VYBERTE SI REGION

Bek: Do výuky investujeme přes šest miliard korun

Brno /ROZHOVOR/ - Nový rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek není bojovník za plánované zavedení školného, i když věří, že zvýší úroveň univerzit.

16.10.2011
SDÍLEJ:

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.Foto: DENÍK/Attila Racek

V čele Masarykovy univerzity v Brně stojí už od 1. září. Slavnostní inaugurace nového rektora sedmačtyřicetiletého Mikuláše Beka se ale konala teprve tento týden. Někoho překvapuje, že se vedení školy ujal muzikolog a ne třeba ekonom. Podle Beka je ale muzikologie pro vedoucí post dobrou přípravou. „V hudbě se totiž setkáváte v krystalicky čisté podobě se všemi stránkami lidské povahy,“ tvrdí Bek.

Od vašeho dubnového zvolení rektorem do inaugurace uplynulo téměř půl roku. Připravoval jste se nějak speciálně na nástup do funkce?
Musel jsem se například seznámit s nejrůznějšími agendami univerzity. Jako prorektor jsem měl na starosti pouze některé oblasti. O ostatních věcech, jako je třeba administrativa rektorátu, jsem měl méně informací. Sestavoval jsem také nový tým spolupracovníků od prorektorů až po kvestora. To zabere hodně času. Sestavení týmu není snadné. Musí odrážet složení univerzity z hlediska fakult a dotyční lidé musí mít předpoklady pro manažerskou práci. Kromě toho jsem připravoval program činnosti nového vedení. Také jsem promýšlel nutné změny v administrativě.

Na škole zůstává jako prorektor pro akademické záležitosti i bývalý rektor Petr Fiala. Vnímáte jeho přítomnost spíše pozitivně, nebo naopak negativně?
Je to dobře. Nechci, aby to vypadalo, že máme vztah jako Putin s Medvěděvem (ruský premiér s prezidentem, kteří mají velmi úzký vztah pozn. red.). To ne. Pro mě je obrovskou výhodou, že ho mohu mít v týmu jako prorektora a svého zástupce. Cenné jsou hlavně jeho zkušenosti s vedením školy. Sestavoval jsem tým tak, aby byl co nejkvalifikovanější. Fiala dokáže na rozdíl od jiných mužů ustoupit a respektovat autoritu někoho druhého. Toho si vážím.

Fiala ale současně působí i jako šéfporadce pro vědu premiéra Petra Nečase. Může to Masarykově univerzitě přinést nějaký užitek?
Nejspíš ano. Ale ne proto, že by nějak loboval nebo univerzitu zvýhodňoval. Určitě nám prospěje, bude-li ovlivňovat státní podporu výzkumu někdo, kdo jako Fiala rozumí skutečným potřebám škol. Někdo, kdo ví, co školy trápí a jaký mají potenciál. To považuji za dobré.

Jaké jsou tedy nutné změny na druhé největší vysoké škole v České republice?
Čeká nás několik kroků, které je třeba udělat. Neříkám, že momentálně něco funguje vyloženě špatně. To ne. Domnívám se ale, že některé věci jde dělat lépe a efektivněji. Musíme se připravit na nejrůznější změny. Stát například mění pravidla rozdělování peněz vysokým školám. Připravuje také změnu legislativy. Tomu musí odpovídat změny ve vnitřním prostředí univerzity.

Jak to myslíte?
Největší změnou bude obrat od rychlého růstu počtu studentů k jejich postupnému úbytku. Tomu se musí přizpůsobit vnitřní rozpočtová pravidla univerzity.

Sestavování rozpočtu ovlivňují peníze od státu, které škola dostává. Co si tedy myslíte o neustálých změnách v přísunu peněz pro vysoké školy?
Souhlasím se základním trendem, který ministerstvo školství nastavilo. Tedy s principem rozdělování peněz podle kvality a výkonu dané školy. Pro naši univerzitu je to výhodné. Ve většině parametrů totiž dosahujeme vysoké úrovně. Navíc nás to motivuje k lepším výkonům. Mám ale jinou výhradu k tomu, jak stát rozděluje peníze na vzdělávání a výzkum. Na příkladu naší univerzity je vidět, že dostáváme stále víc peněz účelově na projekty než formou neúčelových dotací na vzdělávání a výzkumnou činnost. To způsobuje problémy v hospodaření. Projekty někdy bývají nedokonale nastavené a my na ně pak musíme přispívat z peněz určených na vzdělávání a výzkum.

Jaké je podle vás nejlepší řešení této komplikované situace?
Stát by měl zvýšit dotaci na jednoho studenta a současně navýšit podíl prostředků přidělovaných univerzitám neúčelově. Například na základě kontraktu o poskytovaných službách a výkonech. Současný způsob přidělování peněz vysokým školám podle projektů je plýtvání prostředky. Administrace obrovského množství projektů je totiž drahá na straně státu i univerzit. Živíme tisíce projektových manažerů, hodnotitelů a dalších odborníků.

Zatím to ale nevypadá, že stát najde peníze na zvýšení dotace na studenty. Řešení problému hledá spíše v plánovaném zavedení školného. Jaký je váš názor na jeho placení?
Vždy říkám, že nejsem bojovník za školné. Mým hlavním zájmem je získat víc peněz na studenta než máme doposud. Jsem ale realista, a proto tuším, že stát tyto peníze v dohledné době nenajde. Pak je třeba hledat další zdroj, který by mohl zlepšit kvalitu vzdělání. Příspěvky na jednoho studenta jsou totiž tak malé, že vzdělání nemůže být moc dobré. Nějakou dobu se dá žít z podstaty, ale ne dlouho. Několik let po sobě částka klesá a deficit se prohlubuje. Školné to může částečně usměrnit. V případě zavedení školného mám ale několik podmínek, za kterých by pro mě bylo přijatelné.

Jaké to jsou?
Nesouhlasím například s tím, aby ho vybírala nějaká centrální státní instituce a následně přerozdělovala mezi vysoké školy. Školné má posílit vazby mezi studentem a školou, musí jej proto vybírat škola. Univerzita také musí dostat volnost v nakládání s těmito penězi. Jejich podstatnou část chceme například vložit do stipendijních fondů. Tím se dá zmírnit sociální nerovnost a můžeme motivovat studenty k lepším výkonům.

Studenti, kteří studují školu nestandardně dlouho, už ale jisté peníze univerzitě platí. Jsou podle vás poplatky za prodlouženou dobu studia nutné?
Na studenty, kteří studují déle, než je zákonem stanovená doba pro daný typ studia, nezískává univerzita ze státního rozpočtu žádné prostředky. Peníze, které pak škola vybere na poplatcích za prodlouženou délku studia, jsou ze zákona převedené do stipendijních fondů a odtud znovu rozdělené přímo studentům. Proto si myslím, že poplatky mají být spíše vyšší, aby více odrazovali od prodlužování studia, které vlastně poškozuje ostatní studenty.

Jaká je podle vás ideální výše tohoto poplatku?
Například olomoucká univerzita má na všech fakultách nastavené poplatky na třicet tisíc korun za semestr. Nechápu tedy, proč máme být levnější. Je ale nutné rozlišit případy, kdy si za to student může takzvaně sám a kdy ho ovlivnila složitá sociální situace. Například jsem nakloněný návrhu, podle kterého by studentky matky poplatky neplatily. To se mi zdá rozumné. Obecně si ale myslím, že výše poplatků má odpovídat kvalitě vzdělání.

Studentům se to ale moc nelíbí. Stejně jako se letošním maturantům nelíbí, že vysoké školy nijak nepřihlížely při přijímacím řízení k výsledkům státních maturit. Plánujete jejich zohlednění alespoň v následujících letech?
Nejsem spokojený se způsobem, jakým se v České republice státní maturita zaváděla, i když snahu státu nastavit jakési standardy pro střední školství vítám. Naše univerzita investovala hodně úsilí do vytvoření transparentního systému přijímání studentů. Ten nás zbavil v minulosti častých podezření z manipulace. Předpokládám, že některé části státní maturity budou v budoucnu přijaté jako jedna z možností přijímací zkoušky. Například zkouška z matematiky, kde je vliv subjektivního hodnocení omezený. Dříve než přijmeme nějaký jiný nástroj vybírání studentů zvenku, chceme se přesvědčit, že bude nejméně tak průhledný, kvalitní a spolehlivý, jako jsou naše vlastní testy studijních předpokladů.

Zohledňování státních maturit se ale zatím netýká blízké budoucnosti. Kam se má univerzita ubírat v následujících čtyřech letech?
Univerzita musí především využít příležitosti, kterou jí nabízejí velké projekty z evropských fondů. V příštích čtyřech letech chceme do nových laboratoří a výukových prostor investovat více, než stál celý nedávno dokončený kampus. Tedy víc než šest miliard korun. To vytvoří podmínky pro významné zvýšení kvality naší výuky a posune náš vědecký výkon na výrazně vyšší úroveň. Univerzita se také musí místo kvantitativního růstu přeorientovat na intenzivní rozvoj kvality vědecké a vzdělávací činnosti.

Jaké jsou další klíčové úkoly, které vás čekají?
Mým největším úkolem z hlediska projektů bude dotáhnout do konečné podoby Středoevropský technologický institut CEITEC. Úloha rektora je zejména v rovině spolupráce se všemi účastníky projektu, jako je ministerstvo, stát a podobně. Takže mě institut bude určitě hodně zaměstnávat. Nesmím opomenout ani dokončení dalších projektů ze strukturálních fondů. To jsou například renovace a dostavby pavilonů na filozofické a přírodovědecké fakultě nebo na fakultě informatiky. Nechci také dál navyšovat závazky, které máme nyní. Například kvůli splátkám kampusu a projektům, na které jsme získali prostředky z evropských strukturálních fondů.

Jsou podle vás na univerzitě některé ústavy či pracoviště, kde je takzvaně potřeba vnést nový vítr do stylu výuky i jednání některých pedagogů?
Asi není na světě žádná ve všech ohledech absolutně dokonalá univerzita. Mým úkolem je proto rozvinout na škole mechanismus zajištění kvality, který pomůže postupnému zlepšování všech studijních oborů. Chci ustavit také radu pro studijní programy, která bude jakousi obdobou vědecké rady pro oblast studia.

Jak se tedy díváte jako nový rektor například na problémy mezi pedagogy Břetislavem Horynou a Jaroslavem Hrochem?
Tato kauza je samozřejmě pro univerzitu velkou ostudou. Dokud však soud pravomocně nerozhodne, zdržím se výroků o tom, co se má na katedře filozofie změnit. Já vím, že je to příběh jako stvořený pro bulvární, a dokonce i seriózní média. Ale pokud o univerzitě něco vím, tak to, že tento příběh nevypovídá o obecné kvalitě vztahů mezi akademiky.

Budete se přesto věnovat v prvním roce nějakým kontrolám vnitřního fungování Masarykovy univerzity. Například kontrole zaměstnanců nebo problémům s případným plagiátorstvím?
Jako člen minulého vedení jsem podporoval politiku univerzity rozvíjející informační nástroje například k potírání plagiátorství i rozhodný postup v jednotlivých kauzách. Budu v tomto směru pokračovat v linii nastolené mými předchůdci. Ani ta nejlepší univerzita se nemůže vyhnout tomu, že se některý její zaměstnanec dopustí podvodu. Dobrá univerzita se ale pozná podle toho, jak se s takovým případem vypořádá. Myslím, že v tomto směru jsme dobrou univerzitou a musíme jí zůstat.

Autor: Helena Čtvrtečková

16.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies