VYBERTE SI REGION

Astronom Grygar: Na Marsu budeme v roce 2080

Brno /ROZHOVOR/ - Brněnská hvězdárna od čtvrtka hostí Astronomický festival 2009. Mezi českými a slovenskými odborníky, kteří na něj přijeli přednášet, nemohl chybět známý český astrofyzik Jiří Grygar.

13.9.2009 1
SDÍLEJ:

Astrofyzik Jiří Grygar.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Byl prvním řečníkem a sál zaplněný posluchači zabavil na téměř dvě hodiny. Svoje vystoupení pojmenoval Milníky dvacátého století, výzvy století jedenadvacátého. Mluvil o dosud poznaném nejhlubším vesmíru a dlouhodobém plánování či rozpočtech při stavbě družic a observatoří. A také o tom, že možná konečně zjistíme, zda je někde ve vesmíru kromě na Zemi voda. „Přijdou ale objevy mnohem nepředvídatelnější. To je na astronomii a všech přírodních vědách vůbec to nejzajímavější,“ těší se Grygar.

V přednášce jste zmínil zatím nejhlubší poznaný vesmír. Co je za ním?
Takhle se to úplně říct nedá. Člověk si myslí, že vždycky, když jde třeba v přírodě některým směrem, dojde někam, kudy může pokračovat. Zemi můžete opustit a někam odletět. Ve vesmíru to ale kupodivu neplatí. Tam se třeba v raketě vrátíte do místa, odkud jste vylétli. Vesmír je totiž zakřivený a vy z něho nemůžete vykouknout ven. Můžete se dostat na ta místa, kde už jste byli, i když si myslíte, že letíte rovně. Nenarazíte nikdy na žádnou hranici.

Mluvil jste o možnosti využití osobních počítačů pro náročné výpočty. Můžete to upřesnit?
Výpočetní kapacita, která je dnes po zeměkouli rozšířena v podobě osobních počítačů, je obrovská. Dokonce je větší než objem výpočetních možností soustředěný ve výpočetních centrech informační techniky. Je to obrovské číslo. A jediné, co stačí jako pomoc při složitých výpočtech, je připojení k internetu. Američtí informatici proto asi před dvaceti lety přišli s nápadem spolupomáhat při hledání inteligentních signálů v šumech z vesmíru. Kdyby tam třeba byla nějaká morseovka nebo něco na ten způsob.

Jak podpora osobních počítačů funguje?
Na e­mail vám pošlou program, který pracuje místo šetřiče, když jde někdo třeba na oběd a počítač nevyužívá. Jakmile je výpočet hotov, počítač výsledek sám pošle zpátky. Když se zapojilo třeba jeden a půl milionu lidí, to už bylo něco. Od té doby není problém sehnat zájemce, protože zúčastnit se, to je otázka prestiže. Každý chce vědět, co je ve vesmíru. Každý člověk, i neodborník, už se tak může podílet na významných vědeckých výzkumech, jako je třeba testování léků.

Proč je Astronomický festival zrovna v Brně?
Brno je pro astronomy dost významné centrum. Ti českoslovenští se totiž po osamostatnění obou republik nerozdělili. Za totality bylo hodně takových akcí v Brně, už kvůli jeho poloze. Profesor Luboš Perek udělal z Brna na svou dobu odborně vynikající centrum. Brno odjakživa v tomhle směru „jelo“, má velikou odbornou i populární tradici. Já osobně jsem tam začínal, ještě když hvězdárna nestála. Pomáhal jsem ji stavět, dodnes mám z té doby jizvu na malíčku (ukazuje), jak jsem nakládal nějaké hranoly. Vyrůstal jsem s hvězdárnou od chvíle, kdy se tam poprvé koplo.

Od roku 1966 každoročně vydáváte publikaci Žeň objevů, kde shrnujete nejdůležitější astronomické poznatky za daný rok. Které vám za tu dobu přijdou nejzásadnější?
Asi největší zvrat pro astronomii znamenal objev reliktního záření. Vědci zjistili, že existuje slaboučké radiové záření, které je ozvěnou velkého třesku. Byla za to Nobelova cena. Dostali jsme se tak do nejranější fáze vesmíru. Ten byl tehdy jen horká polévka částic a záření o teplotě tří tisíc stupňů Celsia.

Snažíte se vědu různě propagovat. Jak vidíte zájem mladých lidí o astronomii?
Mezi vědami je na tom astronomie mimořádně dobře. Kdo se vědecky angažuje, prošel astronomií. Když se bavím s předními vědci, skoro každý se mi přizná, že na začátku jeho dráhy nějaké to astronomické semínko bylo. Proto mají význam i školní návštěvy hvězdáren. Z masy tří set dětí se třeba najdou tři, které to zaujme. Projdou různými kroužky, a nemusí se stát astronomy, ale uvízne v nich vědecká metoda. Ta je stejná, ať už bádáte pod mikroskopem, nebo s dalekohledem. K přírodním vědám se nejvíce mladých dostane přes astronomii. Je atraktivní.

Vidíte smysl v obnovení vašich televizních pořadů Okna vesmíru dokořán z osmdesátých let?
Myslím, že ne. Zkoušeli jsme v tom pokračovat a s Českou televizí natočili dvanáct dílů pořadu, který se jmenoval Zlaté století astronomie. Vysílali ho v roce 1999. Protože ale neměl žádnou odezvu, řekli mi: Pane Grygare, vaše doba už minula.

Jste členem České společnosti skeptiků Sisyfos. Jak se vám daří bojovat proti nevědeckým jevům?
V poslední době propadám velké skepsi, i když marnost vlastního snažení má spolek Sisyfos v názvu. Je to opravdu neuvěřitelné, ale přijde mi, že společnost se s možností připojení k internetu stává hloupější. Lidi v sobě zřejmě nemají žádný mechanismus, díky kterému by počítali s tím, že na internetu nemusí být pravdivé anebo správné informace. Co se jim objeví na monitoru, to prostě berou jako fakt. Aniž by si věci ověřili.

Jaký obecně rozšířený blud už berete jako nevyvratitelný?
Můžu uvést hned dva příklady. První trvá od roku 2003, kdy byl Mars nejblíže Zemi za posledních šedesát tisíc let. Na internetu se tehdy objevila zpráva přeložená z angličtiny, a to velmi nesprávně. Stálo v ní, že to potrvá jenom jednu noc. Přitom úkaz byl k vidění asi tři neděle a všichni se nás pořád ptali, zda to není UFO. Další informace už byla úplně zhovadilá. Mars prý měl být velký jako Měsíc v úplňku. Nesmysl! Mars měl stále velikost puntíku. Ve zprávě navíc ještě bylo, že Mars bude padesát kilometrů od Země!

Jak si takové omyly vysvětlujete?
Vznikly tak, že v americkém originále uváděli vzdálenost v mílích a měli u toho napsáno „mil“. Ovšem nebyly to míle, ale miliony. Nějaký chytrák to tedy z mílí přepočítal na kilometry a byla z toho zpráva jak z rádia Jerevan. Od té doby mi pokaždé v srpnu chodí dopisy, že v ten daný rok je Mars padesát kilometrů od Země. Vůbec tomu nerozumím.

A ten druhý příklad?
Jednoznačně konec světa. Nejdřív se lidé upínali na Nostradamovy apokalyptické předpovědi. Brali to naprosto vážně a psali mi, co bude s dětmi a jestli zániku my vědci nedokážeme nějak zabránit. Postupně všechno přešlo, teď je hitem konec mayského kalendáře. Končí 21. prosince 2012, takže prý i svět. Jenže i kdyby skončilo šest kalendářů, nemá to na záhubu naší civilizace žádný vliv. Jenže lidi neuvažují. Zejména mladá generace nemá pud sebezáchovy a zdravý selský rozum. Víc než kdy v minulosti.

Za dva týdny přijede do Brna papež. Jaký je vztah katolické církve k astronomii?
Zrovna astronomie je ve Vatikánu velice vážená. Svědčí o tom i papežovo pozvání astronomů do Říma na konec října. Koná se tam světová konference o Mezinárodním roce astronomie. Navíc Benedikt XVI. má jako teolog k vědě velmi blízko. Jeho návštěvu si nenechám ujít.

Co pro vás znamená město Brno?
Žil jsem v něm na začátku druhé světové války a pamatuji si celou okupaci. Vyrůstal jsem ve složité situaci. Brno bylo dost německé, člověk dostal hodně tvrdou školu. Pak jsem tam asi v letech 1950 až 1957 studoval gymnázium v Brně-Husovicích, dnes se jmenuje Elgartova. Pak jsem šel na Masarykovu univerzitu.

Proměnilo se Brno za těch padesát let, co jste odešel?
Řekl bych, že město se zhoršilo. Zejména sídliště na okrajích mu moc nepřidala. Ještě bych bral Lesnou, ale jinak jsou ošklivá. A druhá věc je stav silnic. Když jsem tu bydlel, jezdil jsem do školy na kole po kvalitních cestách. Nyní už skoro nikde normálně neprojedete. Všude jsou nějaké výkopy, vše je rozbité. Brno bývalo úhledné, teď všude vidím nepořádek. Brno si pamatuji jako progresivní město. Zavedlo například mezi prvními zářivkové osvětlení. Mám dojem, že i magistrát za Němců pracoval daleko kvalitněji.

Takže až na silnice a sídliště to jde?
Nesouhlasím. Co je totiž přímo šokující, je prostor před hlavním nádražím. Tam si člověk připadá, jako by přistál někde na Sibiři. Když tam cizinci či návštěvníci vystoupí a vidí ty podchody, říkají určitě: Proboha, to je bývalé hlavní město Moravy? Brno je železniční uzel a tahle hrůza je první, s čím se návštěvník setká.

Co se hlavního nádraží týče, jste pro, nebo proti jeho přesunu z centra?
Jsem pro to, aby zůstalo na místě. Veškerá infrastruktura tam je. I Zvonařka je kousek. Jen je špatné, že se z ní musí do centra jít tak složitě.

Kdybyste měl jako hvězdář vybrat v Česku nejlepší místo na pozorování noční oblohy, které by to bylo?
Podle mě na jih od Jindřichova Hradce na území zvaném Česká Kanada. Tam je skutečně tma. Když se chci zadívat jen tak očima, mířím tam. Jinak ještě dobré místo je hora Kleť u Českých Budějovic. Často tam na hvězdárně mají inverzi, takže jsou dobré pozorovací podmínky.

Určitě vám vadí, že obloha není v noci dost tmavá. Vyřešíme takzvané světelné znečištění?
My jsme kdysi prosadili do zákona paragraf o ochraně světelného ovzduší, zřejmě jako první na světě. Bohužel má ale bezzubou podobu, nejsou žádné sankce za jeho porušení. Samozřejmě nejvíc ke světelnému znečištění přispívá veřejné osvětlení. Plýtváme elektřinou. Svítidla mají svítit jenom dolů. Ušetřili bychom přinejmenším třetinu elektrického proudu. Nechápu, proč se toho třeba zelení pořádně nechopí, vždyť je to téma jako hrom!

Chtěl byste se do vesmíru někdy podívat?
Ne. To je záležitost pro zkušební piloty a kaskadéry.

A co říkáte na vesmírný turismus?
Když někdo má ty peníze a chce je za to dát, proč ne. Ale já bych je raději věnoval na něco jiného, než abych se proletěl v raketě.

Kdy si myslíte, že na Marsu přistane první člověk?
První vzorky přivezou roboti tak v roce 2030. Na Mars tedy podle mě poletíme někdy kolem roku 2080.

A co Měsíc, jak se díváte na myšlenku jeho osídlení lidmi?
Osídlit Měsíc je nevýhodné. Všechno, voda i vzduch, se musí vozit ze Země. Musíte někam ukládat odpadky. Nevím, k čemu by to bylo dobré.

Je po vás pojmenována planetka. Jak k tomu došlo?
Můj kamarád Luboš Kohoutek před lety na hvězdárně v Hamburku objevil několik desítek planetek. A jako objevitel má právo je pojmenovat. No, a když jsem slavil kulaté narozeniny, tak mi jednu věnoval. Pěkný dárek.

Autor: Ondřej Zuntych

13.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies