VYBERTE SI REGION

Vádemékum zubní osvěty

Fejeton - Zubní osvěta – cesta do světa. Dnes už vím: Kdybych si více hleděl chrupu, nemusel bych konstatovat, že mi v puse sportuje pouze neotlučená zubní jedenáctka. Není se proto čím chlubit, když při přípravě na narkózu mohu prohlásit, že zuby dosud nemám vyndavací.

7.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Můj dědeček, který se vyučil kolářem ve Vídni, měl vyndavací zuby. Na patře mu držely pomocí červené kulaté gumičky systému přísavky, což se mi líbilo. V letech toporného dětství jsem sice ještě neměl valného ponětí o efektivitě výkonu, tedy jak v co nejkratším čase zvládnout čištění, ale nějak jsem vycítil, že dědečkova péče o náhradní chrup pouhým ponořením na noc do skleničky s vodou je mnohem jednodušší, než si vlastní zuby dlouho šmrncat kartáčkem, k čemuž jsem byl nucen rodiči.

Až později mi došlo, že mne k této monotónní činnosti nutili proto, abych nedopadl jako oni. Mému elegantnímu tatínkovi se totiž mohlo klidně přezdívat Zlatý zub a maminka často lovila jazykem v ústech něco, co se jí tam pohybovalo. Zubočistící terorizování v raném dětství mne vzdalovalo od pochopení pravidelné zubní péče. Domníval jsem se, že jsem zvítězil, když jsem se nepozorovaně vloudil do postele s nevyčištěnými zuby. Tím se ovšem stalo, že jsem záhy prodělal několik zánětů okostice a jako maturant jsem vkročil do života s dvouzubní mezerou vpravo dole.

Tato ošklivá zubní proluka způsobila, že mi maminka při odchodu na vojnu věnovala rodinnou cennost, zlatý tereziánský tolar z roku 1753, aby mi za něj mohli dát během těch dvou let „někde ve světě hubu do pořádku“.

Už je to padesát let a přezdívkou Zlatý zub se nyní mohu pyšnit já. Dědičnost má svá tajemství. Právě genetika, to je to, co mi vrtá hlavou. Z osvětových zubařských materiálů i častých reakcí klientů je patrno, že i oni bývají zasaženi myšlenkami na genetické téma… Totiž. Můj valašský strýc, matčin bratr, ani nevlastnil zubní kartáček, zato měl zcela zdravých vlastních dvaatřicet zubů.

Je to tak. Někdo si zuby čistí pravidelně a končí s protézou. Po obdržení můstku s dvouzubní fazetou výměnou za zlatý tereziánský tolar jsem se vystrašen věnoval více svému chrupu. Díky tomu jsem se mohl stát živoucím příkladem vývoje a proměn zubočistící metodiky i techniky s jejich klady a zápory. Intenzivními horizontálními pohyby kartáčku jsem si nejprve obnažil a později vydřel zubní krčky, takže jsem musel přejít k vertikálním krouživým pohybům. Mezitím sestra mé ženy vystudovala zubní lékařství, takže jsem začal mít přístup i k nejnovějším stomatologickým poznatkům.

Zubní péči jsem zintenzivnil poté, co se stala zubní lékařkou dcera švagrové – moje neteř. Taky genetika? Opatřil jsem si stopky, abych mohl perfektně sledovat čas čištění. Pod pět minut jsem nešel. Abych zvládl stanovený limit, bylo nezbytné rozšířit počet zubních kartáčků. Ustálil se na sedmi, jako na oněch pověstných kulích v Sarajevu. Pokoušel jsem se vyvrátit poznatek, že starým koňům žloutnou zuby. Zdálo se mi, že není možné, aby ohromné čistící úsilí nebylo korunováno bělostným perlivým efektem. Musel jsem kapitulovat. Nepomohlo čištění cigaretovým popílkem, pilinkami, gumováním, ani kombinacemi past. Zbylé zuby nebělely, spíš naopak.

Vzpomínám na strýce koláře, jenž ústní hygienu neprotěžoval, přesto měl chrup bez kazů. Častokrát pár centimetrů před mým nosem otevřel ústa s obligátní otázkou. A já musel popravdě odpovědět: Nepáchne. Po sedmdesátce sice zemřel na infarkt, ale zuby měl všechny a zdravé.

IVO ODEHNAL

Autor: Redakce

7.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto.

Na dálnici D1 u Brna zemřel motorkář, směr na Prahu byl uzavřený

Brno – Pětadvacetiletý motorkář v sobotu odpoledne na dálnici D1 u Brna narazil se svým motocyklem do bagru a na místě zemřel. Dálnice ve směru na Prahu byla kolem kilometru 201 kvůli havárii uzavřená. Bagr vyjížděl ze stavby, sdělil brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Příčinu nehody policie vyšetřuje.

Archeologové poprvé v historii prozkoumají půdu pod Vlněnou

Brno – Dělníky bourající areál bývalého textilního podniku Vlněna v blízké době doplní archeologové. Do země pod zaniklým textilním gigantem se podívají úplně poprvé.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies