VYBERTE SI REGION

Eva Pánková k Muzejní noci: Tankovou bitvu z Normandie umocní efekty

Brno /ROZHOVOR/ - Přesně v šest hodin večer dnes hlídači otevřou brány devatenácti muzeí a dalších institucí v Brně a na Brněnsku. Až do půlnoci si návštěvníci desátého ročníku Muzejní noci prohlédnou expozice, čeká je také zajímavý doprovodný program. „Připravili jsme i komentované prohlídky expozice Svět tajemných Baltů. Vystavujeme přes dvě stě originálů. Jde o exponáty, které lidé ještě v České republice neviděli," zdůrazňuje náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea v Brně Eva Pánková.

17.5.2014
SDÍLEJ:

Náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea Eva PánkováFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Moravské zemské muzeum je největší v Brně. Co nejzajímavějšího dnes večer nabídne návštěvníkům Muzejní noci?

Určitě všechny zvu v šest večer do Biskupského dvora. Na Dni D si připomeneme sedmdesáté výročí vylodění Spojenců v Normandii. Lidé uvidí simulovanou tankovou bitvu, ve které se utkají velké modely. Jsou v poměru jedna ku šesti a jeden váží až sto kilo. Střet doprovodí zvukové a pyrotechnické efekty, takže bude na co se dívat. Jen doufám, že bude alespoň trochu slušné počasí. Vítr nám nevadí, ale déšť by modely mohl poničit. V tom případě je vystavíme uvnitř.

Co dalšího lidé uvidí v Biskupském dvoře?

Vojenský tábor z doby druhé světové války, výstavu originálních dobových zbraní a modely lodí, letadel, ponorek a tanků z Mini Navy Clubu Midway. Ke 110. výročí narození Glena Millera zahraje kapela Mr. Swing taneční a swingovou hudbu z třicátých a čtyřicátých let.

Mimořádně otevíráte i kapli v areálu. Čím je zajímavá?

Jsou v ní cenné renesanční fresky, proto je přístupná jen výjimečně. Zřejmě ani nešlo o vysvěcenou kapli, ale spíš o místo, které humanistům sloužilo k rozjímání.

Součást letošní muzejní noci je i akce Czech The Light. Co lidé uvidí?

V Moravském zemském muzeu je k vidění jedna ze sedmi světelných instalací v Brně. Jde o exponát od Ronyho Plesla vystavený v Paláci šlechtičen. Světelnou plastiku výtvarník vyrobil z trubic vzácného uranového skla. Do nich zavedl zářivky, které svítí v UV spektru a dodávají tak sklu výraznou zelenožlutou barvu.

Když už lidé budou v Paláci šlechtičen, kterého dalšího programu se tam zúčastní?

Připravili jsme pro ně komentované prohlídky expozice Svět tajemných Baltů. Vystavujeme přes dvě stě originálních předmětů z deseti zemí světa. Jde o exponáty, kte-ré lidé ještě v České republice neviděli. Uvidí například dýku vykládanou jantarem a šperky. V osm hodin večer je speciální prohlídka pro neslyšící. Návštěvníci také nahlédnou do zákulisí muzejní práce. Restaurátoři pro ně nachystali ukázku konzervování dřevěné plastiky.

Muzeum otevírá další tři budovy. Na co byste návštěvníky pozvala tam?

V Anthroposu bude hudební multikulturní dílna a lidé posedí ve dvou jurtách, ve kterých je čajovna. V Dietrichsteinském paláci se mimo jiné naučí základům tanga a v Památníku Leoše Janáčka děti uvidí animovanou verzi opery Příhody lišky Bystroušky.

Loni si lidé za dvacet korun koupili jednu vstupenku, která jim stačila do všech muzeí. Letos je systém jiný.

Každá instituce si nastavuje vlastní pravidla. Návštěvníkům našeho muzea stačí koupit si vstupenku za dvacet korun. Pak dostanou pásku na ruku, která je opravňuje ke vstupu do všech našich objektů.

Vstupenky si lidé mohli nově koupit v předprodeji od začátku měsíce. Jak toho využili?

Příliš ne. Do čtvrtka lidé koupili přibližně sto vstupenek. Výhoda je, že když si koupí lístky předem, nemusejí pak o Muzejní noci čekat ve frontě. Proto doporučuji zvlášť lidem, kteří chtějí vidět tankovou bitvu, aby přišli s předstihem. Jinak se může stát, že kvůli frontě vystoupení zmeškají. Pro návštěvníky jsme připravili ještě jedno překvapení. Každý pětistý příchozí dostane od muzea pěkný dárek.

Původně byl vstup do všech muzeí zdarma. Proč jste se rozhodli vybírat vstupné?

Zavedli jsme ho předloni a chceme tak omezit množství lidí v expozicích. Poplatek odradí ty, kteří by přišli jen proto, že je vstup zdarma. Chceme, aby chodili lidé, které muzeum opravdu zajímá. Pro ně dvacetikorunové vstupné není překážka. Normálně by za vstup do všech expozicí zaplatili kolem čtyř set korun. Děti do 130 centimetrů výšky a držitelé průkazu ZTP mají vstup zdarma.

Podle čeho jste před dvěma lety nastavili výši poplatku?

Chtěli jsme, aby byla jen symbolická a neodradila rodinu s dětmi od návštěvy.

Jaká byla loni návštěvnost ve vašem muzeu?

Prodali jsme dvanáct tisíc pásek. Ale lidé si koupili vstupenku v první instituci, do které přišli, a pak už měli všude vstup zdarma. V Moravském zemském muzeu jsme napočítali pětačtyřicet tisíc návštěvnických vstupů. Nemyslím si, že by letos zavedení jiného systému vstupenek návštěvnost snížilo. Snažíme se ukázat muzea v jiném světle a pro návštěvníky jsme připravili spoustu doprovodných akcí, kterých se jindy nezúčastní.

Zítra je Mezinárodní den muzeí. Připomínáte si ho ještě nějak jinak než Muzejní nocí?

Ano, po celou neděli je vstup do expozic našeho muzea zdarma, takže pokud je na někoho dvacetikorunový poplatek moc, přijde zítra. Ovšem neuvidí lákavý doprovodný program.

Chodí do některých muzeí o Muzejní noci víc lidí?

To se nedá říct. Někteří začnou prohlídkou výstav v centru města a pak se přesunou do muzeí dál od středu. Jiní naopak začínají na periferiích a později večer se dostanou do centra. Ještěže funguje tak dobře speciální hromadná doprava.

Jak výrazně se podílí Muzejní noc na celkové návštěvnosti muzea?

Za rok naše expozice navštíví dvě stě tisíc lidí. O Muzejní noci přijde asi čtvrtina.

Náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea Eva Pánková

Jak dlouho tak velkou akci připravujete?

Po skončení akce už začínáme plánovat další ročník. Přípravy pak vrcholí v únoru a březnu, kdy řešíme konkrétní program. Na organizaci večera se dnes podílí stovka našich zaměstnanců a dobrovolníků. Abychom se mohli soustředit na večerní program, jsou dnes přes den všechny budovy kromě pavilonu Anthropos zavřené.

Na Zelném trhu jsou dvě důležité expozice, Biskupský dvůr a Dietrichsteinský palác. Omezuje provoz muzea oprava náměstí?

Je to komplikace hlavně pro návštěvníky, kteří k nám obtížněji nachází cestu. Na náměstí mohli ve všední dny po čtvrté hodině odpoledne parkovat. O víkendu bylo parkoviště přístupné celý den. Nyní je náměstí rozkopané. Na druhou stranu to ale bude moc hezké, až dělníci rekonstrukce dokončí. Před Dietrichsteinským palácem bude nově malá fontána.

Projevily se opravy na počtu návštěvníků?

Lidí přišlo méně, pokles je přibližně kolem deseti procent.

Pro kina je nejsilnější zimní sezona. Platí to i pro muzea?

Nedá se to jednoznačně říct. V našem případě nám letní návštěvnost zvyšují divadelní představení v Biskupském dvoře. Diváci mají i slevu na vstup do expozic.

Které měsíce patří k slabým?

Je to prosinec a leden, kdy nechodí školní výpravy.

O které výstavy měli v posledních letech návštěvníci největší zájem?

O expozici Zlato… symbol moci a bohatství. Trvala jen čtrnáct dní a ukazovali jsme nejcennější zlaté předměty z našich sbírek. Velké pozornosti se těšila i výstava Messel on Tour. Návštěvníkům jsme představili nálezy ze slavné německé lokality Messel, která získala název paleontologické Pompeje. Vědci tam například objevili zkameněliny předchůdců koní nebo netopýrů.

Které další atraktivní expozice připravujete?

Ke konci roku otevřeme expozici Vulkány, tepny země. Půjde o zážitkovou výstavu. Zajímavá forma prezentace je pro mnohé návštěvníky důležitější než třeba cenné, ale statické exponáty ve vitríně. Na nové výstavě v Paláci šlechtičen se pod lidmi bude třást podlaha jako při erupci sopky a ve výtahu podniknou pomyslnou cestu do středu země.

Na výstavě o zlatu lidé viděli velmi cenné exponáty. Který je ve vašich sbírkách nejcennější?

Máme přes šest milionů sbírkových předmětů, není jednoduché to říct. Rozhodně nejznámější je Věstonická venuše. Za první republiky ji objevil Karel Absolon, který ji dokázal dobře zpropagovat. Podobně cenný nález je třeba soška šamana. To je pravděpodobně první zpodobnění muže na světě. V podstatě každé oddělení má exkluzivní sbírkové předměty. Například numizmatici od některých mincí opatrují jediný exemplář na světě.

Uvidí při Muzejní noci lidé tyto vzácné předměty?

Originály jsou schované, v expozicích jsou kopie. Původní exponáty vystavujeme jen výjimečně. Před dvěma lety jsme venuši zapůjčili na krátkodobou výstavu do Britského muzea. Tehdy se řešilo, jestli ji vůbec půjčíme, protože kvůli soudu firmy Diag Human se státem hrozilo její zabavení. Ale nakonec nám britská strana dala takové záruky, že jsme ji mohli vyvézt.

Kdy uvidí originál lidé v Brně?

V září. S Národním muzeem a Slezským zemským muzeem v Opavě oslavujeme dvě stě let muzejnictví. Při této příležitosti společně vystavíme naše nejvzácnější exponáty. Na putovní výstavě naše muzeum bude reprezentovat právě venuše. Další muzea na výstavě ukáží hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic a meteorit z Opavy-Kylešovic. Venuši už ovšem vystavíme v původní schránce, do které ji někdo v době nálezu uložil. Nevytáhneme ji, protože je velmi křehká a naprasklá.

Připravuje muzeum pro tento rok ještě další novinky?

Ve druhé polovině roku otevřeme Mendelianum atraktivní svět genetiky, kde popularizujeme právě biologii a genetiku. Johann Gregor Mendel je totiž v podstatě zakladatel našeho muzea. Byl předseda Hospodářské společnosti, která vznik muzea iniciovala. Přímo v Biskupském dvoře je místnost, kde Mendel předsedal schůzím této společnosti. A právě tam bude Mendelova pracovna. Součástí bude i funkční laboratoř ke zkoumání DNA. Podobnou mají kriminalisté.

Autor: Kateřina Foltánková

17.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies