VYBERTE SI REGION

Architekt Hrůša: Pod hřištěm za Lužánkami zaparkuje tisíc aut

Brno - Za rok Brňané v referendu rozhodnou, jestli chtějí nechat hlavní vlakové nádraží v centru nebo ho posunout přibližně o půl kilometru na jih. Mezi ty, kteří svůj hlas dají odsunuté variantě dopravního uzlu, patří i brněnský architekt Petr Hrůša. Brňanům se zapsal do paměti jako autor návrhu na nový fotbalový stadion za Lužánkami. Podle něho se nové sídlo prvoligové Zbrojovky začne stavět do roku 2020.

8.11.2015 6 AKTUALIZOVÁNO 8.11.2015
SDÍLEJ:

Architekt Petr Hrůša.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pro většinu lidí je však Hrůša především tvůrce oblíbené i zatracované nákupní galerie u Zvonařky. „Vaňkovka je prachsprostá komerce. Přesto se za ni nestydím," povídá architekt.

Jako architekt jste se v Brně zviditelnil rekonstrukcí areálu koupaliště Riviéra. Jak váš návrh tehdy lidé přijali?

V osmdesátých letech, když i komunisti při svém budovatelském plánování začali trochu brát ohled na veřejnost, jsme začali dělat projekt. Všichni se nejdřív chytali za hlavu, že jsme se museli zbláznit. Stavební firmy začaly tvrdit, že kvůli bazénům se rameno řeky Svratky musí narovnat. Já jsem ale trval na svém a na tehdejším krajském výboru jsem našel podporu. Kritiku a názory, že doba je jiná a stavba se nebude využívat, slyším asi u každého třetího projektu. U Riviéry se to ale nepotvrdilo.

Chodíte se tam někdy podívat?

Bydlím v Jundrově, občas když najdu čas, tak tam zajedu na kole. Hlavně letní večery jsou v prostředí Riviéry příjemné. Až mě překvapuje, že vše zůstalo doteď téměř tak, jak jsme naplánovali a nevzniklo tam třeba avizované delfinárium.

Jak se vám líbí poslední novinka v areálu, tedy dětské dopravní hřiště?

Dělali jsme na něj studii už dříve. Tu ale pak někdo vzal, celou předělal a dnešní podoba je úplně jiná, než jsme zamýšleli. Nechci ale nikoho vinit, to bych se musel pořád rozčilovat kvůli autorským právům. Naučil jsem se nad tím raději mávnout rukou.Architekt Petr Hrůša.

Brňanům jste dal i jinou kontroverzní stavbu. Nákupní galerii Vaňkovku mnoho lidí nejdřív odmítalo. Jak projekt hodnotíte s odstupem deseti let?

Vaňkovka je pro lecjaké intelektuální prostředí prach-sprostá komerce. Přesto se za ni nestydím. Na druhou stranu je pěkné, že si do ní lidé našli cestu a schází se tam. Takové projekty architekty živí. Díky nim pak mají peníze, aby mohli dělat návrhy, které se objeví v soutěžích.

To je podle vás problém současné architektury?

Ano, práce tvorby kulturního stavění za nejnižší honoráře. Na hlas operního pěvce se také nevypisuje výběrové řízení podle ceny. Stejně tak je třeba i architekturu vnímat jako umění. Vybírat projekty stavby podle nejnižší ceny je nesmysl.

V minulém týdnu jste se účastnil odhalení sochy Odvaha na Moravském náměstí v Brně, jehož rekonstrukci jste vedl. Kde jste pro umístění alegorických soch našel inspiraci?

V té době jsem četl zrovna Platónovy Dialogy, trochu víc jsem se tak podíval i na vývoj veřejných prostor od antiky doteď. Čtyři ctnosti jsou tmel každé společnosti, proto jsem je dal do návrhu.

Co vás vedlo k tomu, abyste se jako architekt zabýval veřejnými prostory?

Například na Moravském náměstí šlo původně jen o rekonstrukci kolejí v Rašínově ulici. Přišlo mi ale hloupé neupravit celé okolí a nesjednotit ho. Tehdy náměstí vypadalo spíš jako parkoviště. Při jednom jednání jsem vytáhl podklady pro rekonstrukci Dominikánského náměstí. To bylo ale pro tehdejší vedení města moc složité. Tak se rozhodli upravit to Moravské. Že po volbách nastoupilo nové složení radnice a dokončilo, co začalo to předchozí, je obdivuhodné. Také to vede zpět k alegorickým sochám. Symbolizují jak překlenutí několika volebních období, tak i vytrvalost a odkaz do budoucnosti.

Líbí se vám vůbec socha Odvaha?

Není zrovna podle mého gusta, ale z hlediska plasticity nejde o špatnou volbu. Původně jsem si představoval klasickou jezdeckou figuraci a z ní odvozenou moderní sochu.Architekt Petr Hrůša.

Brněnští architekti a stavitelé často diskutují o problému územního plánování ve městě. Čeho by se měli podle vás tvůrci nového dokumentu vyvarovat?

Územní plánování má jeden neduh ještě z bývalého režimu, a tím jsou takzvané indexy. Tvůrce plánu si představuje budoucí rozvoj města, nikdo ale nevidí přesně regulaci do budoucnosti. Proto považuji indexy, které například určují poměr kancelářských a obytných prostor v jednotlivých částech města, ne za urbanismus, ale za plánovačské sociální inženýrství, tedy za nesmysly.

Pomůže zlepšit situaci obnovení útvaru městského architekta?

Záleží na tom, kdo jej povede a jaké dostane pravomoci. Pokud bude jen loutka v rukou politiků, tak to nemá smysl. Může se také stát, že člověk ve funkci se vlastně stane autokratem, který bude diktovat, co se smí a nesmí bez širší diskuze s odborníky. A to také není dobře.

Máte s podobným přístupem nějakou zkušenost?

Ano, sám jsem na začátku devadesátých let byl dva roky hlavní architekt v Telči na Vysočině. Po revoluci jsem měl politických půtek v Brně plné zuby, tak jsem odešel. Nechal jsem si telčským zastupitelstvem přisoudit takové pravomoci, že jsem je po dvou letech ani nechtěl. Je to zodpovědnost a v tak velkém městě, jako je Brno, hrozí, že na autokratického architekta v čele městského plánování budou mít vliv především lobbisti a developeři.

S územním plánováním brněnské budoucnosti souvisí i otázka, zdali ponechat v centru města hlavní vlakové nádraží. Vy jste pro odsun na jih. Proč?

Vnímám to jako pragmatičtější cestu, i z ekonomického hlediska. Za pětadvacet let, co mám ateliér, jsem nezažil ještě ani jednu opravu domu za jeho plného chodu, která by byla levnější než stavba nového. Rekonstrukce nádraží ochromí celý střed města. Navíc hrozí, že v polovině dojdou peníze a v Nádražní ulici zůstane jen torzo. Jih Brna je navíc kvůli současnému umístění nádraží jako zašpuntovaný. Ochromuje to jeho rozvoj. A nejen jeho. Železniční koridor vytvořil psychologickou bariéru pro většinu lidí a vše, co je na jih od ní, v Brně skomírá. Možná ne developersky, ale z hlediska kvality veřejných prostorů, tedy urbanisticky.

Jaké je podle vás řešení?

Už když se v devatenáctém století rozhodlo vedení Brna zbourat hradby, navrhovalo obehnat historické centrum systémem malých náměstí a veřejných prostorů se zelení. To se ale všude nepovedlo. Od Malinovského náměstí přes to Moravské, parkem u hradu Špilberk až po Denisovy sady je vše v pořádku. Pak ale následuje hluchá proluka od Nových sadů a dál Benešovou ulicí. To se musí změnit.Pro zvětšení klikněte.

Jak konkrétně?

Dříve i v parcích kolem Janáčkova a Mahenova divadla bylo mnoho lidí, dnes to nejde kvůli hnusnému dopravnímu kanálu jménem ulice Koliště. Navrhuji vrátit se zpět k plánu předků a také kolem nádraží vytvořit zelené promenády pro Brňany a střed města protáhnout až k řece, která dnes protéká až za autobusovým nádražím.

Jak odpovíte těm, kteří tvrdí, že je nádraží v odsunuté poloze daleko?

Je to pár metrů navíc. A pro ty, kteří jsou na hromadné dopravě víc závislí, třeba handicapovaní, může přijet rychlotramvaj. Zastávku ať má klidně v historické budově hlavního nádraží, bude tak zachovaný i její původní účel.

Pojďme k dalšímu tématu. V roce 2008 se měla stavět nová fotbalová aréna za Lužánkami na základě vašeho projektu. Jak má podle vás vypadat?

Jde o městský stadion, proto si myslím, že má být relativně hodně obstavěný, třeba i dalšími sportovišti. Pro okolí jsme vytvořili několik variant, které například počítají s tím, že jak uvnitř stadionu tak i vedle něj vyroste rozsáhlé parkoviště Park & Ride. Tam lidé nechají auta a můžou pokračovat do centra pěšky nebo hromadnou dopravou. Kdesi totiž existují i plány na zavedení tramvaje ke stadionu.

Co vás inspirovalo?

Především římské kolo-seum. S přivřením očí ho má připomínat i tvarem. Jde o uzavřený fascinující divácký kotel, oválný stadion. Důležitá je i symbolika, chléb a hry. Zároveň se dají ochozy využít i mimo sportovní akce. Můžou v nich být třeba obchody nebo studentské koleje. Pod travnatou plochu a tribuny se podle posledních úvah, které v komisi pro stavbu stadionu řešíme, vleze parkoviště až pro tisíc aut.

Nehraje ve vašem cíli postavit v Brně fotbalový stadion i fanouškovská vášeň?

Zbrojovku sleduji, ale méně, než by se slušelo. Chodil jsem na tu starou, ještě jako gymnaziální a vysokoškolský student. Vodil jsem tam holky na rande. Jednou jsem tam dokonce dostal kopačky. Od dívky. (úsměv)

Takže na fotbal už radši nechodíte. Co tedy děláte ve volném čase?

Rád vyrazím do přírody. Oblíbil jsem si jízdu na koni, což je vlastně sport, který u mě trochu vytlačil fotbal. Ale kdo ví, jak by to bylo, kdyby se Zbrojovka vrátila za Lužánky. Když už na fotbal zavítám, jsem jak vyměněný a fandění beru vážně. Pokud klub nevyhraje, jsem po zápase rozčarovaný.Architekt Petr Hrůša.

Za deset dní je výročí sametové revoluce. Vzpomenete si, co jste před šestadvaceti lety dělal?

Pracoval jsem na projektu ve Slavonicích. Hned, jak jsem se o dění v Praze dozvěděl, jel jsem tam, spal u kamaráda sochaře a chodil s ním na demonstrace. Při jednom průvodu jsem stál úplně vzadu, když se najednou dav otočil a já pochodoval v přední linii přímo proti veřejné bezpečnosti. Nebylo to příjemné, ale v té chvíli mi bylo jedno, co se stane. Později jsem od kamaráda vyfasoval batoh a jel jsem s letáky zpět.

Nezvažoval jste někdy kariéru ve vysoké politice?

Po revoluci jsem chvíli působil v brněnském zastupitelstvu. Tenkrát se všechno měnilo a jako jednu z prvních věcí ve veřejných prostorech Brna politici chtěli svrhnout sochu Rudoarmějce na Moravském náměstí. Vystoupil jsem proti tomu a od té chvíle mě všichni měli za komunistu. Přitom jsem sám byl v Občanské demokratické alianci a můj otec u lidovců.

Brno má dlouhou architektonickou historii. Vy jste se do podoby dnešního města už zapsal také. Myslíte, že vás jednou Brňané budou jmenovat společně třeba se jmény funkcionalistických velikánů?

Když už jsem si myslel, že se mi daří něco, čím se zapíšu, nepodařilo se to. Tady platí světská sláva polní tráva. Proto jsem nad tím brzy po začátku profesní dráhy přestal přemýšlet. Navíc podle mě je v odkazu veřejného smyslu důležitější než dvacáté století architektura toho devatenáctého. A na ni se snažím navázat.

Autor: Alžběta Nečasová

8.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies