VYBERTE SI REGION

Starosta Šiška: Modřice prošly velkou proměnou. Obyvatel stále přibývá

Modřice - Modřice mají v současnosti více než čtyři tisíce obyvatel. Zájem o bydlení v tomto městě je stále větší.

3.10.2014
SDÍLEJ:

Modřické náměstí. Ilustrační foto.Foto: Miroslav Hájek

V roce 1994 se Modřice staly městem, čímž se v okolí Brna nemálo zviditelnily. O tom, co se od té doby ve městě změnilo do dnešních dnů, přinášíme rozhovor se starostou města Ing. Josefem Šiškou.

Modřice si letos připomínají dvacet let od doby, kdy se staly městem. Jak na výročí nahlížíte vy coby starosta města?

V současnosti je tak hektické období, kdy je rozpracována řada investičních akcí, že není vůbec čas se tím zaobírat. A pak, přece jen nejde o zvlášť výrazné výročí. Osobně v tom, že jsou Modřice město, nespatřuji žádnou extra výhodu. Nemohu totiž říci, že by měly v něčem někde více pootevřené dveře či by měly možnost získání většího počtu peněz než jiné obce a města. Navíc zákon zná jen pojmenování obec. Pojmenování městem je spíše pro lepší pocit obyvatel.

Přejděme tedy k těm pocitům. Jak vnímáte rozdíl mezi Modřicemi před jmenováním městem a současnými Modřicemi?

Jsem rodilý Modřičák a vnímám to tak, že ještě před revolucí byly Modřice černou ovcí okolí Brna. Polohou jsme byli sice blízko Brna, ale ne jeho součástí a zároveň jsme nebyli dostatečně daleko, aby sem nějaké investice plynuly. Tudíž se tady jen tak přežívalo.
Až teprve po sametové revoluci a poté, kdy se Modřice v roce 1994 staly městem, začaly vzkvétat. Město je dnes kompletně vybaveno infrastrukturou, do všech lokalit je dobrá dostupnost, veškeré komunikace jsou sjízdné a v současnosti byla zahájena postupná rekonstrukce chodníků ve městě.
Pokud jde o dopravní dostupnost, i ta je na dobré úrovni. Máme zde potřebnou hromadnou dopravu, vlakovou dopravu. Město Modřice už žije vlastním životem. Potěšující je, že místní, když přijedou jinam, už neříkají, že jsou z Modřic, ale „My jsme z města Modřice."

Minulost Modřic, co se týče složení obyvatelstva, byla velmi složitá. I proto je zřejmě náročné navazovat a udržovat nějaké tradice. Prozraďte, jak jsou na tom v tomto směru současné Modřice?

Koncem komunistického režimu v Modřicích už žádné významné tradice moc nefungovaly. Někdejší hody byly zrušeny v sedmasedmdesátém roce, kdy byl zavřen kulturní dům. Těsně po revoluci, protože bylo málo dobrovolných hasičů, byl u nás sbor zrušen a stejné to bylo s červeným křížem. V Modřicích tak po revoluci fungovali prakticky jen sokoli, a zahrádkáři a myslivci.
Zhruba v polovině devadesátých let kulturní dům Vojenské stavby zrekonstruovaly a postavily u něj hotel, kulturní dům je v současnosti na akce využíván. Současné Modřice se už pyšní obnoveným sborem dobrovolných hasičů. V roce 1991 obnovili zdejší svobodní svatováclavské hody. A protože některým ženáčům bylo líto, že se jich již nemohli účastnit, tak před šesti lety založili ženáčské hody. V Modřicích tak míváme během roku dvoje hody.
Město pořádá a spolupořádá celou řadu akcí, které si získaly oblibu obyvatel a patří k novodobým tradicím města, jde například o pálení čarodějnic, den dětí, po sedm let už pořádáme šermířský den, ke vzniku České republiky tu bývá lampionový průvod. Silnou organizací jsou zde zahrádkáři, dobře funguje myslivecké sdružení. Máme tu i malou skupinu včelařů, kteří jsou sice organizováni v Rajhradě, ale v Modřicích jsou svojí činností vidět. Ve městě působí také pionýři, junáci. Kulturní a společenské vyžití v Modřicích je v současnosti velmi rozmanité.

Když se ohlédnete za uplynulými léty na dobu, od kdy jsou Modřice městem, z čeho máte coby starosta největší radost?

Velkou radost mám samozřejmě z toho, co se v Modřicích podařilo vybudovat a kam se tím město posunulo. Ať už jde o infrastrukturu, oblast školství či další oblasti, znatelný pozitivní posun mě těší.
Školství je zde na vysoké úrovni i díky investicím města, zrekonstruovány jsou obě budovy základní školy, tamní hřiště má umělý povrch, rekonstruována je i mateřská škola, která má novou zahradu.
Modřice mají pěkné travnaté hřiště. A v neposlední řadě má město také krásnou radnici, kterou nám starostové mnohých jiných měst mohou závidět.
Hodně důležité je i to, že se podařilo přitáhnout velké investory do průmyslových zón na periferii města, které mají minimální vliv na obytnou část.
Rád bych zdůraznil, že s tím vším souvisí i rozvoj bytové výstavby a přílivu obyvatel. Modřice měly ještě před osmi lety kolem 3700 obyvatel, zatímco v současnosti je to podle statistiky zhruba o tisíc obyvatel více. Rozvoj je tu znát a lidé mají zájem u nás bydlet, což je pro město tou největší odměnou.

Co byste Modřicím k výročí popřál, aby se v nich podařilo zrealizovat či zlepšit?

Vše je v Modřicích dáno jejich polohou. Město nejví- ce trápí doprava, ovzduší, prach.
Postupně se zde sice budu-jí protihlukové stěny, ale vzhledem k tomu, že nejsou dobudovány a přes Modřice vedou tři hlavní tahy Brno Mikulov, Brno Bratislava a Ivančice Vyškov, je ten hluk pro občany dosti obtěžující.
To je problém k vyřešení. Na to navazují i potíže se zdejšími krajskými komunikacemi, které jsou ve velmi špatném technickém stavu. Pokud by se podařilo vybudovat severní obchvat Modřic, přineslo by to úlevu centru města, pro město by to byla doslova obrovská výhra. Městu se podařilo zajistit most přes železnici, který nahradil starý, nevyhovující. Teď bude město vyjednávat s krajem o rekonstrukci Masarykovy ulice, což je hlavní ulice ve městě a její silnice je v katastrofálním stavu a odráží se to na okolních stavbách.
Přál bych městu, aby se všechny tyto zmíněné velké problémy podařilo co nejdříve vyřešit.
Jistě lze najít celou řadu dalších záležitostí, které je potřeba zlepšit počínaje dobudováním chodníků a výstavbou tělocvičny pro druhý stupeň základní školy. Vše se ale bude muset řešit postupně.
Pro novou tělocvičnu již město na konci loňského roku získalo objekt od sokola, připravuje se výstavba víceúčelové sportovní haly. Sloužit by měla nejen škole, ale i pro místní spolky a organizace a pro kulturní a společenské akce.

Eva Bártíková

Autor: Redakce

3.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies