VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta Šiška: Modřice prošly velkou proměnou. Obyvatel stále přibývá

Modřice - Modřice mají v současnosti více než čtyři tisíce obyvatel. Zájem o bydlení v tomto městě je stále větší.

3.10.2014
SDÍLEJ:

Modřické náměstí. Ilustrační foto.Foto: Miroslav Hájek

V roce 1994 se Modřice staly městem, čímž se v okolí Brna nemálo zviditelnily. O tom, co se od té doby ve městě změnilo do dnešních dnů, přinášíme rozhovor se starostou města Ing. Josefem Šiškou.

Modřice si letos připomínají dvacet let od doby, kdy se staly městem. Jak na výročí nahlížíte vy coby starosta města?

V současnosti je tak hektické období, kdy je rozpracována řada investičních akcí, že není vůbec čas se tím zaobírat. A pak, přece jen nejde o zvlášť výrazné výročí. Osobně v tom, že jsou Modřice město, nespatřuji žádnou extra výhodu. Nemohu totiž říci, že by měly v něčem někde více pootevřené dveře či by měly možnost získání většího počtu peněz než jiné obce a města. Navíc zákon zná jen pojmenování obec. Pojmenování městem je spíše pro lepší pocit obyvatel.

Přejděme tedy k těm pocitům. Jak vnímáte rozdíl mezi Modřicemi před jmenováním městem a současnými Modřicemi?

Jsem rodilý Modřičák a vnímám to tak, že ještě před revolucí byly Modřice černou ovcí okolí Brna. Polohou jsme byli sice blízko Brna, ale ne jeho součástí a zároveň jsme nebyli dostatečně daleko, aby sem nějaké investice plynuly. Tudíž se tady jen tak přežívalo.
Až teprve po sametové revoluci a poté, kdy se Modřice v roce 1994 staly městem, začaly vzkvétat. Město je dnes kompletně vybaveno infrastrukturou, do všech lokalit je dobrá dostupnost, veškeré komunikace jsou sjízdné a v současnosti byla zahájena postupná rekonstrukce chodníků ve městě.
Pokud jde o dopravní dostupnost, i ta je na dobré úrovni. Máme zde potřebnou hromadnou dopravu, vlakovou dopravu. Město Modřice už žije vlastním životem. Potěšující je, že místní, když přijedou jinam, už neříkají, že jsou z Modřic, ale „My jsme z města Modřice."

Minulost Modřic, co se týče složení obyvatelstva, byla velmi složitá. I proto je zřejmě náročné navazovat a udržovat nějaké tradice. Prozraďte, jak jsou na tom v tomto směru současné Modřice?

Koncem komunistického režimu v Modřicích už žádné významné tradice moc nefungovaly. Někdejší hody byly zrušeny v sedmasedmdesátém roce, kdy byl zavřen kulturní dům. Těsně po revoluci, protože bylo málo dobrovolných hasičů, byl u nás sbor zrušen a stejné to bylo s červeným křížem. V Modřicích tak po revoluci fungovali prakticky jen sokoli, a zahrádkáři a myslivci.
Zhruba v polovině devadesátých let kulturní dům Vojenské stavby zrekonstruovaly a postavily u něj hotel, kulturní dům je v současnosti na akce využíván. Současné Modřice se už pyšní obnoveným sborem dobrovolných hasičů. V roce 1991 obnovili zdejší svobodní svatováclavské hody. A protože některým ženáčům bylo líto, že se jich již nemohli účastnit, tak před šesti lety založili ženáčské hody. V Modřicích tak míváme během roku dvoje hody.
Město pořádá a spolupořádá celou řadu akcí, které si získaly oblibu obyvatel a patří k novodobým tradicím města, jde například o pálení čarodějnic, den dětí, po sedm let už pořádáme šermířský den, ke vzniku České republiky tu bývá lampionový průvod. Silnou organizací jsou zde zahrádkáři, dobře funguje myslivecké sdružení. Máme tu i malou skupinu včelařů, kteří jsou sice organizováni v Rajhradě, ale v Modřicích jsou svojí činností vidět. Ve městě působí také pionýři, junáci. Kulturní a společenské vyžití v Modřicích je v současnosti velmi rozmanité.

Když se ohlédnete za uplynulými léty na dobu, od kdy jsou Modřice městem, z čeho máte coby starosta největší radost?

Velkou radost mám samozřejmě z toho, co se v Modřicích podařilo vybudovat a kam se tím město posunulo. Ať už jde o infrastrukturu, oblast školství či další oblasti, znatelný pozitivní posun mě těší.
Školství je zde na vysoké úrovni i díky investicím města, zrekonstruovány jsou obě budovy základní školy, tamní hřiště má umělý povrch, rekonstruována je i mateřská škola, která má novou zahradu.
Modřice mají pěkné travnaté hřiště. A v neposlední řadě má město také krásnou radnici, kterou nám starostové mnohých jiných měst mohou závidět.
Hodně důležité je i to, že se podařilo přitáhnout velké investory do průmyslových zón na periferii města, které mají minimální vliv na obytnou část.
Rád bych zdůraznil, že s tím vším souvisí i rozvoj bytové výstavby a přílivu obyvatel. Modřice měly ještě před osmi lety kolem 3700 obyvatel, zatímco v současnosti je to podle statistiky zhruba o tisíc obyvatel více. Rozvoj je tu znát a lidé mají zájem u nás bydlet, což je pro město tou největší odměnou.

Co byste Modřicím k výročí popřál, aby se v nich podařilo zrealizovat či zlepšit?

Vše je v Modřicích dáno jejich polohou. Město nejví- ce trápí doprava, ovzduší, prach.
Postupně se zde sice budu-jí protihlukové stěny, ale vzhledem k tomu, že nejsou dobudovány a přes Modřice vedou tři hlavní tahy Brno Mikulov, Brno Bratislava a Ivančice Vyškov, je ten hluk pro občany dosti obtěžující.
To je problém k vyřešení. Na to navazují i potíže se zdejšími krajskými komunikacemi, které jsou ve velmi špatném technickém stavu. Pokud by se podařilo vybudovat severní obchvat Modřic, přineslo by to úlevu centru města, pro město by to byla doslova obrovská výhra. Městu se podařilo zajistit most přes železnici, který nahradil starý, nevyhovující. Teď bude město vyjednávat s krajem o rekonstrukci Masarykovy ulice, což je hlavní ulice ve městě a její silnice je v katastrofálním stavu a odráží se to na okolních stavbách.
Přál bych městu, aby se všechny tyto zmíněné velké problémy podařilo co nejdříve vyřešit.
Jistě lze najít celou řadu dalších záležitostí, které je potřeba zlepšit počínaje dobudováním chodníků a výstavbou tělocvičny pro druhý stupeň základní školy. Vše se ale bude muset řešit postupně.
Pro novou tělocvičnu již město na konci loňského roku získalo objekt od sokola, připravuje se výstavba víceúčelové sportovní haly. Sloužit by měla nejen škole, ale i pro místní spolky a organizace a pro kulturní a společenské akce.

Eva Bártíková

Autor: Redakce

3.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Brno /VIDEO/ – Z brněnské Kraví hory se v sobotu rozléhá nadšený výskot. Přestože je venku úmorné horko, davy lidí pospíchají parkem až na vrchol kopce. S nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku. V Brně začal druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies