VYBERTE SI REGION

Faltýsek: Maturity letos vypadaly jako za Marie Terezie

Brno /ROZHOVOR/ - Ředitel brněnského Gymnázia Vídeňská Pavel Faltýsek rozdal tento týden maturitní vysvědčení čtyřem třídám studentů. Stávající podobu zkoušky však kritizuje.

26.6.2011 3
SDÍLEJ:

Ředitel brněnského Gymnázia Vídeňská Pavel Faltýsek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Zatímco první státní maturitní zkoušky skončily pro většinu studentů rozdáním vysvědčení, debaty o podobě a významu této zkoušky stále sílí. „Současná státní maturita neplní ani jeden z cílů, který jsme od ní očekávali. Smysl bude mít až ve chvíli, kdy se změní celá její koncepce,“ myslí si ředitel brněnského Gymnázia Vídeňská Pavel Faltýsek. Na jeho škole letos úspěšně odmaturovaly všechny čtyři třídy v ročníku. Faltýsek se však obává, že nízko nasazená laťka státní maturity může studenty v budoucnu od učení odrazovat.

„K ničemu nepotřebují těžší verzi zkoušky. Vystačí si s tou lehčí, kterou by gymnazisté měli zvládnout třeba už ve druhém ročníku. Nejde totiž o zkoušku znalostí, ale o zkoušku občanské gramotnosti,“ zhodnotil ředitel gymnázia, které v Brně existuje přes padesát let.

Tento týden jste maturantům rozdali jejich vysvědčení. Dá se tedy říct, že papírování kolem maturit už pro vás skončilo?
To zdaleka ne. Řada studentů se k maturitě na jaře nedostala a do konce týdne se musí přihlásit k podzimnímu termínu. Kromě toho je potřeba také roztřídit stohy papírů, které se nám kvůli maturitám nashromáždily v trezoru. Některé musíme archivovat pět let, další deset a některé i pětačtyřicet let. Takže vše musíme řádně uložit.

Objevovaly se odhady, že pro jednoho žáka musela škola vyplnit až sedmdesát dokumentů. Můžete vyjádřit, jak byla maturita administrativně náročná ve srovnání s dřívějšími lety?
To srovnat nejde. Máme totiž za sebou neuvěřitelnou administrativní válku, která nemá se smyslem maturity nic společného. Letos jsme zažili prehistorický typ zkoušky, která se dala dělat i za Marie Terezie. Jen by tehdy zadání musely rozvážet koňské povozy a výsledky bychom nemohli odesílat přes datové terminály. Ale jinak by to bylo tehdy úplně stejné. Letos totiž byla maturita připravená tak, jako bychom vůbec neměli techniku.

Ministr školství Josef Dobeš nyní slíbil, že se zasadí o elektronickou podobu maturit. Situace se tedy možná zlepší.
Elektronická maturita může situaci jistě zlepšit. Je ale otázka, zda se máme zabývat logistikou zkoušky, nebo se zamyslet nad jejím smyslem. Logistika byla strašně komplikovaná a zbytečně drahá, ale to je až několikátá věc, kterou bychom měli řešit.

Kterou byste řešil jako první?
Projekt státních maturit měl zajistit několik věcí. Srovnatelnost výsledků mezi jednotlivými žáky, třídami a školami v celé republice. Mělo to také sjednotit úroveň obtížnosti na školách. A do třetice měla být ta zkouška objektivní a nemělo se o ní rozhodovat na domovské škole jednotlivých žáků. Ale to, co se děje teď, není státní maturita. To je maturita se státním zadáním. A v tom je obrovský rozdíl.

Jaký?
Zadání, dohled a opravování prací u státních maturit by měl dělat někdo jiný než vlastní škola. Ale tak to není, máme jen jednotné zadání, které zadávají a hlídají učitelé vlastní školy. A také opravují a zkouší významnou část maturity. Rozhodně tedy není zajištěna objektivita maturity.

Jinými slovy všechny části maturity kromě didaktického testu mohou školy ovlivnit?
Ano. A v didaktickém testu stačí zkrátka jen studenty málo hlídat. To by v tom byl čert, aby celá třída nedala správné řešení společně dohromady.

Copak na tuto možnost předpisy pro skládání maturit nemyslí?
Jsou tam různé pojistky proti opisování, ale jsou poměrně absurdní. Nesmí se například stát, aby učitel matematiky hlídal u testů z tohoto předmětu. Ale může zadávat češtinu nebo dějepis. Smysl byl patrně v tom, aby učitel nemohl žákům poradit. Ale musím říct, že většina gymnaziálních učitelů by si přece měla umět poradit i s testy z jiných předmětů. Pokud tedy některé školy dávaly maturitu zadarmo, tak to mohou dělat dál. Rozdíl je jen v tom, že na to nyní dostanou státní certifikát.

Ministr školství ale tvrdí, že maturita proběhla bezchybně a měla jen malé mouchy.
Jistě, protože on se vyjadřuje k logistice. Josef Dobeš se opakovaně nechal slyšet, že do úřadu přišel z manažerské pozice. Jako manažer by tedy měl vědět, že je důležitější dělat dobré věci, než jenom dělat věci dobře. Státní maturita opravdu proběhla dobře, ačkoliv ani to ještě před dvěma měsíci nebylo samozřejmostí. Ale my jsme udělali dobře špatnou věc. Tento model maturity totiž opravdu není správný.

Kolik studentů si u vás na škole zvolilo těžší verzi, která jim zatím není příliš užitečná, protože má stejnou platnost jako maturita snazší?
Někteří zvolili těžší zkoušku a dopadli dobře, ale většina skládala zkoušku lehčí. Zaráží mě výroky ministra školství, který dává do souvislosti volbu studentů a vyšší úroveň školy. Kdyby si většina našich studentů volila těžší úroveň, měl bych dojem, že jsme je nepřipravili dobře pro život. Vyšší úroveň je totiž nyní studentům k ničemu, tedy kromě pocitu vlastního uspokojení. Ten je sice fajn, ale proč riskovat těžší zkoušku. Když letos nikdo ani nevěděl, co od Cermatu (pozn. red.: organizátor státních maturit) čekat, bylo logické vybrat si zkoušku, která dá člověku jistotu.

Může se podařit všechny tyto chyby opravit do příštího roku?
Zcela určitě ne. Napravit se to dá jen změnou celého konceptu maturity. A vzhledem k tomu, že příští maturanti se musí ke zkoušce přihlásit v polovině listopadu, rozhodně se do té doby nestačí změnit školský zákon. Myslím, že minimálně příští a přespříští rok státní maturity buď nebudou, nebo budou podobné těm letošním.

Co je podle vás lepší – maturity zrušit, nebo odsoudit dva až tři ročníky maturantů k tomu, aby opět skládaly tuto zkoušku, která nemá kredit?
Na to se těžko odpovídá. Jako ředitel gymnázia bych si přál, aby maturita měla kredit a byla obtížná. Což bohužel nelze zajistit, pokud zůstanou dvě úrovně zkoušky. Ale jako občan si nedovedu představit, že by nižší úroveň maturity nebyla. Tím totiž stát může zahnat do bezvýchodné situace polovinu maturantů, kteří tu těžší maturitu nikdy nesloží. A nebyla by to ani jejich chyba, ani chyba škol. Byl by to následek toho, že stavíme dům od střechy. Máme tu totiž najednou maturitu, která vznikla bez ohledu na cokoliv, a doufáme, že se této zkoušce přizpůsobí vzdělávání. Vypadá to, jako kdyby koncepci vzdělání a maturity chystala ne dvě různá ministerstva, ale dva různé státy. Nás nyní čeká diskuze o tom, jak to vyřešit.

Jak vám v té diskuzi pomohou výsledky letošních maturit? Mnohé z nich přece ministerstvo ani nechce zveřejnit.
Ani my jako škola zatím nemáme vyhodnocené výsledky. Proto zatím čekáme, zda nám je Cermat pošle. Co bude dělat s výsledky maturit ministerstvo školství, je zcela jasné. Nic, protože momentálně nemá žádné zákonné možnosti, jak na základě maturit něco měnit. A co budou dělat kraje jako zřizovatelé škol, je otázka. Ty by měly na výsledky škol zareagovat. Například v Jihomoravském kraji máme nějakých pětatřicet až čtyřicet procent volných kapacit na středních školách a měli bychom se s tím nějak vypořádat.

Nikdo zatím nezveřejnil ani zadání testů pro studenty.
Ano, Cermat zatím tají zadání a tají i správná řešení. Mluví se i o tom, že některé otázky byly nejednoznačné a problematické. Podle mě jich nebylo tolik, ale to si můžu jenom myslet. Proč? Protože ani já zadání testů oficiálně neznám. A tuto věc považuji za jedno z nejzásadnějších pedagogických pochybení Cermatu.

Proč je právě toto tak zásadní?
Studenti mají osm dní od rozdání maturitního vysvědčení na to, aby požádali o přezkum svých výsledků. A když má někdo žádat o přezkum, měl by přece vědět, zda odpovídal nebo neodpovídal správně. To studenti nevědí. Jako pedagog absolutně nechápu, jak někdo může někoho vyzkoušet a nedat mu šanci, aby si srovnal své odpovědi se správnými. To je, jako kdybych napsal se žáky pololetní písemky a oznámkoval je, ale rozdal bych je až po vysvědčení, kdy už jsou výsledky těchto písemek zohledněny ve výsledné známce. Nenapadá mě jiný důvod pro takové zatajování, než že si Cermat není jistý svojí prací. Neumím si to jinak vysvětlit.

Stejné výtky, jako jsou ty vaše, zaznívají i ve dvou otevřených dopisech ministrovi školství, které sepsali žáci a učitelé z brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Jste pod některým z těchto dopisů podepsaný?
Ne, protože si myslím, že není korektní, aby se ředitel gymnázia zapojoval do takových peticí. Já mám oficiální způsoby, jak vyjádřit svůj názor, a těch jsem také využil. Napsal jsem dopis přímo ministrovi a odpovědnému náměstkovi. A trošku mě mrzí, že na to nikdo nereagoval. Každopádně oba ty dopisy jsou pravdivé a mělo by se o nich diskutovat.

Přestože se pod oba dopisy podepsalo přes patnáct tisíc lidí a další se stále přidávají, ministr Dobeš prohlásil, že se nebude řídit názorem úzké skupiny lidí. Cítíte se být také součástí této skupiny?
Ano, určitě jsem členem této v uvozovkách úzké skupiny mnoha tisíc kritiků. Nevím ale, zda se dá takovou aktivitou dosáhnout nějaké změny. Ministr Dobeš totiž prohlásil, že je připraven pozorně naslouchat, ale nebude nic měnit. Proč tedy ale naslouchat, když nechce nic měnit?

Jeden z dopisů vyzývá Josefa Dobeše, aby zvážil svoji rezignaci na post ministra školství. Měl by podle vás podat demisi?
Ministr Dobeš spustil něco, co zdědil a na co neměl moc velký vliv. Proto se nyní zřejmě tak upíná k tomu, že logisticky vše proběhlo bez potíží. V tom má pravdu, žádný kolaps nenastal. Problém ovšem bude, jestli se i nyní zaměří právě jen na logistiku zkoušky – aby byla levnější a jednodušší, případně elektronická. Měli bychom totiž řešit smysl a cíl státní maturity. Její letošní podoba nám totiž ukázala, kudy cesta nevede. Pokud bude ministr obhajovat maturitu v její stávající podobě, rezignovat by měl.

Autor: Zuzana Taušová

26.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies