VYBERTE SI REGION

Dnes má univerzita vybavení, které nám zahraniční kolegové závidí

Brno /ROZHOVOR/ - Masarykova univerzita v Brně zažívá v posledních letech obrovský růst a stává se z ní vědecká instituce evropského významu. Její současný rektor Mikuláš Bek tento vývoj zažíval od začátku, dříve z pozice prorektora. „Jsem moc rád, že se daří stavět a otevírat první laboratoře. Na druhé straně se kvůli těmto projektům role rektora a prorektorů stávají stále složitějšími," upozorňuje Bek.

8.9.2013
SDÍLEJ:

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.Foto: DENÍK/Attila Racek

Máte za sebou dva roky v čele Masarykovy univerzity. Co považujete za tuto dobu za nejvýznamnější události?

Za úspěch považuji, že se nám bez větších kolizí daří naplňovat velké projekty z evropských fondů. Přestože se stále teprve staví, už máme řadu úspěchů ve výzkumu, které s těmito investicemi souvisejí. Nedávno se nám podařilo získat první velký prestižní grant Evropské výzkumné rady. Je to úspěch vědce, ale zároveň i univerzity, která mu vytvořila podmínky.

Jste rád, že vedete univerzitu zrovna v době, kdy se o Brnu a jeho vědeckém potenciálu čím dál víc mluví?

Určitě jsem. Před svým rektorským působením jsem měl k přípravě těchto vědeckých projektů blízko jako prorektor, takže si pamatuji jejich historii a složitost jednání o tom, jak nastavit podmínky pro Ceitec i další projekty. Jsem moc rád, že se daří stavět a otevírat první laboratoře. Na druhé straně je potřeba říct, že kvůli těmto projektům se role rektora a prorektorů stávají stále složitějšími. V posledních letech roste objem investic a rozpočet univerzity. Je s tím spojená obrovská byrokracie, protože stát nemá ideálně nastavené podmínky na čerpání strukturálních fondů. Odhadem polovina pracovní kapacity vedení univerzity se dnes věnuje těmto fondům.

Dá se říct, že univerzita je čím dál víc vědeckou institucí?

My jsme tomu rádi. Náš dlouhodobý cíl je profilovat se jako výzkumná univerzita. To znamená, že u nás výzkum hraje zásadní roli nejen v přírodovědných nebo medicínských oborech, ale i v sociálních a humanitních vědách. Tato ambice se dá splnit jenom v případě, že univerzita investuje prostředky do rozvoje výzkumné infrastruktury. Je řada vědeckých oborů, kde je výkon bez kvalitní infrastruktury nemožný. V minulých letech jsme investovali pět miliard korun do výstavby kampusu a dnes se investuje zhruba stejná částka do další výstavby univerzity právě z evropských fondů.

Co tyto investice přinášejí studentům?Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Studují v učebnách a laboratořích, které jsou z hlediska komfortu vybavení srovnatelné s tím, co známe z kvalitních západoevropských univerzit. Dnes máme infrastrukturu, kterou nám řada zahraničních kolegů závidí. To, co ještě nemáme, a co bude ještě nějakou dobu nepochybně trvat, jsou lidské zdroje. Ale i to se teď rychle mění a právě díky investicím k nám přichází řada kvalitních pracovníků ze zahraničí.

Masarykova univerzita byla v minulosti ceněná díky humanitním oborům. Nedostávají se teď do popředí spíše přírodovědné či technické obory?

Myslím, že to nestojí proti sobě. Snažíme se vytvářet podmínky pro výzkum na univerzitě napříč obory. Je pravda, že když se podíváme na evropskou nebo národní politiku, tak masivní část peněz jde do přírodovědného nebo technického výzkumu. Ale konec- konců je to logické, protože pro kvalitní společenskovědný výzkum nepotřebujete příliš náročnou infrastrukturu.

Za několik dní začíná nový semestr. Jaký je trend v přijímání studentů?

Máme dlouhodobý cíl udržet si pořád zhruba stejný podíl na studentské populaci, která vstupuje na vysoké školy. Nyní je to asi deset procent. S poklesem počtu maturantů v absolutních číslech, klesá i počet přijímaných studentů. Nechceme brát horší studenty než v minulosti. Sledujeme demografickou křivku a reagujeme i na pobídky státu, který univerzity motivuje k přijímání méně studentů.

Projevuje se obrovské množství různých soukromých vysokých škol, které v Brně působí?

Teď je trochu v módě na soukromé školy svalovat velkou část zodpovědnosti za současný stav vysokého školství. Nemyslím si, že jsou nějakým zásadním nebezpečím. Nepochybně existují nekvalitní školy, ale také jsou ty, které mají slušný standard. Je potřeba si uvědomit, že obsluhují poměrně malou část studentské populace, přestože na počet jich může být hodně. Z pohledu Masarykovy univerzity nám nevytváří velkou konkurenci s výjimkou ekonomicko-správní fakulty. Ta má však trochu jinou ambici. Nabízí vzdělání, které je provázané s výzkumem a teorií. Většina soukromých vysokých škol míří spíše na praxi.

S množstvím vysokých škol v České republice přibývá i procento vysokoškolsky vzdělaných lidí. Je to podle vás dobře?

Je to dobře, ale musíme si být vědomi toho, že vysokoškolské vzdělání v této době nebude zajišťovat přístup na tak výhodné pracovní pozice, jako v minulosti. V době, kdy studovalo deset procent devatenáctiletých, měli ti, co dostudovali, výrazně lepší šance na uplatnění. V situaci, kdy studují dvě třetiny této skupiny, se bakalářské vzdělání stává něčím, co byla dříve maturita. Teprve vyšší stupně vzdělání budou mít exkluzivnější charakter. Pro společnost je to dobře, protože studium na vysoké škole má určitou kultivační roli a zvyšuje šanci na získání zaměstnání. Vzhledem k tomu, že se prodlužuje průměrná doba života, tak se prodlužuje i doba, kterou člověk stráví ve škole.

Kdo je Mikuláš Bek• narodil se 22. dubna 1964 ve
  Šternberku
• vystudoval hudební vědu na 
  Filozofické fakultě Masarykovy
  univerzity v Brně
• do roku 2004 vedl brněnský
  Ústav hudební vědy
• v září 2004 se stal prorektorem
  Masarykovy univerzity pro
  vnější vztahy
• od 1. září 2011 je rektorem
  Masarykovy univerzity
• je ženatý
• rád jezdí na kole

A co fenomén věčných studentů?

Není to nic neobvyklého. Otázka je, kdo to má platit, jestli stát, nebo se na tom mají podílet studenti, kteří standardní dobu studia překračují. Není to ekonomicky zanedbatelný problém. Žádá si regulaci.

Jaké řešení navrhujete?

To je na větší debatu, ale já si myslím, že za určitou hranicí by studenti měli platit částku odpovídající skutečnému objemu služeb, které od univerzity odebírají. To je různé. Někteří mají hotové všechny zkoušky, jenom pracují na diplomové práci a do školy prakticky nechodí. Tak jsou náklady nízké. Jiná situace je, když někdo po dvou letech za standardní dobou studia navštěvuje řadu přednášek a seminářů a čerpá plný rozsah služeb. Ten by měl platit víc. Umím si představit podobný model jako v USA, kde se platí za kredity.

Téma poplatků za studium se dostalo v souvislosti s Masarykovou univerzitou do médií. Jak k tomu problému došlo?

Většina vysokých škol po přijetí vysokoškolského zákona v roce 1998, na základě právních stanovisek, zvolila výklad, který považovala za správný. Ten říkal, že ve statutu univerzity je stanoveno rozpětí poplatků a je na jednotlivých fakultách, jakou přesnou výši určí. Podstatnou roli hrálo přesvědčení, že tento způsob je citlivější ke studentům a k rozdílným podmínkám na jednotlivých fakultách. Od roku 1998 soudy kvůli poplatkům řešily několik sporů a řada rozsudků tento způsob nezpochybňovala. V létě Nejvyšší správní soud dospěl k jiné, přísnější interpretaci zákona. My jsme okamžitě reagovali a změníme náš statut a výše poplatku bude přesně určená.

Studenti, kteří platili vyšší poplatek, ho teď budou zřejmě požadovat zpět. Je na to univerzita připravená?

Snažíme se být maximálně vstřícní k případům, které se řešily v době bezprostředně po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zpátky do minulosti patrně není žádná právní cesta, jak rozhodnutí o vyměření poplatků změnit. Alespoň podle názoru našich právníků. Nedokáži odhadnout, jak velký počet soudních sporů nás čeká, nejsem za ně rád. Případný výpadek příjmu stipendijních fondů se snažíme odhadnout a zejména u prospěchových stipendií budeme hledat cesty, jak neomezit podporu studentům s vynikajícími výsledky.

Na co peníze z poplatků míří?

Podle zákona je lze využít jen na stipendijní fond. Studenti, kteří překračují standardní dobu studia o víc než rok, platí poplatky, z nichž se vyplácí prospěchová nebo sociální stipendia. Jinými slovy ti, kteří jsou ve studiu ležérní, platí stipendia těm, kteří jsou méně ležérní.

Česká republika je v nepřehledné politické situaci. Co je podle vás potřeba řešit s novou vládou?

Pět nebo šest let se zde mluví o nutnosti reformy vysokého školství a stát už má za sebou několik kontroverzních pokusů. Ten poslední za působení Petra Fialy v roli ministra školství byl poměrně úspěšný v tom, že se na obrysech novely dokázaly dohodnout Rada vysokých škol i Česká konference rektorů. To je výsledek úsilí a práce spousty lidí. Považoval bych za nešťastné, kdyby se kvůli tomu, že se neustále mění vláda, tahle práce hodila pod stůl. Stejné riziko existuje i u zákona o univerzitních nemocnicích. Chybou tohoto státu je nedostatek shody mezi klíčovými politickými aktéry a neschopnost nalezení dlouhodobé perspektivy. Zdá se mi, že tento stát začíná být na překážku klíčovým subjektům, které v něm působí, jako jsou univerzity nebo podniky.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.Jakou máte vizi do dalších let?

Postupně se stát významnou evropskou univerzitou zaměřenou na výzkum, o které se ve světě bude vědět. Být atraktivním zaměstnavatelem i pro lidi, kteří nepocházejí z České republiky. To je sen, který vznikl v devadesátých letech a mí předchůdci ho pustili do oběhu. Univerzita mu uvěřila a leccos pro něj dělá. Důležitá je ale také věc, která někdy zůstává trochu ve stínu, a to je kvalita studia. Musíme jí věnovat daleko větší pozornost než dosud. Jsme jedna ze škol, která má poměrně vysoký počet studentů na jednoho učitele. Chceme ho v budoucnu trochu vyrovnat, aby byla míra kontaktu studentů s učiteli výrazně vyšší.

A co pro to chcete udělat?

Příští a přespříští rok chceme vytvářet vyšší standard toho, jak vypadá studijní program, jací učitelé ho zajišťují. Chceme spustit jakési oborové rady, ve kterých budou studenti, absolventi, zaměstnavatelé. Společně pak proberou podobu studia.

Autor: Petra Kozlanská

8.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

AKTUALIZOVÁNO

Potřetí za sebou. Lezec Ondra opět vládne brněnským sportovcům

Brno  /FOTOGALERIE/ – Každý rok překvapuje odborníky i své soupeře, co všechno dokáže. Sbírá medaile na světových šampionátech, udivuje výstupy ve skalách. A jeho úspěchu si všímají i doma, v Brně. Sportovní lezec Adam Ondra se letos tak už potřetí v řadě stal nejlepším sportovcem města Brna. Cenu převzal ve čtvrtek večer při slavnostním vyhlášení v Hotelu Voroněž.

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies