A ocitl jsem se jakoby v jiném světě. Hlavně na konci zápasu jsem nevěřil svým očím. Plzeň nás za vyrovnaného stavu 1:1 tlačila (pod slovem nás rozumějte Zbrojovku, Brno, Flintu, červené, Bohy, prostě jak chcete). A když zápas skončil, brněnští fotbalisté se radovali, jako by vyhráli.

Jak je to možné? Ještě před dvěma lety by bylo všechno jinak: na konci zápasu bychom Plzeň tlačili ve snaze vyhrát my. A s bodem v kapse by na Srbské skotačili oni!

Jenže klišé, že svět se mění, je pravda. Plzeň se mění taky. Už sice nemá nejlepší pivo v republice, zato nejlepší fotbalisty ano. Ne, neprobudili jsme se ve fikcích George Orwella ani ve filmu Woodyho Allena Spáč, taková je prostě zdejší realita. Opakuji: Svět, Čechy, Morava, Plzeň (a i to naše Brno) se mění.

To se ukázalo i v neděli, kdy se Brňané poprvé ve větším počtu postavili nacionalistům při jejich prvomájovém pochodu. Do té doby to dokázali jen anarchisté a antifašisté, tentokrát i spousta Brňanů svou blokádou pochodu. Ten pak neskončil už na začátku paradoxně díky policii. Ta možná zachránila také naši redakci, kolem níž se tito nazdárci prošli také. A každý ví, jak mají takové typy lidí rády novináře chránící demokracii.

Redakce i ulice Milady Horákové víkend přežila bez větších šrámů, což se ovšem nedá říci o fotbalovém rozhodčím Tomáši Sedláčkovi, kterého v Ratíškovicích napadl při zápase tamní jmenovec Kotásek. Ten už zná trest: čtyři roky si fotbal nezahraje. Pořád lepší než těžký otřes mozku a zranění krční páteře.

Nezahraje si už ani Usáma bin Ládin. Jeho krvavé divadlo skončilo rychlým americkým zásahem, který celý demokratický svět vzal za správný, přestože svým provedením je přesně tím, co Západ neuznává. Ale jinak to asi nešlo.

I když pokud Usáma bin Ládin svým muslimským pseudoposelstvím někomu uškodil nejvíc, tak paradoxně ne západnímu světu (ty biliony dolarů jsou pořád jen peníze), ale přímo muslimům. I v Brně mají svou obec, která tak musela čelit několika nesmyslným slovním útokům (například proti vzniku nové mešity). Nevěřím sice tomu, že mezi desítkami brněnských muslimů není ani jeden, který by smrti bin Ládina litoval, ale kolektivní vinu odmítám.

A přestože nevěřím, že to znamená konec muslimského terorismu (další bin Ládin se brzy vyrojí), je smrt ikony světového terorismu známkou toho, že má cenu s ním bojovat.

Ostatně to platí všude, a když se podívám do novin, vidím, že příští týdny a měsíce nebude mít lehké snad nikdo: kolem dvou set propuštěných pracovníků z Teska, zemědělci, kterým zmrzly meruňky (ta zima byla fakticky nečekaná, zase mne začalo bolet v krku), lidé, kteří si chtěli na dovolenou do Chorvatska letět přímou linku z Brna. Ti všichni musí měnit plány.

Snad to nebude platit i o Zbrojovce. Licenci pro první ligu jí už dali (baf baf od svazu zabralo), teď jen uhrát nějaké ty body a ligu ještě zachránit. A protože v tom zase lítám, pojedu tým podpořit do Uherského Hradiště. Třeba na Slovácku zase vyhrajeme, i když uznávám, že snad poprvé od počátků klubu mají lepší fandy než my.

Jen doufám, že nám na tenhle zápas neukradnou další chorál: Druholigoví, druholigoví, vy jste stejně druholigoví.