VYBERTE SI REGION

Architekt: Lezl jsem pod postel, abych se něco přiučil

Brno /ROZHOVOR/ - Architekt Ondřej Kukral je hlavním projektantem hotelu Grandezza na Zelném trhu v Brně. Chátrajícím historickým budovám vrací duši. Inspiruje se u konkurence.

13.5.2012
SDÍLEJ:

Architekt Ondřej Kukral je hlavním projektantem hotelu Grandezza na Zelném trhu v Brně. Foto: DENÍK/Attila Racek

Že byl zásah do budovy bývalé Cyrilometodějské záložny zločin, popírá. Stejně tak spory s památkáři. „Trvalo nám jen delší dobu, než jsme se s nimi domluvili," říká Ondřej Kukral, projektant Hotelu Grandezza, který se otevřel v Brně. Hotelu na Zelném trhu v centru Brna chtěl vdechnout zpět ducha předválečného období. „Chtěli jsme ho vrátit do doby, kdy se o válce ještě nevědělo a Brno bylo plné kaváren a pohody," vysvětluje.

Čím vás oslovila právě budova na Zelném trhu, kde vznikl hotel Grandezza?

Je to dominanta Zelného trhu. Budova obsadila čtvrtinu náměstí. Jeden z důvodů, proč dům investoři koupili, bylo, že splňoval tři hlavní body, které si vytyčili.

Jaké?

Byla to kulturní památka, architektonicky zajímavá stavba a byla prázdná, bez využití. Tím pádem nemuseli dům sáhodlouze vystěhovávat. Navíc byla stavba vhodná pro hotel, což je základ. Investoři snoubí zálibu v památkách s podnikatelským záměrem hotelového byznysu. Koupí si památku, opraví ji na hotel a pak ji lidem nabídnou jako výjimečné místo, které umí něčím oslovit.

Jaká je historie budovy?

Bývala to Cyrilometodějská záložna. Snaha Moravanů prosadit se v tehdy víceméně německém Brně. O budově existuje množství literatury. Psal o ní mimo jiné ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek. Zajímavé je, že stavba začala měsíc před zahájením první světové války. Stavitelé měli dilema, jestli mají pokračovat i za války. Nakonec se rozhodli, že ano. V roce 1915 budovu dostavěli, ale když jsme procházeli konstrukce při opravách, zjistili jsme, že se na stavbě válečná léta projevila.

Čím konkrétně?

Některá místa byla po stavební stránce ošizená nebo jednodušeji řešená. Projevilo se to také na výzdobě budovy. Vnitřní interiéry zůstaly jakoby v polotovaru, protože válečná doba neumožnila dotáhnout projekt v plné síle do takového skvostu, jak si asi představovali akcionáři záložny.

Architekt Ondřej Kukral je hlavním projektantem hotelu Grandezza na Zelném trhu v Brně.

Když investoři dům koupili, byl hodně poškozený?

Naznali jsme, že druhá polovina dvacátého století dům vybydlela. Co bylo hodnotné a dožívalo, to se zaměňovalo za nehodnotné. Dřevěné masivní dveře dělníci vyměnili za kovové zárubně a sololitové dveře. Druhé patro až po půdu zůstalo bez jakéhokoli významného architektonického prvku, kterého bychom se mohli chytit. Jediná zajímavá byla původní bankovní hala, pozdější aula. Byla ale zdevastovaná. Chyběly jí obklady, místo lustrů byly na stropě zářivky.

Měl jste při projektování nějakou vizi?

Ano, že dům vrátíme o sto let zpátky. Nebudeme si vymýšlet novoty jako jiné hotely. Řada jich sídlí v historických budovách, ale přitom jsou moderně pojaty. Chtěli jsme jít jinou cestou, zastavit čas. Všechno, co návštěvníci v hotelu vidí, mohlo klidně vzniknout i v dřívější době. Nemáme jednobarevné koberce ani potahy, máme je vzorované. Používáme skleněné lustry. Je to snaha vrátit se zpět. Je podepřená zkušeností, že to lidé dobře vnímají. Zabydlenost té doby je jim příjemná. Zažil jsem například prosklené koupelny. Ty můžou někoho urazit. My se v hotelu vracíme do doby, kdy se o válce ještě nevědělo a Brno bylo plné kaváren a pohody.

Na jaké zákazníky má hotel cílit?

Na střední a vyšší vrstvu. Slušné lidi. Manažery, obchodní zástupce, starší manželské páry z Anglie, které projíždí Evropou. Doktory na kongresu.

Jak jsou vybaveny pokoje?

Nábytek je na zakázku od liberecké firmy, se kterou dlouhodobě spolupracujeme. Je podle našich návrhů a využívá mimo jiné ořechové dřevo. Je to jedna z věcí, které mají převyprávět minulost.

Čísla pokojů vedle dveří jsou podsvícená. To také odpovídá tehdejší době?

Čísla jsou podsvícená, aby host z pokoje nevstupoval do tmy. Otevře dveře a při pohybu se světlo rozsvítí čidlem. První krok je ale ve tmě. Proto čísla svítí neustále, aby bylo stále alespoň částečně vidět. Do tmy se nikomu nechce. LED osvě-tlení má téměř nulovou spotřebu a pomáhá k orientaci hosta. Destička je skleněná s plechovým podkladem v mosazném rámečku. Kromě světla to odpovídá duchu hotelu. Technologie ale nezatracujeme. Například máme i klimatizaci, která není zrovna dobová.

Architekt Ondřej Kukral je hlavním projektantem hotelu Grandezza na Zelném trhu v Brně. Kolik je v hotelu pokojů?

Pětasedmdesát. Dohromady sto padesát lůžek. Máme jeden rohový pokoj, který má výhled na Zelný trh i na Orlí ulici. Tři potom mají výhled do Květinářské. Zbytek směřuje na Zelný trh a na Petrov. Manželské postele se dají rozdělat.

Hotel se tedy otevírá ve více etapách?

Ano. Je to pro nás přirozené. Když otevíráme, nepotřebujeme hned ze startu pěta-sedmdesát pokojů. Stačí otevřít s dvaceti pokoji, za týden jich bude čtyřicet, za měsíc sedmdesát. Nejde ale o žádné velké úpravy. Spíše povléct postele, roznést ručníky, uklidit. Stavebně je vše dokončené tak, aby nikdo nerušil hosty. Aby nikdo nic nevrtal nebo nepřibíjel v pokoji vedle spícího hosta. Navíc také zákazníci budou přibývat postupně. Pokud se ale někdo přihlásí, že chce celý hotel, práce urychlíme. Ze zkušenosti ovšem vím, že návštěvnost přibývá postupně.

Před čtyřmi lety památkáři kritizovali, že měníte věci bez jejich souhlasu. Investorům měla tehdy hrozit pokuta, nebo dokonce zastavení stavby. Jak se situace vyřešila?

To není pravda. S památkáři jsme byli ve styku od začátku, jinak to u takové stavby ani nejde. Jen nám déle trvalo navázaní spolupráce. Rekonstrukce nakonec vznikla po-dle původní studie, takže na ní nemohlo být nic špatného. Sedmadvacet závazných posudků památkářů na jednotlivé etapy a restaurátorské práce také o něčem svědčí. Zabralo nám jen nějaký čas je přesvědčit o tom, co děláme. Nakonec ale souhlasili i s úpravami uvnitř.

Čím jste je přesvědčili?

Například fasádou nebo renovací oken. Můžete se přesvědčit, že pokoje mají původní historická okna. To jiné hotely často nemají, používají většinou nová eurookna. Fasádu jsme také dělali podle původních technologií. Všechny ostatní domy na náměstí jsou natřeny fasádní krycí barvou. My máme původní technologii. Písek, vápno, slídu, zamíchat. Vybírali jsme z desítek vzorků, než jsme našli správný odstín. Proto byla například právě fasáda pro památkáře přesvědčením, že nás můžou nechat měnit některé věci uvnitř. Například hotelová hala vypadá úplně jinak, než vypadala začátkem století. Je vymalovaná a jinak řešená.

Rostislav Koryčánek, ředitel Domu umění města Brna, se o budovu hodně zajímá. Rekonstrukci označil jako zločin. Co o tom soudíte?

Od Koryčánka jsem četl knížku o budově, ale osobně se s ním neznám a nevím, že by na této stavbě někdy byl. Zeptejte se ho znovu, jestli stavbu stále za zločin považuje. Chtěl jsem se ho na to dříve zeptat, ale nakonec jsem od toho upustil kvůli zaneprázdněnosti.

Co vás jako architekta na Brně nejvíce oslovilo?

Jednoznačně Petrov. Mít na kopci takovou špičku, to je něco. Ať se bude kdokoli jakkoli snažit, Petrov nepřekoná. Jako architekt, který přijede do Brna, můžu říct, že některé domy jsou hezké, opravdu stavby na úrovni. Některé šílené a nepochopitelné, ale to je i v jiných městech. Například průmyslové zóny a obchodní centra. Brno ale zase tolik neznám. Pro mě je to příjezd na Zelný trh, starosti na hotelu a odjezd. Je to pracovní záležitost, nejezdím se sem bavit.

Nový hotel Grandezza přenese své hosty do doby před sto lety.

Jak to bude s údržbou hotelu teď po jeho otevření?

Až se hotel rozjede, asi rok ještě vyžaduje spolupráci a dolaďování. Sem tam něco přidělat, opravit. Zkrátka ještě užší spolupráce.

Když se na hotel podíváte, jste spokojený?

Bohužel vidím více problémů než radostí. Nedokážu se na hotel podívat očima prvního návštěvníka. Vidím jen ne-dostatky, co se kde vlní, co kde nesedí. Těžce každou stavbu prožívám a mám obavy, aby někde něco neprasklo. Třeba se posadím na balkon, koukám na Petrov a najednou koukám bokem balkon je tady odchlíplý a rezaví. To je pro mě lepší ubytovat se v jiném hotelu a užít si klid. Ale je to i radost. Architektura je po-zitivní záležitost. Dělám pro lidi, kteří chtějí něco dělat. Vi-dím, jak se domy rodí. Líbí se mi ta tvořivá práce. A samozřejmě mě těší kladné ohlasy.

Vy se v Brně ubytováváte u konkurence?

Ano, dělám to z profesního zájmu. Zajímá mě, jak je to jinde. Chci se poučit a převzít dobré věci. Investor mě vysílá i do dalších evropských hotelů. Nejlepší studium je vyspat se přímo v hotelu. Je to přínosnější než studovat obráz-ky a texty. Někdy do cizích hotelů chodím s metrem, foťákem a zápisníčkem. Dělám si poznámky ohledně prostorového uspořádání pokoje. Zkouším třeba i vlézt pod postel.

Na Šilingrově náměstí, tedy nedaleko Zelného trhu, nedávno znovu otevřel hotel Barceló. Může vůbec Brno všechny hotely uživit?

Proč by ne. Já ani investor neposuzujeme, jestli je tady moc nebo málo hotelů. Stavět hospodu na mýtince je nesmysl. Brno je významné město, které se rozvíjí. Čteme, kolik peněz se tu investuje. A je tu krásný dům, tak z něj uděláme hotel. Pracovníci teď musí být natolik šikovní, aby se hotel uživil. Když někde není hotel, asi ho město nepotřebuje. Grandezza musí ukousnout trochu návštěvníků Barceló, trochu Voroněži a tak dále. Třeba hosté, kteří spali s oknem natočeným k tramvajím, teď chtějí zkusit něco jiného. Půjdou o dům dál. My tu máme klid. Zákazníky může třeba nalákat naše restaurace.

Proč restaurace ani kavárna nejsou součástí hotelu?

Máme špatnou zkušenost, že hotelové restaurace ztrácí svou atmosféru a lidé je moc nenavštěvují. Ze zahraničí vím, že je lepší nechat si ubytování, a restauraci pronajmout.

Nejsou na tom tratní hoteloví hosté?

To se může stát, ale všem se zavděčit nejde. Pokud ale restauraci bude provozovat výrazná osobnost, tak se o ni nebojím a hosté to jistě ocení.

VÍCE O NOVÉM HOTELU VČETNĚ FOTOGALERIE NALEZNETE ZDE

Autor: Anna Fajkusová

13.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Tragická noční nehoda v Heršpické má dvě oběti a tři zraněné

Brno /FOTOGALERIE/ – Vážná dopravní nehoda se stala v Brně v noci na sobotu na křižovatce ulic Heršpická a Jihlavská. Zemřeli při ní dva muži, další tři lidé skončili se zraněními v nemocnici. Srazilo se osobní a nákladní auto.

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies