VYBERTE SI REGION

Fajmon: Chceme šetřit. Páru nahradí horká voda

Brno /ROZHOVOR/ - Už víc než měsíc je ve své funkci nový ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. S podnikem, který v květnu převzal, se teprve seznamuje. Přesto podle něj funguje dobře. Výrazné změny nechystá.

19.6.2011
SDÍLEJ:

Ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Chci ale teplárny víc otevřít zákazníkům a zviditelnit je,“ říká ředitel Fajmon.


V čem vám pomohou zkušenosti z vašeho předchozího působení v RWE?
Tato společnost transportuje a prodává zemní plyn a já mohu nabídnout znalosti v plynárenské problematice. Jedním z důvodů, proč je pro Teplárny zemní plyn tak důležitý, je to, že tvoří sedmdesát procent celkových nákladů. Je to pro nás zásadní zboží. Už teď přemýšlíme nad výběrovým řízení na dodávku plynu pro rok 2012. Chceme jej samozřejmě nakoupit co nejlevněji.

V jakém stavu je společnost, do které jste přišel? Prodělává, či vydělává?
Hospodářský výsledek naší společnosti zásadně ovlivňují tři faktory. Prvním je prodej tepla. Ten závisí na vývoji počasí. Druhým faktorem je prodej elektřiny. Třetím jsou náklady, které tvoří především zemní plyn a další paliva. Nechceme navyšovat zisk, ale snažíme se zajistit přijatelnou cenu pro naše odběratele. S velkou pravděpodobností naplníme plán zisku, který je pro letošní fiskální rok čtyřicet milionů korun.

Jak to vypadá se sítěmi? Například koleje dopravního podniku jsou na některých místech Brna v takřka havarijním stavu. Je to u vás podobné?
Soustava je velmi zastaralá. Pochází ze třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Z toho plyne i její technický stav. Představenstvo společnosti ale už v roce 2009 schválilo velkou sedmiletou rekonstrukci parovodního systému. Předpokládá se investice půl miliardy korun. Zásadní je to, že parovod rekonstruujeme na horkou vodu. Náhradou páry za vodu podstatně snížíme ztráty v našich sítích. Navíc využíváme moderní technologie a izolované potrubí. Počítáme proto s úsporou šesti až sedmi procent. Z průměrné ztráty osmnácti procent se dostaneme na deset. Ušetříme tím dvacet milionů korun ročně. To se pozitivně promítne do ceny tepla.

To znamená, že se cena tepla nebude zvyšovat, nebo se dokonce sníží?
Je třeba si uvědomit, které faktory mají na cenu vliv. Sedmdesát procent nákladů tvoří zemní plyn. Trh s ním se od počátku liberalizace velmi změnil a odběratelé si dnes mohou vybírat mezi dodavateli. Od počátku roku 2011 vzrostly ceny ropy o čtyřicet procent a s tím se zvyšovala i cena zemního plynu. Vše vyhodnocujeme, abychom věděli, jaký to bude mít dopad do ceny tepla. Předpokládáme, že do konce fiskálního roku nebudeme muset teplo zdražovat. Jistě se ale do ceny promítne plánované zvýšení daně z přidané hodnoty z deseti na čtrnáct a půl procenta od prvního ledna příštího roku.

Chápu to tedy správně tak, že díky šetření nezastavíte růst ceny tepla, ale alespoň zpomalíte?
Teplárna už přes osmdesát let vyrábí i elektřinu, kterou prodává. A to má vliv i na cenu tepla. Bylo by ale neopatrné říct, že cena poroste nebo neporoste. Uděláme vše pro to, abychom ji zachovali co nejpříznivější. Okolní vlivy tomu ovšem nepomáhají. Roste cena ropy a plynu.

Elektřinu prodáváte distributorům, nebo přímo uživatelům?
V současnosti ji prodáváme velkým distributorům. Samozřejmě ale přemýšlíme nad tím, zda ji nenabídnout přímo velkým zákazníkům. Brno vlastní jedenáct společností a my nyní vypracováváme analýzy, zda jim budeme schopni konkurenceschopně elektřinu nabídnout.

V roce 2008 se Teplárny Brno sloučily se společností Tepelné zásobování Brno. Byl to s odstupem času dobrý krok?
Při mém působení v RWE byly teplárny největší a Teza druhý největší zákazník. Bral jsem to tak, že teplárna je výrobce a Teza velkoobchodník. Myslím, že sloučení bylo logickým vyústěním tohoto společného byznysu. Propojilo výrobu a distribuci tepla odběratelům.

V čem chcete jako ředitel navázat na práci vašeho předchůdce?
Chci hlavně navázat na osmdesát let tradice tepláren. Máme několik nej. Jsme nejstarší teplárna v České republice. Navíc používáme velice moderní technologie. Máme jedny z nejmodernějších zdrojů výroby tepla. Tím mám na mysli provoz Červený mlýn. V tom všichni moji předchůdci odvedli velký kus práce. Je tu také spousta odborníků a velmi kvalifikovaný personál. Někteří tu pracují už desítky let.

Co naopak chcete změnit?
Firma je na dobré úrovni. Oblast, kterou chci posílit, ale ne totálně změnit, je styk s odběrateli a zákazníky. Mojí vizí je být otevřenější a více orientovaní na zákazníky. Přemýšlíme o tom, jak komunikovat s jednotlivými odběrateli, velkými bytovými družstvy, vysokými školami i soukromníky. Rozvažujeme, jaký servis a péči nabídneme Brňanům. Chci společnost zviditelnit a změnit její vnímání z takzvané staré dámy na moderní prosperující podnik. Kromě toho hodláme také nabídnout nové služby odběratelům.

Hojně zmiňovaný projekt budoucnosti je vytápění Brna teplovodem z jaderné elektrárny Dukovany. Mají se na něm podílet i teplárny?
Tento projekt je na stole od osmdesátých let. Od té doby byl několikrát pozastavený a zase obnovený. Vyvedení tepla z Dukovan asi čtyřicetikilometrovým napáječem je zajímavý záměr a má pro Brno tři výhody. Napomůže zlepšení ovzduší ve městě, je součást diverzifikace druhů paliva a také napomáhá stabilitě ceny tepla. Projekt byl naposledy oživený v roce 2009, kdy jsme jej technicky a ekonomicky zhodnotili. Nicméně od března 2010 opět stojí. Valná hromada se rozhodla vyčkat do vzniku Energetické koncepce města Brna.

Je vůbec reálné vést teplo tak daleko? Nehrozí velké ztráty?
Přenos tepla je možné zabezpečit tak, aby ztráty byly minimální. Dnešní potrubí jsou už velmi dobře zaizolovaná. Čísla, se kterými jsem se seznámil, nenaznačují velké ztráty. Například teplovodní napáječ z Mělníka do Prahy má čtyřiatřicet kilometrů a ztráty jsou jen dvě procenta.

Diskutovaný je i projekt tepláren, které chtějí postavit špičkový zdroj v Maloměřicích. V jaké je fázi?
Je na tom podobně jako projekt napáječe z Dukovan. Valná hromada jej pozastavila do schválení energetické koncepce. Je třeba si uvědomit, co to špičkový zdroj je. Má sloužit k výrobě elektrické energie pouze tehdy, když bude přenosová soustava nestabilní. Nebude tedy elektřinu vyrábět trvale, ale jen když to bude třeba. S výstavbou alternativních zdrojů elektřiny totiž zároveň stoupá potřeba zdrojů, které jsou schopné flexibilně reagovat na požadavky přenosové soustavy. V Brně je v současné době podobný zdroj elektřiny v našem provozu Červený mlýn.

Co říkáte na protesty místních proti projektu? Založili dokonce i občanské sdružení. Většina politiků se také vyjadřuje proti. Říkáte, že se lidem chcete více otevřít, budete otevřenější i k jednání s lidmi z Maloměřic?
Podle mne je nutné se setkat s místním sdružením i zástupci městské části. Musíme s nimi diskutovat, být schopní zodpovědět jejich dotazy, vysvětlit záměr a pokusit se zdůraznit přínosy, které pro ně špičkový zdroj může mít.

Co se vlastně má spalovat v elektrárně? Zelení naplánovali vyměnit mazut za zemní plyn. Bývalý ředitel ovšem zdůraznil, že je nutné zachovat možnost spalování těžkých topných olejů jako v jediném brněnském zařízení toho schopném.
Myšlenka bývalého ředitele má svoje opodstatnění. Provoz Brno-sever je konstruovaný jako dvoupalivový. Umožňuje tedy spalovat jak zemní plyn, tak i mazut. Spalování mazutu využíváme v největších zimních špičkách, a to především proto, že je to levnější. Současně jde o jedinou možnost, kde jsme schopní plně nahradit spalování zemního plynu a tím zásobovat naše odběratele teplem v případě opakování plynové krize kvůli ruskoukrajinským sporům z přelomu let 2008 a 2009.

Teplárnám patří pozemky pod lomem Hády. Městská část Vinohrady tam chtěla akvapark, bývalý ředitel tepláren prosazoval golfové hřiště. Ekologům by se určitě nejvíce líbilo zachování stepní krajiny. Jaké jsou s pozemky plány?
Na pozemcích je nejdříve nutné vyřešit všechny restituční nároky. Do té doby nemá smysl bavit se o tom, který projekt využití je smysluplnější.

Jak jsou využívané kotelny či výměníkové stanice na sídlištích? Místostarosta Bohunic Antonín Crha je navrhuje využívat pro přestavbu na školky či kluby pro děti. Je to podle vás možné?
Na využití nepotřebného movitého majetku jsem nechal zpracovat analýzu. Zabývá se zejména výměníkovými stanicemi a administrativními budovami. Teplárny Brno je získaly fúzí se společností Teza. Nyní na tento majetek připravujeme znalecké posudky. V nejbližší době pak předložíme zájemcům návrh na řešení této otázky.

Jste příznivcem spíše komerčního využití, nebo naopak poskytnutí městským částem třeba právě pro školky?
Rád bych se držel metodiky města Brna a podle ní nastavil pravidla nabídkového řízení. Jedna věc je přitom cena a druhá využití budovy. Nedokážu si představit, že naše budovy prodáme a v nich vzniknou například herny. Naopak kluby mládeže nebo mateřské školy jsou dobré řešení.

Lze nabídnout k využití i části doposud fungujících výměníkových stanic?
Mluvil jsem především o těch úplně prázdných budovách. Ale je možné samozřejmě využít i ty stanice, které v části prostoru naše technická zařízení mají. Zde je však nutné budovy stavebně upravit. Oddělit naše technologie od případně využívaných prostor a postavit tam samostatný vchod k technologické části. Samozřejmě podobné využití nepřipadá v úvahu tam, kde zařízení zabírají většinu místa.

Jak se jako prodejce tepla díváte na hit poslední doby – zateplování domů? Nepracuje tento trend proti vám?
Snižování energetické náročnosti je trend, kterému se nevyhneme. Nemá cenu proti němu nějakým způsobem jít. Právě naopak. Zvažujeme nyní, jak se k úsporám postavit a co v tomto ohledu nabídnout odběratelům. Razím heslo šetřete s námi, nikoliv bez nás. Poklesy dodávek tepla způsobené zateplováním budov kompenzujeme aktivní obchodní činností. A to připojováním dalších zákazníků. Z hlediska rozvoje je pro nás v současné době například zajímavá lokalita Jižního centra. Velmi aktivně nabízíme naše služby developerům již v rané fázi projektové přípravy. Posledním úspěchem bude dodávka tepla do nejvyšší budovy v České republice AZ Toweru.

Ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Autor: Petr Jeřábek

19.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies