VYBERTE SI REGION

Drbal: Politické konspirace? Jsem těžce nad věcí

Brno /ROZHOVOR/ - Když šel tento týden na brněnský magistrát vyjednávat s politiky o budoucnosti Nemocnice Milosrdných bratří, nesl s sebou pro jistotu i rezignační list. Zařízení, kam Josef Drbal v lednu nastoupil jako ředitel, totiž o dva měsíce později opustili prakticky všichni anesteziologové.

27.3.2011
SDÍLEJ:

Ředitel brněnské Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Svůj odchod zdůvodnili nespokojeností s novým šéfem. Vedení města ale ve středu rozhodlo, že to bude on, kdo nemocnici po rozpadu ARO vyvede z krize. A jeho nabídku odstoupení zamítlo. „Chci nemocnici pomoct. Ale aby bylo jasno – nikam se netlačím,“ tvrdí Drbal.


Po rozpadu týmu anesteziologů zbyl v Nemocnici Milosrdných bratří ze dvanácti specialistů jen primář. Jak to v zařízení nyní vypadá?
Stále pracujeme v mimořádném režimu. Přes den omezeně operujeme podle toho, kolik máme k dispozici anesteziologů. Asi devět lékařů k nám dochází, stabilní obsazení nyní sháníme. Právě kvůli tomuto stavu jsem urychlil úvahy nad několika organizačními změnami.

O jaké změny jde?
Ta nejpodstatnější je zavedení modelu sjednocené intenzivní péče. Tedy soustředit pacienty, odborníky a potřebnou techniku na jednom místě. Ve výsledku to znamená mít jednu stanici pooperační intenzivní péče a druhou stanici s interní intenzivní péčí zastřešené jedním oddělením. Předpokládám, že to bude mít i ekonomický efekt.

Jakou úsporu si od takového modelu slibujete?
Asi čtyři miliony korun ročně. Zároveň to přinese snížení počtu lékařů. Odhaduji, že z původních dvanácti anesteziologů jich budeme potřebovat sedm až osm.

Tento plán jste v týdnu představil vedení města. Radní prohlašovali, že vyberou vlastní záchrannou strategii. Teď se ale rozhodli, že právě vy máte zodpovědnost za nalezení řešení. Jste překvapený?
Je přirozené, že zřizovatel se o svá zařízení zajímá. Podle mého názoru město zvolilo standardní postup. Tedy nechat věc na manažerovi, který představí konkrétní řešení.

Město ale v záloze čtyři různé plány mělo. Počítal některý z nich i s úplným zánikem nemocnice nebo jiným radikálním krokem?
Ano, město zvažovalo i otázku, jestli v nastalé situaci nepřevést oddělení navazující na péči poskytovanou anesteziology například do Úrazové nemocnice. To ale není věc, která se dá udělat ze dne na den.

Do budoucna se tedy záběr nemocnice zúžit může?
Může, ale po zralé úvaze. Kromě toho si dovedu například představit, že některá lůžka se přizpůsobí potřebám chronické rehabilitační péče o pacienty po cévní mozkové příhodě, kterou léčí obě brněnské fakultní nemocnice. Bude to jistě jedno z témat diskuse kolem koncepce brněnského zdravotnictví, která má být v základních obrysech k dispozici do konce května. Rozhodně ale nejsem zastáncem změn prováděných pod tlakem akce Děkujeme, odcházíme.

Anesteziologové, kteří odmítli stáhnout po skončení akce výpovědi, to dali za vinu vám. Žádali dokonce vaši rezignaci. Vyříkali jste si už spor, do kterého jste se na konci února dostali?
Problém je v tom, že jsem se důvod jejich odchodu dozvěděl až z médií. V nemocnici jsem krátkou dobu, takže mě to překvapilo. Na druhou stranu rozumím tomu, že lidé můžou mít různé představy o tom, kdo nemocnici má vést.

Měl jste tedy s nimi neshody kvůli něčemu konkrétnímu?
Je pravda, že předseda Lékařského odborového klubu nemocnice a zároveň jeden z anesteziologů mi na konci února přinesl obálku s žádostmi o zrušení výpovědí. Jenže to byly jen nepodepsané formuláře. Argumentoval jsem tím, že já se pod prázdné žádosti podepsat nemohu. A dostal odpověď, že v další obálce jsou i podepsané kopie výpovědí. Dostat jsem je však měl jen výměnou za to, že podepíšu ty v první obálce.

Právě to, že jste odmítl na tento postup přistoupit, lékaře rozzlobilo.
Ale mně se to zdá strašně divné, z právního hlediska je to neakceptovatelné. Výpověď je závažný akt. A pokud se má zrušit, tak oficiální žádostí se všemi náležitostmi.

Není divné spíš to, že kvůli takové maličkosti ztroskotalo vyjednávání o věci, která má obrovský dopad na chod nemocnice?
Určitě, proto jsem o výpovědích také chtěl hovořit s každým zaměstnancem zvlášť.

To je další věc, která anesteziologům vadí. Tvrdí, že jednáním o samotě jste na ně vyvíjel nátlak.
Já jsem na nikoho žádný nátlak nevyvíjel. Ale jestliže někdo podá výpověď, jde o vážnou věc. Pokládám za normální si následně promluvit a zjistit, jestli člověku jde hlavně o podporu kampaně. Nebo zda mu vadí i něco konkrétního na práci.

Mohla k napětí přispět i rozbouřená atmosféra po vašem nástupu do funkce?
Vnímal jsem, že kolem výběrových řízení na ředitelské posty v příspěvkových organizacích města se objevily různé spekulace. Na to mohu říct jen to, že jsem neměl žádný existenční problém. Mohl jsem klidně pokračovat v práci na kraji. Rozhodl jsem se ale přihlásit, protože jsem v Nemocnici Milosrdných bratří několik let působil jako člen dozorčí rady. A viděl do toho víc než běžný pozorovatel. Bylo mi jasné, že město hledá manažera, který zlepší ekonomický stav nemocnice.

Takže bývalý ředitel nemocnice Daniel Rychnovský neuspěl, protože neměl vizi, která vyhovovala záměrům zřizovatele?
Já jsem nevěděl, kdo a s jakou vizí se do výběrového řízení hlásí. Prostě jsem se podíval na dosavadní směřování nemocnice a zjistil, že je závislá na provozním příspěvku města. Ten není zrovna malý, dělá asi padesát milionů korun ročně. Podle mě je možné náklady nemocnice časem pokrýt penězi ze zdravotního pojištění. Další příspěvky pak mohou jít do investic.

Podle některých jde o politický boj. Vy jste kandidoval za TOP 09, Rychnovský je lidovec. Chtěl v čele zařízení zůstat, ale dostal se do sporu s novým vedením města kvůli složení koalice. Co říkáte na tvrzení, že jste post dostal po politické dohodě?
Je to zcestné. Když už mám uvažovat v těchto dimenzích, tak by snad bylo logičtější, pokud by město protěžovalo lidi napojené na koaliční strany. Tedy sociální nebo občanské demokraty. Já jsem ale nestraník a TOP 09 je v opozici.

Jiné spekulace hledají souvislost mezi vaším odchodem z jihomoravského krajského úřadu a kauzou bývalého lidoveckého radního Františka Adamce. Ten měl v předchozím volebním období na starosti zdravotnictví kraje, nyní čelí podezření z převzetí dvousettisícového úplatku.
Takových teorií je hodně. Vím, že Adamec si přál, abych na kraji nezůstával. Nezastírám, že v některých věcech jsme měli jiné názory. A naopak musím říct, že za současného vedení kraje s hejtmanem Michalem Haškem a radním Oldřichem Ryšavým jsem žádné nesrovnalosti nezaznamenal.

Jestli se Adamec skutečně dopustil korupce, teď šetří policie. Případ nicméně rozvířila nahrávka, na které zní váš hlas. Na záznamu, který se objevuje v médiích, se vyptáváte na úplatek šéfa firmy Sun Drive Communications Jiřího Cardy.
Není šťastné, že se taková kauza řeší přes média.

Tu nahrávku jste přece musel pořídit a novinářům dát vy?
Já jsem potvrdil, že ten rozhovor je autentický, ale víc se k tomu nebudu vyjadřovat. Ta věc je předmětem šetření a bylo by to nekorektní. Můžu jen potvrdit, že rozhovor je skutečný. Mimochodem nahrávka se objevila před podzimními komunálními volbami. Já jsem o té věci jak s Adamcem, tak i s nynějším hejtmanovým náměstkem Stanislavem Juránkem mluvil už před volbami do parlamentu.

A čeho jste dosáhl?
Možná naivně jsem se domníval, že některé praktiky jsou nepřijatelné. A že je možné je vyřešit bez stínání hlav. Ani po několika měsících se však nic nestalo.

Vy jste se tehdy na kraji setkal s více případy korupce?
Korupce je příliš silné slovo. Mluvím o tom, že se mi nelíbily některé praktiky.

Které konkrétně?
Jsou to velké zakázky, nejde v nich o žádné statisíce korun, ale částky řádově vyšší. Jsem zvyklý se podívat, kteří kvalitní dodavatelé jsou na trhu k dispozici. A když je jich víc, pak je třeba soutěž vystavět tak, aby se mohli utkat. Takový tendr nesmí skončit tím, že se přihlásí jeden a vyhraje.

Co jste jako šéf zdravotnického odboru dělal, když jste tehdy na takový případ narazil?
Většinou jsem to řešil domluvou, v některých případech jsem napsal k danému výběrovému řízení kritické stanovisko. To samozřejmě radní Adamec nelibě nesl.

Když jste neuspěl se svými námitkami u radního, proč jste je neuplatňoval výš nebo nepodal trestní oznámení?
Z mé pozice jsem měl možnost pouze napsat posudek s upozorněním, že cena zakázky je příliš nízká nebo že technické parametry preferují jednu firmu a podobně. Materiál ale následně schvalovala krajská rada a výběr provedla daná příspěvková organizace. Já jsem se později mohl podívat jen na to, jak to dopadlo. A pomyslet si, že je hodně zvláštní, že se do výběrového řízení nepřihlásily firmy běžně aktivní na trhu. Tohle je ale bohužel problém, který pro české zdravotnictví platí obecně.

Loni jste šel do politiky. Proč?
Neměl jsem představu politické kariéry. Chtěl jsem nabídnout manažerské zkušenosti. Poprvé jsem do politiky vstoupil vlastně už v porevoluční náladě na prahu devadesátých let, kdy jsem dostal nabídku kandidovat za lidovce. Loni mě oslovila TOP 09. Nikdy jsem nicméně nebyl členem žádné strany. Nejsem typ, který vidí věci stranicky. Mně je totiž jedno, kdo vymyslí řešení, když je dobré.

Minulé měsíce jste měl vůbec nabité, nedávno se vám dokonce narodilo dítě. Rok jste završil konkurzem na post ředitele nemocnice, kauza Adamec přitom v té době ještě zdaleka nevychladla. To je náhoda, nebo jste pořád tak činorodý?
Možná se až příliš angažuji ve všem, co dělám. Což je zvyk, který jsem si vypěstoval i tím, že jsem byl dlouho svobodný. S každou činností jsem se ztotožnil tak, že jsem ji dělal i mimo rozsah běžné pracovní doby a osobní život minimalizoval.

Nelitujete některých věcí, ve kterých jste se v poslední době angažoval? Vaše jméno se skloňuje v médiích velmi často například kvůli dění v nemocnici.
Člověka předem nenapadne, co se může kolem určitého tématu spustit. Na druhou stranu, já jsem na zátěž trénovaný. Manželka a dítě jsou pro mě dopink, díky kterému překonám i pocity naprostého vyčerpání. Další věc je, že jsem nikdy nepřestal aktivně dělat medicínu. Věnuji se onkologickým pacientům. Jednou týdně dojíždím do nemocnice v Hodoníně a jako dobrovolník docházím do brněnského Hospice svaté Alžběty. Nechci se nikoho dotknout, ale tam řeším skutečně závažné problémy. Takže jsem s prominutím těžce nad věcí.

Ředitel brněnské Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal.

Autor: Lucie Hrabcová

27.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies