VYBERTE SI REGION

Ztracený klobouk

Fejeton - „Ale vy jste klobouková,“ zhodnotila mě jedna milá prodavačka v kloboučnictví. Bingo! Trefila do černého. Zrovna jsem si zkoušela další z překrásných modelů, na které by mé finance nestačily. Asi to tušila i ona, ale obě jsme hrály tu příjemnou hru na prodávání. Vybírat klobouk je totiž obřad, kde se baví obě strany, i když se nakonec prodej neuskuteční.

19.1.2011
SDÍLEJ:

Fejeton Brněnského deníku Rovnost.Foto: DENÍK/Markéta Evjáková

Je to něco docela jiného než kupovat třeba hrnec na polívku nebo lustr.Ano, jsem ta klobouková a přitom jsem v dětství pokrývky hlavy nesnášela. Obzvláště jsem nenáviděla ohavnou růžovou čepici s rozvrkočenou bambulí, kterou jsem si musela navléct, když rtuť v teploměru klesla pod nulu.

Mateřské autoritě vzdorovat nešlo, vyřešila jsem to tedy po svém. Sotva jsem zmizela z dohledu přísného maminčina oka, schovala jsem čepici do aktovky.

Klobouky se mi ale líbily odjakživa. Teta Engelberta jich měla slušnou sbírku a já jsem byla přešťastná, když mi dovolila všechny si je vyzkoušet. Směšně titěrné, koketní i decentní až po parádní kousek v rozpětí křídel orla skalního. Tehdy v ulicích moc klobouků k vidění nebylo, socialistické časy jim jaksi nepřály. Spíše se očekávalo, že si ženy uvážou šátek a budou se stylizovat do role údernic, přesně podle hesla „sovětská žena – náš vzor“, jak hlásaly plakátky vylepené v tramvajích.

Ale zpět ke klobouku. Je to i velice praktická věc, schová se pod něj nemožný účes, mnohdy nahradí i deštník. Vím, že můj image může jedině vylepšit, čím víc ze své hlavy zakryji, tím lépe. Klobouk jaksi ohraničuje můj prostor, hm, někdy natolik, že přes sklopenou krempu nevidím do stran a vrážím do lidí.

Ne že bych klobouků měla málo, ale když vidím ve výloze pěkný model, těžce odolávám pokušení. Někdy si ho jdu jen tak nezávazně vyzkoušet, tak jako tehdy, kdy jsem měla v peněžence jen padesátikorunu. Nehrozilo tedy nebezpečí, že podlehnu. Sotva jsem si jej ale nasadila, byla všechna předsevzetí v… inu v nenávratnu. Měla jsem totiž sebou platební kartu, vskutku ďábelský vynález. Svědomí mě ale hryzalo jen krátce a dodnes je to můj nejoblíbenější letní klobouček.

Jinak to bylo nedávno. „Kup si k Vánocům něco, co ti udělá radost“, pravil bezradný domácí ježíšek. Okamžitě jsem měla jasno, co jiného než klobouk, že? Vyzkoušela jsem jich několik, nakonec vyhrál jasně červený roztomilý klobouček. Když jsem ale dorazila domů, pokoušely se o mne mdloby. Tašku s kloboukem jsem někde vytrousila, zato tu druhou s nějakými blbinami jsem donesla v pořádku. Vrátila jsem se do obchodu, jestli jsem ji nezapomněla tam, volala jsem na dispečink dopravního podniku, mohla jsem ji třeba nechat v tramvaji, zkusila jsem i ztráty a nálezy, všechno marné. Všude ke mně sice byli ochotní a vstřícní, ale klobouk se nenašel. Já ho ale poznám, až se v něm bude po Brně procházet nálezkyně, seberu jí ho!

Když Ježíšek viděl, jak jsem nešťastná, vyzval mě, ať si koupím jiný klobouk. Tedy při jeho vrozené šetrnosti to byla přímo revoluce! Nakonec to tak dopadlo, jeden na mne čekal v obchůdku, kde jsem ještě nikdy nebyla. Cenu jsem raději hned zapomněla, levný tedy určitě nebyl, ale pod stromečkem mi udělal velikánskou radost.

No a abych snížila průměrnou cenu svých klobouků, tak jsem si k němu ještě koupila jednu hučku do plískanic za akční cenu pouhých 99 korun. Teď se raději budu obchodům s klobouky vyhýbat, ale kdoví, jak dlouho mi to vydrží. Jaro se blíží.

VĚRA SEČKÁŘOVÁ

19.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies