároky na suroviny v Arktidě.

25.9.2007
SDÍLEJ:

Karel DolejšíFoto: ARCHÍV

Vzorky odebrané ze dna pod severním pólem prý ukazují, že tato oblast je prostřednictvím Lomonosovova hřbetu spojena se Sibiří. Geologické argumenty předložené OSN mají posloužit hladu energetických koncernů po dalších ziscích v situaci, kdy experti odhadují, že pevninské zásoby ruské ropy budou zhruba za pět let z poloviny vyčerpány. Ostatní země vlastnící území na okraji arktického regionu – Dánsko, Kanada, Norsko a USA – si jistě pospíší, aby nepropásly dělení kořisti, které má oficiálně skončit nejpozději v květnu roku 2009.

Arktida získala zásadní význam již během studené války. Právě zde se plánovala klíčová střetnutí znepřátelených ponorkových flotil, měly tudy létat strategické bombardéry a největší část mezikontinentálních raket se měla pohybovat po polárních trajektoriích.

Současné události dodávají tomuto regionu význam, který dosud neměl. Pokud se promění ve světovou zásobárnu strategických surovin, lze tu očekávat další zvyšování vojenské přítomnosti. Ve stínu rozbíhajícího se soupeření mocností ovšem zůstává skutečnost, že tání ledu, které slibuje zisky energetikům, bude mít brzy za následek rozsáhlé vysídlování nízko položených přímořských oblastí, především v ostrovních státech Pacifiku, ale také v Bangladéši nebo na Floridě. Není tedy mnoho důvodů k jásotu.

Rusko si jako první nárokuje zisky z globálního oteplování a v oblasti kořistění z počínající globální krize má skutečně „obdivuhodný“ apetit. Již před lety dalo najevo očekávání, že po roztátí věčně zmrzlé půdy na Sibiři bude moci zvýšit výnosy v zemědělství.

Dnešní hon na zbytek světových zásob fosilních paliv je jen dalším kamínkem v mozaice ruských mocenských ambicí formulovaných v souladu s geopolitickými koncepcemi devatenáctého století, v nichž výrazy jako „životní prostředí“ pochopitelně vůbec nefigurují.

V Evropě ovšem převládá jiný pohled na věc. Nepříznivé důsledky klimatických změn se tu nezametají pod koberec, ale tvoří součást úvah o bezpečnosti Evropské unie. Jejich výsledkem je úsilí co nejvíce omezit lidský vliv na klimatické změny, o nichž je nyní již známo, že i v tom nejlepším případě budou mít velmi vážné následky.

Malou výjimku představuje pouze český prezident, který se tak zdá být jedním z nejlepších evropských spojenců ruského energetického imperialismu. Během návštěvy hlavy státu v OSN, opět zaměřené proti „ekologismu“, bychom tedy měli mít na paměti, že jednou z mála zemí, které si od globálního oteplování slibují zisky, je právě bývalý Velký bratr z východu.

Autor je filozof a ekolog

25.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
16

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Michal Škoda patří mezi největší opory brněnské Zbrojovky.
EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO
1

Odejde, nebo zůstane? Brněnského útočníka Škodu nově lanaří čínský klub

Zloděj spícímu podnapilému muži prohledával kapsy i batoh. Zachytily ho kamery

Brno /VIDEO/ – Na kamerový systém na brněnském hlavním nádraží doplatil dvaadvacetiletý mladík, který se v noci na středu rozhodl okrást podnapilého muže, který spal na lavičce. „Prohledával mu kapsy u bundy, u kalhot, a posléze i jeho batoh. Strážníci se od začátku na jeho chování zaměřili a vše nahráli," uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Břeclavsko – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou na Břeclavsku. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Doprava za 30 let? Čtvrtina lidí jde pěšky či jede na kole, tvrdí plán mobility

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ - Sprchy na pracovištích, bezbariérové stezky nebo hlídané stojany na kola. To jsou jen některé z nápadů, které mají nalákat brněnské cestující ke kolům nebo pěší chůzi. Plán mobility hledá podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana cestu k vyváženému složení dopravy, posílit mají ale zejména tyto prostředky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies