VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vádemékum zubní osvěty

Fejeton - Zubní osvěta – cesta do světa. Dnes už vím: Kdybych si více hleděl chrupu, nemusel bych konstatovat, že mi v puse sportuje pouze neotlučená zubní jedenáctka. Není se proto čím chlubit, když při přípravě na narkózu mohu prohlásit, že zuby dosud nemám vyndavací.

7.9.2010
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Můj dědeček, který se vyučil kolářem ve Vídni, měl vyndavací zuby. Na patře mu držely pomocí červené kulaté gumičky systému přísavky, což se mi líbilo. V letech toporného dětství jsem sice ještě neměl valného ponětí o efektivitě výkonu, tedy jak v co nejkratším čase zvládnout čištění, ale nějak jsem vycítil, že dědečkova péče o náhradní chrup pouhým ponořením na noc do skleničky s vodou je mnohem jednodušší, než si vlastní zuby dlouho šmrncat kartáčkem, k čemuž jsem byl nucen rodiči.

Až později mi došlo, že mne k této monotónní činnosti nutili proto, abych nedopadl jako oni. Mému elegantnímu tatínkovi se totiž mohlo klidně přezdívat Zlatý zub a maminka často lovila jazykem v ústech něco, co se jí tam pohybovalo. Zubočistící terorizování v raném dětství mne vzdalovalo od pochopení pravidelné zubní péče. Domníval jsem se, že jsem zvítězil, když jsem se nepozorovaně vloudil do postele s nevyčištěnými zuby. Tím se ovšem stalo, že jsem záhy prodělal několik zánětů okostice a jako maturant jsem vkročil do života s dvouzubní mezerou vpravo dole.

Tato ošklivá zubní proluka způsobila, že mi maminka při odchodu na vojnu věnovala rodinnou cennost, zlatý tereziánský tolar z roku 1753, aby mi za něj mohli dát během těch dvou let „někde ve světě hubu do pořádku“.

Už je to padesát let a přezdívkou Zlatý zub se nyní mohu pyšnit já. Dědičnost má svá tajemství. Právě genetika, to je to, co mi vrtá hlavou. Z osvětových zubařských materiálů i častých reakcí klientů je patrno, že i oni bývají zasaženi myšlenkami na genetické téma… Totiž. Můj valašský strýc, matčin bratr, ani nevlastnil zubní kartáček, zato měl zcela zdravých vlastních dvaatřicet zubů.

Je to tak. Někdo si zuby čistí pravidelně a končí s protézou. Po obdržení můstku s dvouzubní fazetou výměnou za zlatý tereziánský tolar jsem se vystrašen věnoval více svému chrupu. Díky tomu jsem se mohl stát živoucím příkladem vývoje a proměn zubočistící metodiky i techniky s jejich klady a zápory. Intenzivními horizontálními pohyby kartáčku jsem si nejprve obnažil a později vydřel zubní krčky, takže jsem musel přejít k vertikálním krouživým pohybům. Mezitím sestra mé ženy vystudovala zubní lékařství, takže jsem začal mít přístup i k nejnovějším stomatologickým poznatkům.

Zubní péči jsem zintenzivnil poté, co se stala zubní lékařkou dcera švagrové – moje neteř. Taky genetika? Opatřil jsem si stopky, abych mohl perfektně sledovat čas čištění. Pod pět minut jsem nešel. Abych zvládl stanovený limit, bylo nezbytné rozšířit počet zubních kartáčků. Ustálil se na sedmi, jako na oněch pověstných kulích v Sarajevu. Pokoušel jsem se vyvrátit poznatek, že starým koňům žloutnou zuby. Zdálo se mi, že není možné, aby ohromné čistící úsilí nebylo korunováno bělostným perlivým efektem. Musel jsem kapitulovat. Nepomohlo čištění cigaretovým popílkem, pilinkami, gumováním, ani kombinacemi past. Zbylé zuby nebělely, spíš naopak.

Vzpomínám na strýce koláře, jenž ústní hygienu neprotěžoval, přesto měl chrup bez kazů. Častokrát pár centimetrů před mým nosem otevřel ústa s obligátní otázkou. A já musel popravdě odpovědět: Nepáchne. Po sedmdesátce sice zemřel na infarkt, ale zuby měl všechny a zdravé.

IVO ODEHNAL

Autor: Redakce

7.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Kanadská borůvka

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Policisté zastavili auto kvůli překročení rychlosti. Řídil šestnáctiletý mladík

Brno – Rychlou jízdou na sebe minulý týden upozornil zdrogovaný mladík, který projel židenickou Jedovnickou ulicí rychlostí dvaadevadesát kilometrů za hodinu. „Poté, co ho policisté zastavili, předložil řidič doklady k autu. Řidičský průkaz ale ne. Ukázalo se, že je mu teprve šestnáct," sdělil v pondělí policejní mluvčí Pavel Šváb.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Brno - Dostat kávu, aniž by museli sáhnout do peněženky, mohou lidé od června na Zelném trhu. „U nás všichni platí dobrým skutkem," říká autor nápadu Libor Hoření.

Čtvrt hodiny nebeského divadla? Ohňostroj na Špilberku chystali patnáct hodin

Brno /REPORTÁŽ/ - Špilberk obsadili v osm hodin ráno. A večer z něj Brňanům ukázali, jak vypadá Nebe na zemi. Než ale ohňostrůjci ze společnosti Flash Barrandov SFX závěrečnou show festivalu Ignis Brunensis pod tímto názvem odpálili, čekaly je ještě dlouhé hodiny práce na jihozápadním bastionu hradu, přímo pod pražícím sluncem.

Auto bez řidiče i se zataženou ruční brzdou vjelo do silnice. Blokovalo provoz

Brno – Řidič zřejmě nechyběl autu, které se v neděli ráno samovolně rozjelo směrem na silnici. Poblíž zastávky Kartouzská pak v jízdním pruhu zavazelo projíždějícím lidem. Zpátky na parkovací místo jej odtlačili strážníci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies