VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Generální ředitel Povodí Moravy: Spoutat vodu v úzkém koridoru je nebezpečné

Brno - Území Jihomoravského kraje patří do povodí řeky Moravy. A vodu v celém území spravuje stejnojmenný státní podnik, sídlící v Brně. Jeho generální ředitel Jan Hodovský tvrdí, že firma má velmi vřelý vztah ke krajině, a trápí jej, že panuje obecná představa, že vodohospodáři z podniků Povodí mohou za povodně. „Přitom to vůbec není pravda," říká v rozhovoru.

14.1.2015
SDÍLEJ:

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský chce uchovat kvalitní zdroje vody pro další generace.Foto: Povodí Moravy, s.p.

Povodí Moravy je firma vlastněná státem. Jaký je rozdíl ve vedení takové firmy na rozdíl od klasické akciové společnosti, jejímž jediným cílem je zisk?

Velký. Spočívá především v naplnění povinností, které má státní podnik uložené vodním zákonem a dalšími právními předpisy. Naše příjmy vytváří především podmínky pro naplnění našich zákonných povinností, nikoliv na prvním místě pro jakékoliv obchodní aktivity tak jako u soukromé společnosti. Nelíbí se mi, že o státních podnicích se často mluví v souvislosti s veřejnými zakázkami, které ovlivňují různé lobbistické skupiny. Ať už z politických či ekonomických důvodů. Rozhodli jsme se, že na Povodí Moravy budeme maximálně otevření. Proto jsme zavedli jasný protikorupční program, který zpřísňuje mimo jiné i pravidla pro zadávání veřejných zakázek a umožňuje každému zaměstnanci, ale i každému občanovi podat podnět na případné podezření z korupčního jednání. A už jsme díky tomu ušetřili na stavebních zakázkách.

Velké firmy jako je vaše se zaměřují na určitý komfort vlastních zaměstnanců. Jaké jím nabízíte benefity?

Z mého pohledu je hlavním benefitem skutečnost, že mají práci u nás. Zaměstnanci mají poměrně vysoké pracovní jistoty, pokud odvádí kvalitně svou práci. Samozřejmě jim dáváme další výhody, které se snažíme průběžně rozšiřovat dle našich možností. Kromě standardních forem jako jsou stravenky nabízíme i příspěvky na penzijní připojištění, každý zaměstnanec má tzv. osobní účet, z nějž může čerpat na kulturní, společenské a relaxační aktivity.

Jakožto významná firma, která se zabývá vodohospodářskou politikou, výrazně měníte ráz krajiny. Jak se vztah Povodí Moravy k přírodě (krajině) změnil za poslední roky? Jaké ekologické projekty podporujete?

Náš podnik měl dobrý vztah ke krajině a přírodě vždy, pouze strategie státu ovlivňující zaměření jeho priorit bylo jiná. Změna je vidět například na protipovodňových opatřeních. Před třiceti, čtyřiceti lety, byly hráze doslova receptem na všechno. Stavěly se všude. Třeba i kolem polí, na neobydlených územích, kde mohly napáchat více škody, než užitku. Tím byla voda svázána do úzkého a nebezpečného koridoru. Dnes víme, že je třeba vodu v krajině zadržet, snižovat rychlost jejího odtoku. Tím pádem i v místech, kde byly dříve hráze, se ji snažíme směřovat do krajiny. Snažíme se aktivně i o propagaci ekologických témat hlavně školám. Nabízíme jim přednášky a exkurze po našich vodních dílech. Také pořádáme soutěž pro základní školy Voda štětcem a básní. V posledním ročníku jsme dostali 1436 prací z více než stovky škol. A to kreseb, keramiky i literárních děl. Druhý opravdu velký ohlas vzbudila akce My pro vodu, voda pro nás, které se zúčastnilo 1 300 dobrovolníků a podařilo se jim vyčistit okolí 211 kilomterů řek a sebrat 24 tun odpadků. Stihli to za dva víkendy, do akce se kromě zmíněného velkého počtu dobrovolníků zapojily všechny provozy i management podniku.

V poslední době se mnoho firem také snaží o částečný ekologický provoz. Jak je na tom Povodí Moravy?

Postupně zateplujeme všechny provozní objekty, abychom šetřili energie. Na objektech, kde to bylo vhodné, jsme instalovali fotovoltaické panely a aktuálně se připravujeme projekty na třídění odpadů.

Podílí se Povodí Moravy na dalších charitativních akcích či projektech?

Mimo jiné pořádáme konferenci Vodní nádrže, jejíž výtěžek vyšší než čtvrt milionu korun jsme věnovali potřebným, třeba Fondu ohrožených dětí Klokánek a nadačnímu fondu Niké. Kromě toho podporujeme sbory dobrovolných hasičů. Dále na vlastní náklady zabezpečujeme nebezpečné jezy, dáváme tam informační tabule s GPS souřadnicemi, první pomocí a ukázkou toho, co se děje v podjezí. Je tam vždy i pěnová podkova a třicetimetrové házecí lano. Máme zabezpečeno čtrnáct jezů, mimo jiné jez smrti Olomouc-Řepčín, kde jsou ještě navíc i ocelová lana a stupačky do podjezí. Trápí nás však vandalové, kteří vybavení u jezů někdy kradou.

Jak může voda v krajině zabránit povodňovým situacím? Jak proti nim brání přehrady?

Obecně vodu v krajině potřebujeme zadržet, bohužel hustota a způsob osídlení v České republice nám to značně komplikují. Proto vzniká výrazný odtok vody z ploch, kam naprší. Na prvním místě chceme odtok zpomalit a vodu zadržet. Proto již naši předci stavěli vodní nádrže, protože bránit před velkými záplavami se jinak nelze. Přehrady ale pomáhají i při opačném extrému když je sucho. To je sice méně agresivní, ale má větší dlouhodobé negativní dopady na krajinu i celou společnost. Přehrady i strukturální opatření fungují na oba dva extrémy. Naproti tomu samotné hráze vodu nezadrží. Ve městech však jiné možnosti v naprosté většině případů nemáme. Neumožňuje to osídlení sahající až na břehy.

Jak se Povodí Moravy podílí na protipovodňovém zpravodajství a jak se snaží povodním ještě jinak zabránit?

Povodí Moravy má rozsáhlou monitorovací síť, která zahrnuje jak srážkoměrné stanice, tak i stanice na sledování průtoků a současně spolupracujeme s Českým hydrometeorologickým ústavem. Povodí má takzvaný vodohospodářský dispečink, což je specializované pracoviště, kam veškeré tyto informace proudí online a podle těchto informací se manipuluje s vodou na nádržích a přenáší se informace na složky integrovaného záchranného systému a na povodňové orgány.

Je něco, co vás na obrazu vaší firmy trápí a chtěl byste to vylepšit? Něco, co veřejnost třeba špatně pochopila?

Prestiž podniku dlouhodobě snižuje představa, že za povodně i za sucho může na prvním místě Povodí Moravy. A že my jsme ti, kteří chtějí jen koryta vodních toků zabetonovat a zregulovat a tím pádem, že nám nejde o vodu ani o přírodu. Ani jedno z toho není pravda. Těžko se s těmito názory bojuje, každopádně i mým osobním cílem je, aby se obraz státního podniku stále zlepšoval. Protože naším mottem je uchovat kvalitní zdroje vody i pro další generace.

Autor: Redakce

14.1.2015
SDÍLEJ:
Šéfkuchař David Viktorin z brněnské restaurace Rynk.

Od sporáku chystá hokejový turnaj. Jednou ho chce pořádat i na náměstí Svobody

Ilustrační foto.
7

Zákaz vjezdu starým autům. Brno zvažuje nízkoemisní zónu uvnitř velkého okruhu

Lepší podmínky pro starší lidi: v domovech přibude 200 míst, rozšíří Seniorbus

Brno - Zlepšení životních podmínek starších lidí slibují brněnští radní. Letos proto rozšíří Seniorbus, spustí službu Tísňové volání nebo proškolí praktické lékaře. V budoucnu navýší kapacity domovů důchodců o dvě stě míst. Shodli se na tom v úterý.

Zimní údržba lodí: téměř 300 kilogramů barvy. Na přehradu vyjedou 22. dubna

Brno /VIDEO/ – Devětačtyřicet kilogramů barvy spotřebuje brněnský dopravní podnik na zimní údržbu každé z šesti lodí plující v sezoně po hladině Brněnské přehrady. V zimním období plavidla natírají jejich posádky a lodě získají nátěr v bílé, černé, modré a červené barvě.

Byl jsem uťáplý, přiznává Nečas. Po pauze se konečně cítí takový jako předtím

Brno – Škola, autoškola, reprezentační a extraligový hokej. To je i pro osmnáctiletého mladíka zápřah. Útočník brněnské Komety Martin Nečas nyní zvládá několik věcí zároveň a do extraligových zápasů získal novou chuť, poté co v prvním únorovém týdnu před reprezentační přestávkou vynechal dvě utkání Komety.

Odvrácení stávky řidičů autobusů? Schůzky nikam nevedly, tvrdí odboráři

Jižní Morava – Schůze, které měly zamezit stávce řidičů autobusů, nepřinesly žádné výsledky, zní z řad odborářů. Na odvrácení krize dali úřadům čas do 15. března. „Budeme jednat čtyřiadvacet hodin denně s kýmkoli, kdo situaci pomůže vyřešit. Stávka je pořád reálná možnost," uvedl předseda odborářů Luboš Pomajbík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies