VYBERTE SI REGION

Děti jsou otevřenější, nebojí se argumentovat, tvrdí učitelka

Brno /ROZHOVOR/ - Učitelka brněnské základní školy Alena Kýrová s dětmi pracuje skoro dvacet let. Tvrdí, že rodiče se jim věnují stále méně, protože dávají přednost kariéře.

2.9.2012
SDÍLEJ:

Učitelka brněnské základní školy Alena Kýrová s dětmi pracuje skoro dvacet let.Foto: DENÍK/Attila Racek

První třída je pro děti jedním z nejtěžších období života. „Musí si zvykat být zodpovědní za své jednání a plnit si povinnosti. Získávají celoživotní lásku nebo odpor ke vzdělávání," vysvětluje učitelka Alena Kýrová, která je zástupkyní ředitele pro první stupeň na brněnské základní škole v ulici Úvoz. Za svůj život už učila téměř tisíc dětí.

Změnily se děti a jejich rodiče za dobu, co učíte?

Děti pořád mají rády pohyb a akci, jsou zvědavé a upřímné. Bohužel někteří rodiče nemají čas se jim věnovat. Dávají přednost kariéře. Myslí si, že škola může jejich roli nahradit. Jsme sice schopni dětem zajistit vzdělávání, ale bez spolupráce rodiny je efekt menší. Můžeme nabídnout různé kroužky, ale to nenahradí chvíle strávené s rodiči společnou večeři, čtení pohádek na dobrou noc, povídání s mámou nebo tátou. Ve škole hned poznáme, zda je rodina funkční a co dětem chybí. Není výjimkou, že si děti přijdou za námi pro pohlazení, protože na ně doma nikdo nemá čas. Děti jsou také otevřenější než dřív, nebojí se říci svůj názor a argumentovat proti dospělým.

Jak se prvňáci vyrovnávají s tak zásadní změnou v životě, jakou je pro ně nástup do školy?

Pokud jsou školsky zralí, nemají s nástupem problém. Většina z nich se těší a jsou zvědaví, co nového je čeká. U nás ve škole už několik let pořádáme v květnu pro budoucí prvňáky takzvanou školičku. Je to vlastně takové hraní na školu, kde se děti mohou seznámit s novým prostředím, poznají většinu vyučujících, se kterými se budou vídat, a vyzkouší si, jak to bude vypadat, až zasednou do lavic. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy nám prvňáci v září plakali a nechtěli se odloučit od rodičů.

Učitelka brněnské základní školy Alena Kýrová s dětmi pracuje skoro dvacet let.Je první září změna i pro rodiče?

Pro rodiče znamená nástup dítěte do první třídy nové povinnosti. Především je potřeba zajistit dítěti doma slušné pracovní místo a pravidelný denní režim, do kterého musí začlenit psaní domácích úkolů a čtení. Argumenty jako: jsi školák, musíš se snažit sám, mohou přijít na řadu až později. Nejprve se děti musí naučit novému režimu a povinnostem a rodiče by jim v tom měli v první třídě pomáhat. Stejně jako ve škole i doma je nejdůležitější důslednost a jasné stanovení požadavků a mantinelů.

Jak vypadá první den ve škole?

První den nového školního roku je pro všechny slavnostní. Samozřejmě že pro prvňáky je to událost, kterou si většinou zapamatují na celý život. Každá škola má jiný zvyk slavnostního zahájení. U nás jsou prvňáčci uváděni nejstaršími žáky do tříd, poté je osobně přivítá ředitel a vedení školy. Na konci školního roku se pak situace obrátí. prvňáci vyprovodí své deváťáky před školu a rozloučí se s nimi. Někdy si deváťáci chodí svého prvňáka hlídat, pomáhají mu a vznikají zajímavé přátelské vztahy.

Kolik dětí už umí psát, když poprvé přijdou do školy?

Většina z nich zvládne napsat své jméno, pozná většinu písmen a umí sčítat na prstech do pěti. Veškeré dovednosti závisí na zvídavosti dětí. Pokud se ptají na písmenka nebo na slova, je dobré jim odpovídat. Dobrý učitel by si měl navíc na začátku školního roku zjistit, co děti už umí a upravit vyučování tak, aby se nikdo ve třídě nenudil.

Co všechno se prvňáci za rok naučí?

Naučí se číst, zvládnou celou psací abecedu a umí ji používat, zvládnout sčítání a odčítání do dvaceti. Naučí se také základy správné životosprávy, péče o své zdraví, zvládnou vyhodnotit rizikové situace a vyhnout se jim. Samozřejmě že nejvíce je baví zkoumání živočišné a rostlinné říše.

Jak náročná a důležitá je domácí příprava?

Hlavně pro prvňáky je stejně důležitá jako práce ve škole. Neměla by ale zabírat celé odpoledne. Děti by si měly zvyknout pravidelně v určitou dobu usednout ke slabikáři a nahlas číst, napsat několik řádků do písanky a procvičit počty. Rodiče často varujeme, aby nácvik počátečního čtení nepodceňovali, protože kvalitní čtení je předpokladem zvládání všech dalších předmětů.

Jak ovlivňuje vyučování moderní technika?

Mobilní telefony jsou v dnešní době už běžnou záležitostí i pro prvňáky. Někdy jsou pomůckou, někdy ale zbytečně vyučování ruší. Výuka je zajímavější, protože můžeme používat dataprojektory nebo interaktivní tabule. Používání paměťových disků je už zcela běžné a začínají se objevovat i tablety. Děti je používají jako čtečky knih. Dá se říci, že přiměřené používání techniky výuku oživí a zatraktivní, ale všeho moc škodí. Vždy bude ve škole nejdůležitější osobnost učitele a jeho zapálení pro povolání.

Dají se už v první třídě odhalit poruchy učení?

Rozpoznáme je až od pololetí prvního ročníku. Abychom měli jistotu, posíláme děti koncem školního roku na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Potvrzení poruchy je důležité nejen pro učitele, ale i pro rodiče. Bohužel rodiče se často vyšetření brání, protože mají dojem, že dysporucha znamená, že dítě je hloupé. Je to škoda, přitom stačí jen změnit domácí přípravu podle pokynu učitele a výsledky se zlepší.

Poznají se i nadané děti?

Nadané děti mají své specifické projevy a rodiče už před nástupem do školy tuší, že s jejich potomkem není něco v pořádku. Většinou méně spí, moc nejí ani nepijí. Většina nadaných jsou předčasní čtenáři a zajímají je dospělácká témata. I jejich humor je spíše dospělý. Mnozí z nich se dlouhodobě zajímají o své téma, například dinosaury, vesmír nebo historická období. Na druhou stranu jsou roztržití, není snadné je zaujmout, nezajímají je běžné dětské hry a nesnášejí rutinní činnosti. Často mají problémy jednat s vrstevníky nebo naopak jimi manipulují.

Učitelka brněnské základní školy Alena Kýrová s dětmi pracuje skoro dvacet let.

Máte ve vaší škole skupiny pro nadané děti. Jak fungují?

Na rozdíl od některých škol v Česku, které oddělují nadané děti do samostatných tříd, jsme dali přednost částečnému oddělení. Ve skupinách pracují nadaní ve vzdělávacích předmětech, výchovy ale mají s dětmi z běžných tříd. Kdyby byly celou dobu spolu ve třídě jen nadané děti, získávaly by hůře sociální návyky, protože by se nestýkaly s ostatními žáky. Máme za sebou pátý rok skupinové výuky a zájem rodičů je stále větší. Dnes už si troufáme říct, že projekt skupin je životaschopný.

Jaké jsou výhody skupin?

Nadaní se mohou učit rychleji, vyučující mají prostor látku prohlubovat a rozšiřovat. Na druhou stranu mají tyto děti problémy v sociální a emoční oblasti. Skupinky i tady výrazně pomáhají. Děti nemají pocit nějaké zvláštnosti či výjimečnosti, získají rovnocenné partnery pro své debaty, rychle si najdou kamarády, zatímco v běžné třídě zůstávají na okraji kolektivu, protože nemají stejné zájmy jako běžné děti.

Používáte víc odměny, nebo tresty?

Dnešním trendem na všech školách je pozitivní motivace a nám se osvědčuje. Vždy je lepší pochvala a povzbuzení než láteření a trestání.

Nakolik se cítíte být učitelkou a nakolik vychovatelkou?

Slovo učitel pochází od slova učit. Opravdu si myslím, že takový člověk má hlavně učit a naučit děti, aby se dokázaly učit samy. Znamená to vlastně rozvíjet potřebu dětí vzdělávat se celý život. Opouštíme suché memorování a hledáme způsoby, jak vzbudit zvědavost a oživit práci v hodinách. Zvlášť pro menší děti je to velice důležité.

Výchova má tedy zůstat hlavně na rodičích?

My děti vychováváme ke vzájemné úctě, toleranci a spolupráci. Těžiště výchovy však leží na rodičích. Škola jen částečně napraví nevhodné návyky z rodiny. Pokud žák není zvyklý zdravit, děkovat, prosit, není to vina školy, ale rodiny. Hygienické návyky a základní pravidla slušnosti se učí už od raného dětství, pokud nemá dítě základ z rodiny, škola už toho mnoho nenapraví.

Litovala jste někdy svého rozhodnutí pro toto povolání?

Povolání učitele nemůže člověk dělat jen pro peníze. Musíte do práce s dětmi dát srdce i spoustu času navíc. Dá se říct, že jsem nikdy nelitovala. Asi je to práce, která mi vyhovuje. Je kreativní a nic se neopakuje dvakrát. Samozřejmě že jsou v životě okamžiky, kdy začnete uvažovat, jestli by vám někde v kanceláři nebylo líp. Ale pak stačí pohled nebo slova nějakého žáka, a to člověka nakopne do další práce. Pokud jsem někdy pochybovala o své profesi, nebylo to kvůli dětem, ale kvůli rodičům. Někdy jsou jejich požadavky na práci učitele hodně vysoké. Čím více po škole chtějí, tím méně jsou ale ochotni se dítěti věnovat.

Kde berete inspiraci k tomu, co a jak učit?

Pokud učitel umí naslouchat, co si děti povídají, nemusí se trápit s tím, co si na zítřek připravit. Děti ho samy navedou a jejich studnice nápadů je nevyčerpatelná.

Je nějaké dítě, na které často vzpomínáte?

Některé děti mi utkví v paměti hodně dlouho. Na jednoho žáka vzpomínám ráda, vlastně mě přivedl na myšlenku skupin pro nadané děti. Byl to kluk, který zaměstnával hned od prvního vstupu do školy nejen učitele, ale třeba i uklízečky a kuchařky. Nosil nám kvízy, křížovky, pořád nám dával hádanky a každý den hned ráno jsem měla ucelenou informaci o počasí v Evropě.

Co nejlepšího jste od dětí dostala na konci roku?

Na konci školního roku nám děti nosí sladkosti nebo květiny jako malé poděkování za celoroční práci. V posledních letech ale stále častěji rodiče píší přímo vedení školy a vyjadřují spokojenost s prací učitele. To je asi to, co nám udělá největší radost. Když nám rodiče potvrdí, že naši práci děláme dobře, děti jsou spokojené, chodí rády do školy a netěší se na prázdniny. Opravdu máme mezi dětmi i takové, které nemají rády volné dny, protože ve škole je legrace, pohoda a pořád se něco děje.

Autor: Jana Vondrová

2.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Českým vojákům poslala sušenky i polévky

Brno - Dominika Borková před pár týdny zašla na poštu a poslala balík. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby zásilka nemířila na leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu. „Rozhodla jsem se podpořit české vojáky na zahraniční misi a zároveň jim připomenout, že na ně doma myslíme," vysvětluje mladá žena svoji motivaci.

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies