VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Biskup Cikrle: Někdy lituji, že katedrála není větší

Brno /ROZHOVOR, ANKETA/ - Velikonoce, které jsou pro křesťany nejdůležitějším církevním svátkem roku, vyvrcholí nedělní slavnostní mší oslavující zmrtvýchvstání Krista. Křestané nejen na jižní Moravě se na tyto svátky letos připravovali už od 17. února, kdy začala postní doba.

4.4.2010 4
SDÍLEJ:

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

„Velikonoce nejsou oslavou jara, takovou nálepku jim účelově dal minulý režim. S jarem jsou spojeny jen v mírném pásmu severní polokoule, ale křesťanská tradice je rozšířena po celém světě,“ říká brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který přijal biskupské svěcení před dvaceti lety.


Čtyřicetidenní postní období, které začíná Popeleční středou, nevěřící lidé většinou ignorují. Přitom advent jakýmsi způsobem dodržují. Čím to podle vás je?
Postní doba je na rozdíl od té adventní naprosto nekomerční. Před Velikonocemi se lidé shánějí po pohlednicích, kraslicích a nějaké té jarní výzdobě, což pro obchodníky není tak výnosné jako předvánoční šílenství. Lidé, jejichž duchovní hodnoty jsou spojeny s křesťanstvím, však vidí v adventu i půstu jednu společnou věc: je šancí, jak více porozumět Kristu.

O Vánocích panuje všeobecné mínění, že je má člověk strávit s rodinou a blízkými lidmi. Jak a s kým by měli lidé prožít Velikonoce?
Záleží na tom, co si pod pojmem Velikonoce představujeme. Pro někoho jsou to tři dny volna a vítaná možnost odjet na hory nebo na chatu. Pro jiného symbol jara, který s sebou nese pomlázky, výborné občerstvení všeho druhu, vajíčka a čokoládové zajíčky všech velikostí. Nejsou to ovšem svátky jara, jak se začalo účelově říkat v době komunistické totality. Křesťanská tradice není závislá na jaru, které u nás touto dobou začíná. Velikonoce se slaví i v polárních a rovníkových oblastech, stejně jako v mírných oblastech jižní polokoule, kde nyní mají podzim. Křesťané oslavují Kristovo vzkříšení a velikonoční naději. Z toho vyplývá i odpověď na otázku, jak a s kým Velikonoce trávit. Těm, kdo chodí do kostela, je o svátcích rodinou jejich farnost. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu i Hod Boží velikonoční jsou poměrně dlouho spolu a v liturgii prožívají události z Ježíšova života. U prožívané bolesti i jásavé radosti člověk ani nemůže být sám. Je to doba vzájemné lidské blízkosti v duchovní i společenské rovině.

Velikonoční týden začíná po Květné neděli, která připomíná Kristův vjezd do Jeruzaléma. Co všechno symbolizují kočičky, které lidé v tento den nosí do kostela k posvěcení?
Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma popisují ve svých epištolách všichni čtyři evangelisté. A kromě Lukáše se všichni zmiňují o palmových a olivových ratolestech, kterými Krista mnoho lidí nadšeně vítalo a volalo Hosana! To byl radostný pokřik, který doslova znamená Zachraň nás, prosím a používalo se ho k provolávání slávy. V našich zeměpisných šířkách ratolesti nahrazují kočičky, které se žehnají na začátku liturgie Květné neděle. Stávají se tak určitým symbolem osobního vítání Ježíše každým z nás. Je zvykem, že si je účastníci bohoslužby odnášejí domů a dávají k tělu Krista na kříži. Vyjádřeno biblicky ukazují, jak může být blízko lidské volání Hosana! a Ukřižuj! Popel z těchto ratolestí se následující rok na Popeleční středu používá k udělování popelce. Křížem z popela se ten den nechá označit každý, kdo chce konat pokání.

Na Zelený čtvrtek začínají nejdůležitější obřady takzvaného Velikonočního třídenní. A podle pověsti také odlétají zvony do Říma.

Kde se tato pověst vzala?
Lidová pověra vychází ze skutečnosti, že se od zpěvu Gloria při večerních obřadech Zeleného čtvrtku nezvoní. Vyjadřuje se tím smutek a bolest, kterou prožívá Ježíš Kristus v Getsemanské zahradě večer před svým ukřižováním. Zvonění zvonů nahrazuje původnější způsob zvukového znamení, což byly údery na dřevo. Zvonit se opět začíná při zpěvu Gloria na Bílou sobotu při slavnosti velikonoční vigilie. Říká se také, že zvony v době tohoto „odpočinku od práce“ letí do Říma, kde přijímají poděkování za svoji věrnou službu a od papeže dostávají požehnání do další služby.

Dodržovala se tato tradice i v době vašeho dětství?
Pamatuji si, jak jsme na Velký pátek a Bílou sobotu chodili po vesnici s řehtačkami. Z vyprávění ale vím, že se to nelíbilo tehdejším mocipánům, kteří se tomu snažili zabránit šikanováním účastníků průvodů. Brali to jako náboženskou provokaci. Nyní se však tuto tradici opět daří obnovovat.

Proč se Zelenému čtvrtku říká právě zelený?
Je několik teorií, proč se u nás narozdíl od jiných negermánským zemí rozšířil tento název. Za nejvíce pravdivou považuji tu, která vychází z německého Gründonnerstag, i když se ve skutečnosti jedná o pomýlenou etymologii. Nejde totiž o souvislost se zelenou barvou, původ slova je ve staroněmeckém greinen nebo grienen, které znamená plakat. Čtvrtek před Velikonocemi totiž patřil smíření veřejných hříšníků.

Dodržujete lidovou tradici a jíte na Zelený čtvrtek špenát nebo jiné jídlo zelené barvy?
Samozřejmě, jako každý rok jsme si i letos na biskupství s chutí dali špenát.

Co si myslíte o popíjení na zeleného piva, které se u nás v posledních letech stalo hitem?
Výroba zeleného piva není novinkou, ta tradice je ve skutečnosti poměrně stará. Populární je zejména v Irsku, kde je zelená národní barvou. I u nás se dříve před Velikonocemi přidávaly do piva mladé kopřivy, aby mělo zelenou barvu.

Má pivo z křesťanského pohledu své místo ve Velikonocích?
Určitě může být součástí tradiční zelenočtvrteční večeře. V jižněji položených zemích se nabízí víno, v severněji položených zemích pivo. My jsme v tomto smyslu tradičně v území takzvaně pod obojí a pijeme víno i pivo.

Velký pátek je dnem přísného půstu. Kolik dní v roce mají věřící takový přísný půst nakázán?
Kromě Velkého pátku také na Popeleční středu. Podle předpisů římskokatolické církve je tento půst závazný pro zdravé lidi od čtrnácti do šedesáti let. V těchto zmíněných dnech spočívá půst v tom, že se člověk jen jednou za den nají dosyta. Samozřejmě bez přejídání může jíst vícekrát. Ale ne maso. Méně přísný půst mají křesťané dodržovat také každý pátek a v postní době.

Jaký je jejich smysl?
Půst tu není proto, abychom se trápili hladem, ani to není odtučňovací kúra. Máme se díky němu zaměřit k Bohu a k dobru druhých lidí. Také si odříkat i jiné věci než jídlo. Někdo se vzdá třeba přenosu sportovního utkání a místo toho jde navštívit někoho, komu tím udělá radost. Jiný si odřekne cigarety a ušetřené peníze věnuje na dobročinné účely.

Jak vypadají velikonoční obřady a bohoslužby v katolických kostelech?
Můžeme říct, že od večerní bohoslužby na Zelený čtvrtek přes velkopáteční obřady až do sobotního bdění neboli vigilie se vlastně koná souvislá bohoslužba. Ve čtvrtek vše začíná připomínkou poslední večeře Ježíše s apoštoly, kdy byla ustanovena eucharistie. Při ní se dvanácti vybraným mužům umývají nohy. Na Velký pátek si připomínáme Ježíšovo ukřižování. Na Bílou sobotu po setmění začínají obřady žehnáním ohně a velikonoční svíce. Při této mši se také křtí. A v neděli na Hod Boží velikonoční slavíme Kristovo zmrtvýchvstání. Právě událost této neděle je základem oslavování všech ostatních nedělí v roce.

Navštěvují některou z velikonočních bohoslužeb i lidé, kteří do kostela jinak příliš často nechodí?
Samozřejmě, v lavicích se objevují nové tváře, podobně jako třeba na půlnoční. Někteří jen nakouknou, jiní zůstanou. Ale vítáni jsou všichni.

Který z obřadů je pro náhodné návštěvníky kostela nejvíce srozumitelný?
Doporučuji jim Velký pátek, kdy k hlavním částem obřadů patří pašije a uctívání kříže.

Kterou ze mší naopak navštěvuje nejvíce věřících?
V brněnské katedrále na Petrově je tou nejnavštěvovanější bohoslužbou takzvaná missa chrismatis, tedy čtvrteční dopolední mše, při které se žehnají oleje určené například k pomazání nemocných nebo těch, kteří se chystají na křest. Kněží a jáhni na této bohoslužbě také obnovují své sliby. Každoročně se mše zúčastní asi dvě stovky kněží a jáhnů a mnoho lidí z různých farností, kteří přicházejí děkovat za své kněze. Je to jedna z bohoslužeb, kdy lituji, že katedrála není větší.

Jak se církev staví k Velikonočnímu pondělí, které je pro mnoho lidí díky pomlázce hlavním dnem svátků?
Pro církev je velikonoční pondělí jedním ze dnů takzvaného velikonočního oktávu, jinak řečeno prodloužením oslavy velikonoční neděle na celý týden. Pomlázku a zvyky s tím spojené považuji za součást kulturní tradice generací našich předků a zároveň možností lidí být spolu a radovat se. Když ale říkám být spolu, je ve slově být rozhodně ypsilon. Podmínkou pro společně prožívanou radost je totiž pochopení rozdílu mezi kulturou pomlázky a nekulturou bezduchého bití.

Pamatujete si, jak jste trávil Velikonoce, když jste byl malý?
Jako kluk a ministrant jsem nacvičoval sváteční liturgie. Klečeli jsme u Božího hrobu a prožívali všechny další církevní obřady. Ale samozřejmě jsme s ostatními kluky také vymýšleli důležitou strategii, jak před mší a po mši stihnout obejít čtyři okolní vesnice a navštívit všechna děvčata z naší party. Tak to vlastně vypadalo až do mého nástupu na vojnu. A i když jsem se jako kněz často stěhoval a trávil svátky v různých farnostech, nejvíce vzpomínek mám právě na oslavy Velikonoc v mládí.

Už dvacet let patří k velikonoční době v brněnské diecézi také vaše setkávání s katolickou mládeží. Jak se tato akce zrodila?
Tradice těchto setkání je ještě o pět let starší a založil ji papež Jan Pavel II. Začal v této době mládeži každý rok předávat poselství, které vychází z vybraného citátu z Bible. Od té doby je také zvykem, že diecézní biskup si na Květnou neděli nebo den předtím zve mladé lidi své diecéze ke společnému setkání. V katedrále na Petrově jsou na programu vždy písničky, scénky, mluvené slovo, katecheze i diskuze v menších skupinkách. Vše pak završí bohoslužba s požehnáním.

Jak vypadalo letošní jubilejní setkání v Brně?
Papež Benedikt XVI. letos zvolil stejný citát z Markova evangelia jako jeho předchůdce před pětadvaceti lety. Mottem letošního setkání tak byla otázka: Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? Pro účastníky setkání jsme připravili patnáct tematických okruhů, kterým se mohli věnovat. Věřím, že mladí lidé, kterých přijíždí do Brna kolem dvou tisíc, díky nim najdou odpovědi na otázky, které si v životě kladou.

Kdo je Vojtěch Cikrle.

Autor: Zuzana Taušová

Chodíte o Velikonocích do kostela?

ANO

59 %

NE

41 %

Hlasovalo: 95

Anketa byla ukončena

4.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies