VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Systém na cestu do Evropy

Komentář - Masarykova univerzita má již několik let největší počty uchazečů o studium mezi českými vysokými školami, což je doplněno vysokými nároky na kvalitu, protože ve srovnání s ostatními školami, s výjimkou uměleckých, vybírá nejpřísněji.

10.3.2009
SDÍLEJ:

Brněnský radní a senátor Jiří Zlatuška.Foto: archiv Jiřího Zlatušky

JIŘÍ ZLATUŠKA

V nezávisle sestavovaných žebříčcích kvality před čtrnácti dny v Hospodářských novinách její fakulty obsadily téměř polovinu prvních míst, zhruba srovnatelně s Univerzitou Karlovou.

V lednovém španělském žebříčku univerzit na internetu se umístila na 199. místě ve světě a v ukazateli hodnotícím publikace přístupné přes web se v nejlepší pětistovce univerzit umístila na sedmém místě za americkými Harvardem, Chicagem, Johnsem Hopkinsem a MIT a evropskými Madridem a Bělehradem.
Elektronický rozměr Masarykovy univerzity se stal její samozřejmou součástí, což jí pomáhá přilákat více a kvalitnějších studentů, stejně jako posilovat dobrou pověst v zahraničí.

Rozhodnutí o vybudování dnes již proslulého Informačního systému padlo na podzim 1998, veškeré vývojové práce univerzita realizovala vlastními silami malého týmu pracovníků a studentů a necelý semestr po jeho zahájení již proběhl historicky první celouniverzitní elektronický zápis studentů do předmětů.

Tvorba systému vycházela z potřeby integrovat univerzitu a učinit ji zevnitř průhlednější a prostupnější, umožnit studentům čerpat z nabídky všech fakult bez ohledu na vlastní studijní specializaci a také vyjít vstříc velké poptávce po studiu na MU bez nutnosti výrazněji navýšit administrativní nebo akademické pracovníky (byla to doba finančních omezení po Klausových „balíčcích“).

Informační systém se stal během prvního desetiletí existence výraznou konkurenční výhodou Masarykovy univerzity nejen mezi školami tuzemskými, ale i ve střední a východní Evropě, a dynamika jeho využívání i rozšiřování se stále zvyšuje. Zrušily se tradiční papírové indexy a plně se elektronizovaly přihlášky ke studiu. Virtuální „elektronická“ univerzita žije stále bohatším životem, ke kterému patří jak práce se studijními materiály a e-learningem, tak společenské sítě.

Třicet tisíc uživatelů, kteří se v jednom dni práce k systému připojí, i špičkové návaly, při kterých běžně komerční řešení kolabují, systém zvládá během několika málo sekund díky unikátním postupům vyvinutým jeho autory. Nově zaváděné aplikace typu archivu závěrečných prací nebo elektronického vyhledávání plagiátů dnes určují směr vývoje v celostátním měřítku. Informační systém už deset let pomáhá Masarykově univerzitě na cestě mezi evropskou elitu.

Autor je emeritní rektor Masarykovy univerzity

10.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies