VYBERTE SI REGION

Asuquo: Nikomu neberu právo, aby neměl rád černochy

Břeclav /ROZHOVOR/ - Narodil se v Nigérii, ale nový domov našel v Břeclavi. Raymond Asuquo nyní kandiduje za ODS do europarlamentu a tvrdí, že zná recept na romskou otázku.

10.5.2009 19
SDÍLEJ:

Raymond Asuquo se narodil v Nigérii, ale už jedenáct let žije v Břeclavi.Foto: DENÍK/Attila Racek

Raymond Asuquo by se rád stal českým Obamou. Jedenapadesátiletý rodák z Nigérie, který už jedenáct let bydlí v Břeclavi, kandiduje za občanské demokraty do Evropského parlamentu.

Dobře ví, že z pětadvacátého místa kandidátky by mu pomohla k poslaneckému mandátu jen mimořádná přízeň voličů. Přesto to podnikatel s českým pasem, který umí česky, anglicky, německy a také holandsky, předem nevzdává. Jak říká, vůči České republice cítí dluh, který by rád splatit jako její zástupce v Bruselu.

Jak jste se vůbec dostal do České republiky?
To je dlouhá historie. Když mně bylo sedmadvacet let, pracoval jsem jako ropný inspektor a na lodi u nigerijského pobřeží jsem kontroloval kvalitu a množství ropy před exportem. Po návratu do kanceláře na mě čekalo měsíc staré oznámení, že jsem dostal stipendium v tehdejším Československu. Sbalil jsem si věci a oznámil řediteli, že jedu studovat. Měl jsem štěstí, uvolnil mě. Ale z Československa mně vzápětí oznámili, že jsem propásl termín. Firma projevila velkorysost a vzala mě zpátky. Další týden nato však dorazila zpráva, že přeci jenom můžu jet. Tak jsem se v listopadu 1984 začal v Poděbradech učit česky.

Poté jste ale studoval i pracoval v řadě evropských zemí. Proč jste se nakonec usadil na Moravě?
Rozhodla ženská moc. Moje manželka, kterou jsem poznal při studiích v Praze a už jedenadvacet let jsme spolu, pochází z moravského lázeňského města Luhačovice, kam velice rád jezdím. Po ukončení doktorandského studia v Holandsku mi pomohla při rozhodování i zajímavá pracovní nabídka, kterou jsem dostal od Chemopetrolu Litvínov. Říkal jsem si, že já mohu pracovat všude, jsem na to vybavený jazykově i odborně. Musím ale přiznat, že když dnes jedu třeba do Vídně a vidím, kolik tam žije Afričanů, jaké tam mají africké restaurace, jsem trochu smutný, že v Česku je to jiné. Společnost Afričanů mi občas chybí.

Vy se jako Afričané vůbec nescházíte?
Ale ano, občas si voláme nebo se i vídáme. Hlavně v Praze nebo v Brně, kde je třeba klub Krokodýl, kam se chodí bavit nejen Afričané. Scházíme se tam, když je čas, což ale není příliš často. Jinak si rád zajdu na pivo do hospody i v Břeclavi jako každý jiný. Snažím se kompenzovat nedostatek Afričanů tím, že mám v Břeclavi, Luhačovicích, Litvínově, Praze i v Brně jiné kamarády, s nimiž si rozumím.

Kdo vás navrhl jako kandidáta ODS do voleb do Evropského parlamentu?
Projevil jsem zájem, že bych chtěl kandidovat. Když došlo na nominace, místní a oblastní sdružení v Břeclavi mě navrhla. Regionální sdružení pak nominace ze všech oblastí poslalo do Prahy, kde výkonná rada strany vybrala kandidáty podle schopností a kvality. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi vyvolenými.

Už jste dříve kandidoval?
Ano, v minulých eurovolbách, kdy mě preferenční hlasy posunuly z dvaatřicátého místa na pětadvacáté. A také dvakrát v komunálních volbách, v roce 2002 a 2006. Pokaždé za ODS. K tomu, abych se dostal do zastupitelstva, mně ale vždy nějaké hlasy chyběly.

Jak se vám vlastně žije v Břeclavi?
Hodně lidí se mě ptá, proč jsem se usadil v takovém menším městě. Mně se ale v Břeclavi žije opravdu dobře. Jsem na hranicích tří států Evropské unie a tato poloha mně vyhovuje jak z hlediska obchodního života, tak i soukromých potřeb. Dcera má například hodně husté afro vlasy, se kterými si v kadeřnictví v Břeclavi nevědí příliš rady. Proto jezdíme do Vídně, kam to máme blíž než do Prahy. A také je to kupodivu levnější.

Mimochodem, kam chodí vaše dcera do školy?
V Břeclavi, na Slováckou. Nikam do Rakouska ji nevozím, na to má ještě čas. Do zahraniční školy může chodit, až bude větší a více samostatná. Teď je hlavně potřeba, aby se naučila pořádně česky.

Vychováváte ji tedy jako Češku?
Ano, ale s africkými kořeny. Když byla menší, brečela, že se na ni někteří lidé dívají špatně a říkají, že je černoška. Musel jsem jí vysvětlit, že to není urážka, ale prostě fakt. Musí to vědět a musí si na to zvykat. Je důležité být hrdý na to, co člověk je.

Vy jste se někdy setkal s projevy rasismu vůči vám?
Bohužel ano, když jsem pracoval jako vedoucí výzkumný pracovník v Chemopetrolu Litvínov. To byl také důvod, proč jsem odešel. Kluci na mě útočili, chtěli mě provokovat. Věděl jsem, co by se mohlo stát, proto jsem raději ustoupil. Od té doby jsem věděl, že v Litvínově bydlet nebudu. Na Moravě je to lepší, i když jednou na mě také kdosi křičel rasistická hesla jako: Co tady dělá černá huba? Vrať se do Afriky!

Jak vám bylo?
Já nikomu neberu právo na to, aby neměl rád černochy. Říkám si, že k tomu asi musí mít nějaký důvod, že takový postoj má své kořeny. Dokonce někdy obhajuji skinheady, když protestují proti lidem s jinou barvou pleti. Ať křičí do světa své názory, byť je to temná skvrna demokracie. Ale ať nikomu neubližují. Nikdo nemá právo někoho napadat nebo mu v něčem bránit. Nemusí mě mít jako černocha rádi, to je jejich věc, ale chci, aby mě nechali na pokoji dělat svou práci.

Máte pocit, že v České republice existuje diskriminace Romů?
Jelikož podnikám v oblasti recyklace plastů, zkusil jsem kdysi pár Romů v Brně zaměstnat. A můžu upřímně říct, že to moc dobře nedopadlo. Přesto si myslím, že to nezavdává důvod, abychom tento problém přehráli jako horký brambor na naše děti. Problém s Romy je problém celé České republiky. Když ho nevyřešíme hned teď, bude to později jenom dražší a obtížnější.

Jak byste tedy chtěl řešit romskou otázku?
Například kapitalizací sociálních dávek. Rom dostane dnes od státu řekněme sto dvacet tisíc korun ročně ve formě sociálních dávek. Bylo by v některých případech lepší je investovat a pomoci mu zřídit vlastní živnost. Hovořím o mém návrhu pěstovat trávu pro výrobu biomasy. Kdyby jeden Rom dostal od státního pozemkového fondu třeba dva hektary nevyužité půdy, za dva roky průběžného sečení z nich může vytěžit padesát tun trávy. Když prodá tunu za pět tisíc korun, má za rok dvě stě padesát tisíc. Stát by měl příjem z daní a v dalších letech by šetřil sociální dávky. Jsem schopný najít i firmy, které budou od Romů trávu vykupovat pro výrobu syntetického paliva.

To je zajímavý nápad. Myslíte, že vám může pomoci do europarlamentu?
Jsem realista. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že mě budou kvůli tomu všichni volit. Ale chtěl bych jako člověk tmavé pleti zkusit řešit problémy, které trápí mnoho generací Čechů, Moravanů a Slezanů, a navrhnout řešení. O to hlavně jde v mé kampani.

Vždycky jste sympatizoval s ODS?
Už když jsem byl v Nigérii, měl jsem pravicové sklony. Když jsem pak žil tady za socialismu, jen to utvrdilo mé přesvědčení. Mohl jsem porovnávat. Stát nemůže vědět lépe, co lidé chtějí, než oni samotní. Je dobré dát možnost jednotlivci, aby mohl rozhodovat sám o sobě.

Postoj vaší strany k Evropské unii je ale často dost nejednoznačný…
Já nejsem euroskeptik, ale eurorealista. Nemůžeme z pozice malé České republiky chtít změnit vše, co někdo jiný vybudoval. Ale můžeme přispět k vylepšení stávajícího stavu. Nelze ovšem Evropě něco diktovat. Musíme se spojit s velkými státy, které mají podobné názory, přesvědčit je, aby pochopily naše potřeby a podpořily nás. Silou nemáme šanci něco protlačovat. K takovému řešení bych chtěl přispívat a pomoci tak vybudovat pro Českou republiku v Evropě důstojnou pozici.

Budete moc zklamaný, pokud ve volbách neuspějete?
Ne, nedělám si přehnané iluze, i když to tak může někomu připadat. Zatím ještě pořad stojím nohama pevně na zemi. Ale výsledky mně alespoň napoví, jaké bych měl šance v dalších případných volbách. Politika mě jako služba veřejnosti láká. Například si myslím, že domácnosti nemusí platit tolik za odvoz odpadů. Když bude každá domácnost velmi dobře třídit odpad, vytříděnou surovinu lze lépe zpeněžit. Takové tržby by pak mohly pokrýt většinu nákladů na likvidaci odpadu. Dokážu si dokonce představit, že by nikdo nemusel platit nic.

Jaký máte vztah k moravskému vínu a lidovým tradicím?
Víno mám rád. Vztah k němu jsem získal až tady, a to hlavně díky tomu, že můj bývalý partner ve firmě je vinař. Dokonce jsem mu šel jednou pomáhat do vinohradu. Sbíral jsem hrozny a viděl, jak víno vzniká. Také moravský folklór jsem si zamiloval. Když mám čas, chodím na akce spojené s lidovými tradicemi. Například na hody. Protože ještě nemám moravský kroj, jednou jsem šel na hody oblečený v kroji nigerijském.

Povězte, čím se dnes cítíte víc, Nigerijcem, nebo Čechem?
Sám sebe nazývám Afropan. Myslím tím spojení Afričan a Evropan. Kdybych to měl ještě blíže upřesnit, jsem nigerijský Čech, nebo spíš Moravan. Takhle se opravdu cítím.

Autor: Michal Šupálek

10.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies