VYBERTE SI REGION

Designérka Nováková o centru Brna: Uřvaná reklama nahradila hulákající trhovce

Brno - Když jde po ulici, snaží se nevnímat, ale nedokáže to. „Kvůli profesi jsem zvyklá se věnovat tvarům a barvám. Reklamu nedokážu přehlížet," tvrdí designérka Veronika Rút Nováková. S radnicí brněnské městské části Brno-střed spolupracuje na manuálu pro obchodníky i majitele domů. Pomůže omezit nevkusnou reklamu, která často není v souladu s okolím. Takovou, kterou odborníci nazývají vizuální smog.

16.10.2016 2
SDÍLEJ:

Veronika Rút Nováková.Foto: DENÍK/Attila Racek

Co špatného přináší vizuální smog?

Má zásadní vliv na lidskou psychiku. Není ale snadné to nějak statisticky prokázat. Vzhledem k tomu, že veřejný prostor vždy funguje jako celek, není možné označit jednu věc jako viníka všeho. Když ale chceme zlepšení nějaké lokality, tak se nesmí zapomenout na žádnou její část. A pak je ve hře i reklama a vizuální smog. Ve Spojených státech se ve výzkumech zabývali spokojeností obyvatel a ukázalo se, že vizuál-ně neuspořádané ulice lidé vyhodnotili jako nebezpečné a neatraktivní. Přitom kriminalita tam byla ve skutečnosti mizivá.

Bavíme se jen o reklamách, nebo o dalších jevech?

To spolu souvisí. Podívejme se na vídeňský projekt Delete!, kde se lidé v experimentu pokusili zakrýt veškerou reklamu žlutými igelity. Což ilustrovalo, jak moc je prostor ulice zahlcený reklamou. Člověk při chůzi většinou vnímá jen přízemí domů. Tam je to ale jeden souvislý tok reklam. Města přichází o své kouzlo a všechna najednou z pohledu chodce vypadají podobně ulepeně. Také to snižuje vnímavost vůči důležitosti architektury. Pak může snadno nastat situace, že je nějaká část města necitlivě přestavěná a obyvatelé se k tomu staví spíš laxně.

Jaký měl projekt Delete! výsledek?

Ve Vídni mají regulace, ovšem v praxi se mi nezdá, že by teď fungovaly. Než vejde případné omezení do praxe, trvá to strašně dlouho. A to kvůli smlouvám, které má město se společnostmi provozujícími reklamu. Například ve francouzském městě Grenoble ve velkém ohlásili zákaz veškeré reklamy. Ale kontrakty mají do roku 2019 a po městě dále jezdí polepené tramvaje. Obyvatelé si toho skoro ani nevšimli. I pro politiky je to nevděčná práce, protože něco začnou a je to vidět za pět až deset let.

Přístup k reklamě je v každé zemi jiný. Od umírněných skandinávských států po divokou asijskou propagaci. Jak jsme na tom my?

Je to otázka na nás kam chceme směřovat a jak má vypadat naše město? Jestli chceme mít z Brna divokou metropoli, která nikdy nespí jako New York, nebo směřujeme jinam. Vzhledem k brněnské architektuře to na mě působí, že jsme někde na půl cesty spíš jako komická karikatura velkoměsta. Například v New Yorku jsou schopni dva metry od starého kostela postavit mrakodrap a nepřijde jim na tom nic divného. U nás máme dost jinou kulturu i přístup k tradicím a reklama by tomu měla odpovídat.

Jeden z nejviditelnějších druhů reklamy jsou billboardy. Jaký na ně máte názor?

Z pozice designérky si troufám tvrdit, že málokterý grafik rád dělá billboardy. Ani lidé se na ně nedívají rádi a ještě se kvůli nim občas někdo na silnici přizabije. Proč tedy nevyužít jiné reklamy? Billboard ze své podstaty vyžaduje co nejkratší a nejjednodušší sdělení. Na to, jak infantilní tato sdělení často bývají, podle mě zabírají příliš velkou plochu v našem výhledu.

Není to tak, že obchodníci, kteří reklamu mít nebudou, zapadnou a skončí?

Nedávno mě oslovil jeden člověk s tím, že fasáda obchodního domu, kde prodává, je zaplevelená a on neví, co s tím. Chce být vidět, jenže tamní reklama už je tak nechutná, že se toho nechce účastnit. Ale ostatní ho k vlastní propagaci nutí, protože by nebyl jinak vidět. Od majitele nemovitosti je neférové, že neurčí pravidla prezentace. Nejlepší je dohodnout si je už od začátku.

Jak to myslíte?

Jednotnou koncepci reklamy na fasádě by měli řešit developeři ještě předtím, než dům postaví. Nebo by si to měl vyřešit majitel nemovitosti s nájemci na začátku ve smlouvě. Obchodníci se spolu nedomluví, ale majitel nemovitosti nad nimi tuto moc má. Příklad, kde to funguje, je v brněnské Masarykově ulici rohový dům, kde se nachází Nespresso, nebo dům s Reserved v České.

Jak jste se k tématu vizuálního smogu dostala?

Když jsem se vrátila ze zahraničí a vadilo mi, jak je Brno zahlcené reklamou, pracovala jsem na problému v diplomové práci. Šlo mi hlavně o to, se situací něco dělat, protože jako designérky se mě věc přímo profesně týká. Tak jsem kontaktovala magistrát i radnici městské části.

Co se nyní děje ohledně vizuálního smogu v Brně-středu?

Mají tým právníků, architektů, památkářů a jsem v něm i já coby designérka. Problém je komplexní a vyžaduje spolupráci mezi různými profesemi. Snažíme se přesvědčovat majitele nemovitostí. Chceme, aby si i obchodníci uvědomili, že vytvářením chaosu škodí sami sobě. V mnoha případech nevědí, co a jak sdělit. Člověk, který prodává obuv, nazve prodejnu třeba Cool Fashion Style nebo jinak rádoby západně. Pak si do výlohy nacpe oznámení, že prodává boty, tkaničky, drogerii a pudr ve slevě. Ve výsledku je to matoucí a nefunguje to.

O co se snažíte? A jak bude vypadat centrum Brna, pokud uspějete?

Myslím si, že za deset let bude úspěch, pokud se podaří v Brně zkultivovat obchodníky. Aby každý dům měl svůj osobitý styl, například stejný materiál vývěsních štítů v jednom domě. Bez papírových cedulek a polepených výloh. Každopádně je třeba omezit reklamy mimo provozovny. V městské památkové rezervaci nemají co dělat.

Co patří v Brně k černým místům vizuálního smogu?

Například směnárny. Odchytávají kolemjdoucí a mají pocit, že když zalepí vše okolo třemi různými vizuálními styly, tak to bude fungovat. Ale ve skutečnosti je strašně složité se v tom vyznat.

Může majitel provozovat třeba úspěšnou diskotéku nebo kasino, aniž by měl řvavou reklamu?

Jde o nápad. V reklamě se nemusíte vždy podbízet. Když vymyslíte něco chytře, můžete jít proti proudu. Můžete udělat bar tak, že všechno bude blikat i na protějším domě, ale lze k tomu přistoupit jinak. Třeba bar Super Panda Circus nemá ani vývěsní štít a musíte zazvonit, když chcete vstoupit. Mohlo jít o jeden z mnoha barů, ale tady dovedli nabídnout něco navíc, vedle kvalitních produktů i netradiční servis a na tom teď majitelé vydělávají nejvíc. Když nastavíte podnikání chytře, tak se ve veřejném prostoru nemusíte chovat jako čuně.

Jste pro samoregulaci obchodníků, nebo spíš pro omezení shůry?

Jsem proti plošné regulaci, kdy by si sedli dva architekti a vymysleli, jak bude Brno vypadat. To je nesmysl. Ale v současné době je třeba něco udělat. Jako je třeba manuál dobré praxe, který řešíme. Nejde ani tak o nařízení shůry, ale spíš o inspiraci ve stylu: „Dá se to dělat jinak." Ve výsledku by měl obchodníkům pomoci ve zviditelnění a k vyšším výdělkům. Chceme je motivovat, protože bez určité samoregulace to nejde.Veronika Rút Nováková.

Setkáváte se s odporem vůči tažení proti vizuálnímu smogu?

Spíš se lidé bouří z filosofických důvodů. Někteří mají pocit, že je to nějaký útisk. Ale když se vysvětlí, o co nám jde, tak to i odpůrci většinou pochopí. Není to o tom, že by všechny domy měly mít černé cedule s bílými nápisy. To by byla nuda. Jde jen o kultivaci, například sjednocení reklam v jednom domě. Tak vyniknou budovy i obchodní sdělení.

Nebudou se jednou lidé dívat na soudobou reklamu kladně jako na umění?

Myslím, že se na ni budou dívat jako na něco trapného. V Brně máme krásnou architekturu ve vídeňském stylu i funkcionalistické klenoty, ale chováme se k tomu jako v nějakém indickém nebo tureckém slumu. Vypovídá to dost o nás. Lidé už to ale začínají vidět. Radnice by měla jít s dobou a pomoct, protože spousta lidí už chápe, že reklamy je příliš.

Reklamy jsou s lidstvem už dlouho. Jak je to ale s jejich omezováním?

První regulace reklam začínaly kolem padesátých let minulého století a dnes existuje víc než patnáct set měst po celém světě, kde reklamu omezují. Například v brazilském Sao Paulu platí úplný zákaz reklamy, což je extrém. V americkém Vermontu zase zakázali jen billboardy, zato už v šedesátých letech. Reklama existuje odnepaměti a mění se. Ve starověku třeba nevěstky mívaly v podrážce speciální emblémy a zájemce mohl svou oblíbenkyni podle otisků „vystopovat." (smích) Docela zásadní proměna přišla se vznikem obchodních domů v Paříži po roce 1850. Halekání, které bývalo běžné na tržištích, se změnilo na pasivní přemýšlení o cenách, kdy zákazník jen chodí a jen se dívá. A to už byl jen krůček k tomu, aby se to obrátilo k dnešní vizuálně řvavé reklamě. Ta má kolemjdoucí vyburcovat k nákupu místo hulákajícího trhovce.

Autor: Jan Žlebek

16.10.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Potřetí za sebou. Lezec Ondra opět vládne brněnským sportovcům

Brno  – Každý rok překvapuje odborníky i své soupeře, co všechno dokáže. Sbírá medaile na světových šampionátech, udivuje výstupy ve skalách. A jeho úspěchu si všímají i doma, v Brně. Sportovní lezec Adam Ondra se letos tak už potřetí v řadě stal nejlepším sportovcem města Brna. Cenu převzal ve čtvrtek večer při slavnostním vyhlášení v Hotelu Voroněž.

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Zraněná žena z nehody v Plotní bude v nemocnici měsíce. Opilých u nehod přibývá

Jižní Morava /VIDEO/ – Několik měsíců v nemocnici stráví mladá žena, která utrpěla zranění při středeční nehodě v Plotní ulici v Brně. Její cesta autem, ve kterém vezla i své dítě předškolního věku, skončila srážkou s autobusem a náklaďákem. „Příčinu nehody stále vyšetřujeme, padesátiletému řidiči autobusu při dechové zkoušce policisté naměřili přes dvě promile alkoholu," konstatoval policejní mluvčí Pavel Šváb.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies