VYBERTE SI REGION

Duchoň: Primátorem bych se rád stal třeba i podruhé

Brno /ROZHOVOR/ - Bývalý brněnský primátor Petr Duchoň se loučí s poslaneckým místem v Evropském parlamentu. Právě mu totiž vypršel poslanecký mandát a po pěti letech ho vystřídají jiní.

14.6.2009 21
SDÍLEJ:

Petr Duchoň.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

V letošních eurovolbách Duchoň znovu nekandidoval, protože chtěl uspět ve volbách do senátu v uplynulém roce. V těch jej ale porazil Miloš Janeček.

Nyní tedy musí Duchoň přemýšlet, co bude chtít v budoucnu dělat. Jednou z možností je podle něj kandidatura v příštích komunálních volbách. Láká ho totiž opět funkce brněnského primátora.

„Lidí, kteří by chtěli být brněnským primátorem, je hodně. Je to docela populární zaměstnání a já bych je rád dělal,“ říká Duchoň.

Od skončení voleb do Evropského parlamentu uplynul přibližně týden. Jak jejich výsledky hodnotíte?
Pro mě je velice překvapující a současně potěšitelné, že v Evropě vyhrály pravicově orientované strany. Za špatné však považuji skutečnost, že v některých zemích se derou do popředí ultrapravicové strany.

A co výsledky eurovoleb v České republice?
Mile mě překvapil vynikající výsledek Občanské demokratické strany. Nevím o žádném z občanských demokratů, který by před volbami věřil, že v nich můžeme získat devět mandátů. Je to vzpruha do dalších voleb.

Překvapilo vás, že v České republice neuspěly menší strany?
Ano, je to další překvapení, protože se očekávalo zastoupení nejméně jedné z nich. Je to zřejmé i z toho, že investovaly velké peníze do volebních kampaní, takže si hodně věřily. Je to příklad třeba paní Zubové nebo strany Libertas. Domnívám se, že v ní věřili, že získají alespoň dvě křesla. Jinak by nejspíš pan Železný nesouhlasil s tím, že se stane dvojkou na kandidátní listině. Nakonec však naprosto propadli.

Co je toho příčinou? Nízká volební účast?
Nízká volební účast je problém, kterým se musí zabývat všechny země Evropské unie. Když se podívám do České republiky nebo na sousední Slovensko, tak si říkám, kam až to může jít? Během příštích dvou až tří volebních období se můžeme dočkat toho, že volební účast poklesne i pod deset procent. To pak vzbuzuje otázku, koho vlastně poslanci reprezentují. Zdá se, že v tomto má Evropská unie velký problém.

Proč podle vás chodí lidé k volbám do Evropského parlamentu tak málo?
Evropská unie se dopouští řady chyb. Jednou z nich je způsob, jakým tlačí na schválení Lisabonské smlouvy. Když lidé slyší, co se všechno kolem této smlouvy děje, tak je to přestává bavit a unavuje. Nízká účast může být například odpovědí na to, že voliči řekli státníkům, co si o Lisabonské smlouvě myslí, a nyní vidí, že politici jejich slova neberou vážně.

Hodně se psalo také o tom, že na kandidátních listinách bylo tentokrát málo lidí z jižní Moravy. Má vůbec příslušnost k nějakému kraji na rozhodování v Evropském parlamentu vliv?
Ano i ne. Určitě se dají najít konkrétní příklady, kdy hraje roli, že poslanec je odněkud. Například jedno nedávné rozhodování. Jednali jsme o tom, že letadla, která přistávají na letišti, vlastní takzvané sloty. To je čas, kdy tam mohou přistát. Když jej dostanou, tak jsou piloti povinni vyčerpat je nejméně z osmdesáti procent, jinak riskují to, že tyto sloty obdrží nějaká jiná společnost. Kvůli krizi však neustále klesají počty pasažérů v letadlech, a letecké společnosti tak mají tendenci rušit lety. Přitom samozřejmě nechtějí přijít o sloty. Proto společnosti chtěly, aby jim sloty zůstaly, i když nebudou tolik létat. Jenže když letadlo nelétá, tak letiště zaznamenávají ztráty. První, kdo to takzvaně odskáče, budou bezesporu regionální letiště. Třeba Ryanair raději zruší lety do Brna než do Prahy. V tomto případě jsem si při hlasování říkal, proč by brněnské letiště v Tuřanech mělo doplácet na hospodářskou krizi. Jenže s tímto svým názorem jsem nepředstavoval většinu. V drtivé většině případů však na tom, z které části České republiky poslanec je, v podstatě vůbec nezáleží.

Když už mluvíme o vaší práci v Evropském parlamentu, co byste označil jako váš úspěch za pět let, která jste v něm strávil?
Práce v Evropském parlamentu obnáší dlouhou řadu nejrůznějších disciplín. Někteří lidé se tam soustředí na vystoupení v plénu, jiní pro změnu na činnost ve výboru. Za nejuznávanější disciplínu lze považovat zpravodajství. Byl jsem zpravodajem ke dvěma dokumentům. Jeden z nich se zabýval tím, jak zlepšit spolehlivost železniční dopravy, zejména té nákladní. To pro mě byla skutečně nejnáročnější práce. Podařilo se mi vypracovat určitý kompromis, který hned v prvním čtení poslanci schválili.

Jak vůbec vypadá takový běžný den europoslance? Prý nacestujete v průměru kolem pěti set kilometrů denně.
Ti lidé, kteří v současnosti v Evropském parlamentu začínají, si musí kromě jiného uvědomit, že je potřeba být ve velmi dobré zdravotní kondici. Moje průměrná denní mobilita, což je termín z oblasti dopravy, kterou jsem se zabýval, je skutečně pět set kilometrů denně. Zatímco průměrný obyvatel zemí Evropské unie má průměrnou denní mobilitu přibližně třicet kilometrů.

Co dalšího byste doporučil nastupujícím europoslancům? Jaké jste jako jeden z prvních českých poslanců v Evropském parlamentu získal zkušenosti?
Ze začátku budou pod nezvyklým, obrovským tlakem. Čeká je záplava nejrůznějších povinností a také informací. Neměli by však zapomenout na to, že je potřeba si stanovit, čeho všeho chtějí dosáhnout. Když jsem nastupoval já, tak jsem si určil svůj vlastní program. Řekl jsem si, že alespoň dvakrát řeknu v Evropském parlamentu něco pěkného o lidech, kteří žijí v České republice. Nyní, s odstupem času, vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Konkrétně jsem každý rok uspořádal výstavu v Bruselu nebo ve Štrasburku, která připomínala něco zajímavého z historie naší země. Pro mnohé Evropany je totiž Česká republika ještě stále jakousi exotickou zemí. Teprve nás postupně objevují.

Už jste hovořil o vystupování poslanců v plénu. Ze statistik vyplývá, že v tomto směru jste patřil k těm méně aktivním. Čím to je?
Domnívám se, že nějaká skutečná diskuze v Evropském parlamentu není. Je to spíše jakási honba za čárkami než parlamentní debata. Převážná většina vystoupení trvá minutu nebo dvě. Za tuto dobu stihne poslanec říct:„Vážený pane předsedo, děkuji za to, že jste mi udělil slovo. Dovolte mi poblahopřát zpravodaji, odvedl skutečně dobrou práci. S pozdravem světu mír, stop fašismu. Vaše Máňa.“ A minuta je pryč. To je jakási karikatura diskuze. Tyto debaty se navíc konají většinou za naprostého nezájmu členů parlamentu. Když tam člověk přijde, vidí šest lidí. Z toho čtyři tam jsou z úřední povinnosti. Pak je tam ten, co mluví, a pak další, kteří budou mluvit po něm. Jsou to předem připravená slohová cvičení a této podivné hry se odmítám účastnit. Podobné je to i s vysvětlením hlasování. Po hlasování k několika bodům je tam věnována přibližně půlhodina na to, aby každý europoslanec přišel a řekl, proč hlasoval tak, jak hlasoval. To je jednoznačné maření času. Troufám si tvrdit, že v diskuzi v Evropském parlamentu je něco nezdravého.

Dnes vám definitivně vyprší europoslanecký mandát. Přemýšlel jste už o budoucnosti? Co byste chtěl dál dělat?
To je hodně těžká otázka. Co budu dělat dál, zatím ještě přesně nevím. O prázdninách se hodlám touto otázkou zabývat. Rozhodně nechci zůstat bez práce. Také není pravda to, že europoslanci jsou vysmátí důchodci. Jejich příjmy, ne že bych si stěžoval, zdaleka nejsou takové, jak se píše v tisku, a ani by mi neumožnily bezstarostný zbytek života. Taky to není můj cíl. Dokud je člověk zdravý a pracovat může, tak by měl pracovat bez ohledu na svůj věk.

V minulém roce jste naznačoval, že byste měl zájem stát se znovu brněnským primátorem.
Jsem připravený, pokud si to budou v ODS přát, kandidovat v nadcházejících volbách. Ale ne v parlamentních. Je dobré čas od času změnit způsob své práce. Lidí, kteří by chtěli dělat funkci brněnského primátora, je hodně. Je to docela populární zaměstnání a já bych je také rád zastával. Uvidíme, jak se věci vyvinou.

Co říkáte na současného brněnského primátora Romana Onderku? Jak se mu podle vás ve funkci daří?
Od hodnocení jsou voliči. Proto myslím, že podobné hodnocení by se nemělo dělat za jeho zády. Určitě se mu některé věci podařily a bezpochyby patří mezi nejlepší primátory, pokud jde o práci s médii. Kritériem je však to, co po něm zůstane připraveno pro jeho nástupce. A tady začíná být velký problém v tom, že se zjevně nepokračuje v práci na územním plánu města Brna. Taky mám pocit, že se nechystají nové věci, ale spíše se dodělávají věci nachystané už dříve.

Současné koalici také vytýkáte, že Brno kvůli ní stagnuje.
To je velký problém. Upozornil bych například na to, že se přivírá okno otevřené pro přestavbu železničního uzlu. Brno se může dostat do hodně nepříjemné situace, když propásne příležitost, a nedovedu si představit, co se bude dít dál. Železniční doprava na to velice doplatí a to bude veliký hřích nynějšího primátora i jeho náměstka Andera. Město se může dostat do situace, kdy si bude muset železniční uzel vyřešit samo s Českými drahami. Je jasné, že na to peníze nemají.

Dlouhodobým dopravním problémem je také rychlostní silnice R43. Vy její výstavbu podporujete. Jako obyvatele Bystrce se vás musím zeptat, zda by vám nevadilo, kdyby právě touto městskou částí rychlostní silnice vedla?
Žiji v Bystrci, žijí tam i moje děti a nyní i vnučka. Vždy jsem stavbu R43 ve stopě „Hitlerovy dálnice“ podporoval. Neexistuje totiž jiná rozumná alternativa. Brno potřebuje obranu před lavinou aut, která se na ně řítí. A určitou roli může sehrát jedině R43. Aby to mělo pro Brna význam, tak jedinou variantou je stopa „Hitlerovy dálnice“. Samozřejmě dopady na životní prostředí a obyvatele musí být minimální. Bez silnice R43 bude mít Brno velké problémy.

Autor: Michal Kárný

14.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies