VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vádemékum zubní osvěty

Fejeton - Zubní osvěta – cesta do světa. Dnes už vím: Kdybych si více hleděl chrupu, nemusel bych konstatovat, že mi v puse sportuje pouze neotlučená zubní jedenáctka. Není se proto čím chlubit, když při přípravě na narkózu mohu prohlásit, že zuby dosud nemám vyndavací.

7.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Můj dědeček, který se vyučil kolářem ve Vídni, měl vyndavací zuby. Na patře mu držely pomocí červené kulaté gumičky systému přísavky, což se mi líbilo. V letech toporného dětství jsem sice ještě neměl valného ponětí o efektivitě výkonu, tedy jak v co nejkratším čase zvládnout čištění, ale nějak jsem vycítil, že dědečkova péče o náhradní chrup pouhým ponořením na noc do skleničky s vodou je mnohem jednodušší, než si vlastní zuby dlouho šmrncat kartáčkem, k čemuž jsem byl nucen rodiči.

Až později mi došlo, že mne k této monotónní činnosti nutili proto, abych nedopadl jako oni. Mému elegantnímu tatínkovi se totiž mohlo klidně přezdívat Zlatý zub a maminka často lovila jazykem v ústech něco, co se jí tam pohybovalo. Zubočistící terorizování v raném dětství mne vzdalovalo od pochopení pravidelné zubní péče. Domníval jsem se, že jsem zvítězil, když jsem se nepozorovaně vloudil do postele s nevyčištěnými zuby. Tím se ovšem stalo, že jsem záhy prodělal několik zánětů okostice a jako maturant jsem vkročil do života s dvouzubní mezerou vpravo dole.

Tato ošklivá zubní proluka způsobila, že mi maminka při odchodu na vojnu věnovala rodinnou cennost, zlatý tereziánský tolar z roku 1753, aby mi za něj mohli dát během těch dvou let „někde ve světě hubu do pořádku“.

Už je to padesát let a přezdívkou Zlatý zub se nyní mohu pyšnit já. Dědičnost má svá tajemství. Právě genetika, to je to, co mi vrtá hlavou. Z osvětových zubařských materiálů i častých reakcí klientů je patrno, že i oni bývají zasaženi myšlenkami na genetické téma… Totiž. Můj valašský strýc, matčin bratr, ani nevlastnil zubní kartáček, zato měl zcela zdravých vlastních dvaatřicet zubů.

Je to tak. Někdo si zuby čistí pravidelně a končí s protézou. Po obdržení můstku s dvouzubní fazetou výměnou za zlatý tereziánský tolar jsem se vystrašen věnoval více svému chrupu. Díky tomu jsem se mohl stát živoucím příkladem vývoje a proměn zubočistící metodiky i techniky s jejich klady a zápory. Intenzivními horizontálními pohyby kartáčku jsem si nejprve obnažil a později vydřel zubní krčky, takže jsem musel přejít k vertikálním krouživým pohybům. Mezitím sestra mé ženy vystudovala zubní lékařství, takže jsem začal mít přístup i k nejnovějším stomatologickým poznatkům.

Zubní péči jsem zintenzivnil poté, co se stala zubní lékařkou dcera švagrové – moje neteř. Taky genetika? Opatřil jsem si stopky, abych mohl perfektně sledovat čas čištění. Pod pět minut jsem nešel. Abych zvládl stanovený limit, bylo nezbytné rozšířit počet zubních kartáčků. Ustálil se na sedmi, jako na oněch pověstných kulích v Sarajevu. Pokoušel jsem se vyvrátit poznatek, že starým koňům žloutnou zuby. Zdálo se mi, že není možné, aby ohromné čistící úsilí nebylo korunováno bělostným perlivým efektem. Musel jsem kapitulovat. Nepomohlo čištění cigaretovým popílkem, pilinkami, gumováním, ani kombinacemi past. Zbylé zuby nebělely, spíš naopak.

Vzpomínám na strýce koláře, jenž ústní hygienu neprotěžoval, přesto měl chrup bez kazů. Častokrát pár centimetrů před mým nosem otevřel ústa s obligátní otázkou. A já musel popravdě odpovědět: Nepáchne. Po sedmdesátce sice zemřel na infarkt, ale zuby měl všechny a zdravé.

IVO ODEHNAL

Autor: Redakce

7.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Paragliding. Ilustrační snímek.
AKTUALIZOVÁNO
15

Paraglidista zemřel při pádu na pole. Záchranáři ho oživovali marně

Zasypávat uniklou a přečerpávat zbývající naftu museli hasiči u nehody, která se stala krátce po polední na prvním kilometru dálnice D2 ve směru na Břeclav.
4

Na dálnici D2 narazil kamion do svodidel. Vyteklo z něj 400 litrů nafty

AKTUALIZUJEME

Nemocnice Milosrdných bratří zůstane městu. Řád se postará o dlouhodobě nemocné

Brno – Pacientům Nemocnice Milosrdných bratří se může ulevit. V jejím provozu nenastanou změny, v budoucnu navíc areál rozšíří nová léčebna pro dlouhodobě nemocné. Ve středu dopoledne se na tom dohodli brněnský primátor Petr Vokřál a provinciál řádu Milosrdných bratří Joachim Mačejovský. Do konce letošního roku chtějí podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci na dalších padesát let.

Konec dlouhých front? Nové domy nabídnou místo i pro řečkovickou poštu

Brno /ANKETA/ - Dlouhé čekání ve frontách u poštovních přepážek v Řečkovicích má za pár let lidem z pěti brněnských městských částí, kteří ji využívají, odpadnout. Tamní pobočka České pošty se totiž podle plánů brněnských radních přesune do nových bytových domů v ulici Terezy Novákové. Jejich výstavbu v úterý schválili.

Zraněného policistu, který se vyboural s hybridním BMW, propustili z nemocnice

Brno - Do domácí péče již lékaři propustili policistu, který utrpěl vážná zranění při nehodě luxusního policejního auta. Jako spolujezdce přitom vezl zástupce šéfa hradního protokolu Vladimíra Kruliše. Pro Deník Rovnost to ve středu potvrdil mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Sportovní auto sjelo s osádkou do příkopu letos v květnu v brněnských Chrlicích.

Tragické prázdniny. Na silnicích zemřelo už 17 lidí, může za to vedro i opravy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Auto slisované projíždějícím vlakem nebo rozmlácená auta v příkopě. I takové jsou výsledky tragických dopravních nehod, při nichž umírali lidé. Počet mrtvých od začátku prázdnin na jihomoravských silnicích je už teď vyšší než v předchozích letech za celé léto. Při nehodách zemřelo od začátku července na jižní Moravě sedmnáct lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení