VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vrtošivá houbařská sezona

Komentář - Letos to naši houbaři, věru, neměli lehké. Počasí během houbařské sezony bylo natolik atypické, že i houby jako by se pobláznily.Začalo to vlastně už brzy na jaře, kdy se teploty rychle vyhouply nad desítku a vyrojila se nebývalá úroda všech druhů smržů, rostly ucháče a společně s nimi se objevily i nejoblíbenější jarní houby, čirůvky májovky.

5.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavlína Mitrengová

PETR MÜLLER

Bylo jich letos opravdu nebývale, a když se na přelomu května a června v listnatých lesích hojně zabydlely hřiby dubové, houbaři věřili, že se letos dočkáme neméně bohaté úrody jako loni.

Leč člověk míní, příroda mění. Prázdninová vedra vysušila podhoubí na mnoha místech a houby skoro přestaly růst. Své udělaly i lokální bouřky a vydatné přívalové deště, které u nás na Moravě ovlivnily růst hub doslova chaoticky.

Paradoxně tak docházelo k tomu, že na jednom kopci našli houbaři bohatou úrodu, na druhém nerostla ani prašivka.

Plošně vyjádřeno byla situace taková, že v severních horských oblastech Moravy bylo hub relativně dost, zatímco na jihu, kde skoro dva měsíce nepršelo, byly lesy až do podzimu pusté a prázdné.

Ve vyhlášených houbařských oblastech jako je Vysočina, Jeseníky či Beskydy se v srpnu sice vyskytly plošněji hřiby smrkové, v té době jich bylo na malém prostoru možno nasbírat stovky, ale rovněž to nebylo všude.

Stačilo přejít na protější svah a bylo po hřibech. Sbírat se daly také lišky, ještě donedávna takřka vymizelé, babky, různé druhy suchohřibů a celá plejáda nejrůznějších holubinek.

Škoda je, že letos skoro vůbec nerostla muchomůrka růžovka, zvaná masák, v jiných letech jeden z nejhojnějších druhů, oblíbený pro svoji výraznou chuť a kuchyňskou všestrannost.

Když už se nějaké plodnice objevily, byly většinou malé, neduživé a vždy červivé. Snad se dočkáme příští rok.
Ani podzim neměl nijak raketový nástup, a přestože srážky byly vydatné, v lesích to poznat nebylo. Inu, houby jsou potvůrky a nedají si poručit, rostou kdy chtějí a kde chtějí.

Zachtělo se jim až koncem října a to teprve vypukla ta pravá houbařská sezona. Ještě teď v listopadu jsou lesy plné hub, rostou hojně suchohřiby hnědé, čirůvky fialové, srmělky mlženky, bedly, ryzce, ve vyšších polohách i zbytky válavek. Pomalu nasazují pozdní druhy.
Na pařezech můžeme najít trsy hlívy ústřičné, na větvích černého bezu ucho Jidášovo, obě houby jsou považovány za léčivé, protože obsahují řadu látek zlepšujících imunitu a omezujících rakovinu.

A v chladnějších kotlinách vystrkuje první plodničky penízovka sametonohá, výborná zimní houba, kterou si opravdoví gurmáni vylepšují štědrovečerní polévku.

Počasí je pro toto období nebývale vlídné, a pokud jste se na houby během roku nedostali, zkuste to teď. Vyberte si nějakou pěknou smrčinu, určitě najdete.

Autor je vydavatel měsíčníku Houbař

5.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies