VYBERTE SI REGION

Glaser: Proč musím pořád hájit, že chci dělat normální divadlo

Brno - Umělecký šéf činohry Jihočeského divadla Martin Glaser se těšil na to, jak bude příští rok režisérem na volné noze. V květnu ale z Brna přišla nabídka, aby se zúčastnil už třetího konkurzu na ředitele zdejšího národního divadla. Přihlásil se a vyhrál.

28.10.2013 2
SDÍLEJ:

Šéf Národního divadla Brno Martin Glaser.Foto: DENÍK/Attila Racek

Uvědomuje si, že ho v Brně čeká nelehká práce, divadlo totiž nemá zrovna dobrou pověst, především činohra.

Našli ho až ve třetím výběrovém řízení. A navíc ho vedení města muselo oslovit samo. Místa ředitele Národního divadla Brno se Martin Glaser naplno ujme na jaře, částečně za necelý týden. Do Brna chce přinést moderní inscenace s aktuálními tématy. Negativních reakcí se nebojí. „Ze všech stran slyším, jak je brněnské publikum nevstřícné, uzavřené, šíleně konzervativní. Být Brňák, tak by mne to uráželo," říká Glaser.

Pokolikáté jste od té doby, co vás komise zvolila ředitelem, v Brně? Jak se zatím v divadle rozkoukáváte?

Asi počtvrté. Měl jsem několik schůzek s prozatímním ředitelem, s ekonomickým náměstkem a s šéfy opery, činohry, marketingu.

Jde na divadle poznat, že je rok bez ředitele?

Na první pohled ne. Lidé, kteří se o divadlo déle než rok starali, udělali všechno pro to, aby divák nic nepoznal. Dopoledne se zkouší, večer hraje, do výroby se zadávají nové inscenace. Běžný denní provoz zůstal zachovaný. Obrovský vnitřní dluh ale způsobilo, že v divadle chyběl někdo, kdo by měl jasnou vizi, jakým směrem se vydat. Ze čtyř šéfů souborů mají tři provizorní mandát, a čekají než někdo přijde. Kdy to bude ale nikdo nevěděl. Vždyť já jsem vzešel až ze třetího konkurzu. Což působí další komplikace, protože v divadle se dnes plánuje s obrovským předstihem. Špičkoví tvůrci se musejí domlouvat několik let dopředu. Já přicházím do divadla, kde je příští sezona částečně rozplánovaná. Ale přesto chci, aby od prvního září 2015 vypadala sezona co nejvíc podle našich představ. Zároveň ale inscenační týmy, které chceme přivést, už mají své kalendáře plné. Budeme se proto snažit vytěžit co nejvíce ze svých kontaktů a přemluvit kolegy, aby pomohli vrátit Národnímu divadlu Brno ztracený lesk.

Šéf Národního divadla Brno Martin Glaser.Všiml jste si už nyní něčeho, co chcete dělat jinak?

Je příliš brzy, abych soudil práci jiných lidí. Na první pohled se mi ale nelíbí například podoba vizuálních materiálů divadla. Neodpovídá úrovni této instituce, ani moderní grafice jedenadvacátého století. Zvlášť ve městě, které se pyšní bienálem grafického designu.

Byla změna podoby propagace součástí konceptu, který jste předkládal výběrové komisi?

Komise se mě na otázku marketingu samozřejmě ptala. Jak se bude divadlo snažit působit navenek a oslovit publikum. Nechci se ale omezovat jen na vizuální podobu, i když v tomto směru mám za sebou úspěšnou práci v budějovickém divadle. Naše plakáty i další materiály patří ke špičce a já se pokusím sem přivést ty nejlepší grafiky a fotografy. Robert Novák, který dělá plakáty pro Budějovice, je jako grafik absolutní česká špička a Ivan Pinkala je jeden z nejuznávanějších českých fotografů ve světovém kontextu.

Přivedete je do Brna?

Určitě se s nimi budu minimálně radit o tom, jak to dělat tady.

Jména, která do Brna přivedete, a se kterými jste v konkurzu uspěl jsou budoucí šéf baletu Mário Radačovský, budoucí šéf činohry Martin Františák a Jiří Heřman, který povede operu. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Nejdelší dobu znám Jiřího Heřmana. Jeho inscenace pro mě byly vždy zjevením a v poslední době pro mě představoval to nejlepší, co se v českém divadle vůbec dělá. Pozval jsem ho jako režiséra už do svého, zatím stále domácího, Jihočeského divadla, kde ho čeká jeho činoherní debut. Zjistil jsem, že si sedíme i lidsky. Takže Jiří je pro operu naprosto přirozená volba číslo jedna. Stejně tak Marko Ivanovič, který nastoupí jako šéfdirigent, se kterým se znám ještě z dob studií na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Pokládám ho v naší generaci za jednoho z nejperspektivnějších dirigentů a je to i talentovaný skladatel. Práci Martina Františáka jsem taky sledoval několik let a lákal ho pro spolupráci v Budějovicích. Když s někým komunikujete, zjistíte, jestli jste naladění na stejnou vlnu, nebo ne. Tady jsem také neváhal a jsem rád, že Martin má do toho nelehkého úkolu velkou chuť a vrhá se do něj s energií. A to i přesto, že pověst Mahenovy činohry, nevím jak v Brně, ale za hranicemi Brna není nejlepší. A Mário Radačovský do takového týmu skvěle zapadá jako tvůrce i jako člověk.

Jak chcete pověst Mahenovy činohry napravit?

Při umělecké práci je důležité, aby si tvůrci byli vědomi sami sebe a byli schopní reflexe. Pokud žijí ve věži ze slonovinové kosti a domnívají se, že jsou geniální a nekritizovatelní, je to cesta do pekel. Minulé vedení produkovalo mnoho kontroverzních inscenací a to říkám přestože jsem poslední, komu by kontroverze u divadla vadila. Řada projektů už dávno není na repertoáru, mnoho se jich udrželo jen chvíli. Ohlasy byly rozporuplné a když se probírám čísly a vidím třeba pokles předplatitelů, což jsou ti nejvěrnější diváci, vidím evidentní signál, že divadlu se nepodařilo se s divákem dobře dohodnout. Ze souboru navíc bohužel odešla řada skvělých herců. Myslím, že uvědomění si reality je pro budoucí vykročení správným směrem velmi důležité, ačkoliv Petr Halberstadt odvedl jako prozatímní šéf hodně dobré práce.

Šéf Národního divadla Brno Martin Glaser.Znáte představení činohry?

Do května, než mě oslovili kvůli konkurzu, jsem divadlo sledoval jenom z povzdálí. O situaci v činohře vím jen z kritik a článků, které je potřeba brát s rezervou. Důležitá je pro mě divácká zkušenost. Budu se co nejdřív snažit nakoukat repertoár divadla, abych si mohl vytvořit názor sám. Stejně tak i kolegové šéfové. Teprve potom vytvoříme akční plán, co chceme se soubory i repertoárem dělat dál.

Už jste nějaké představení viděl?

Zatím jen Ideálního manžela. Chystám se na Veselku.

Jak se vám líbil?

Nemíním dělat závěry z jedné pět let staré inscenace, je to hrozně složité a citlivé. Herci se určitě snaží vydat ze sebe to nejlepší, co v nich je.

Už dříve jste zmínil, že v brněnském národním divadle chcete nabízet moderní inscenace s aktuálními tématy. Nebojíte se nedůvěry diváků k takové změně repertoáru?

Z toho strach nemám. Nevím, proč bych vlastně měl pořád obhajovat, že chceme dělat normální divadlo. Diváky, kteří absolvovali mrtvolná povinná školní představení, kde se na ně dvě hodiny valilo něco, co je vůbec nezajímalo, jsme ztratili už dávno. Chodí naopak otevření vstřícní lidé, kteří k životu potřebují kulturu a umění. Ze všech stran slyším, jak je brněnské publikum nevstřícné, uzavřené, šíleně konzervativní. Být Brňák, tak by mne to uráželo. Překvapuje mě, že v době, která je posedlá modernizací, je najednou přívlastek moderní v rámci divadla téměř zakázaným slovem. Já tím slovem moderní myslím, že divadlo má oslovovat lidi, kteří žijí v Brně v jedenadvacátém století, a mají konkrétní problémy a konkrétní estetické zkušenosti a konkrétní potřebu sdílet svá životní témata. Mě se vždy příčilo divadlo vnímat jako muzeální nebo výchovnou instituci. Úkolem divadla navíc není nadbíhat diváckému vkusu, ale ten vkus utvářet. Taková instituce má být první, která divákovi ukáže cesty a možnosti přemýšlení, vnímání a prožívání. Cesty, o kterých dříve vůbec neměl ponětí. Potom má divadlo smysl.

Při předchozích neúspěšných výběrových řízeních zazněla od několika uchazečů možnost spojit brněnskou filharmonii s Janáčkovou operou. U některých umělců a odborníků vyvolal návrh nesouhlas. Jak se k tomu stavíte vy?

To je politická záležitost. Já byl vybrán, abych spravoval divadlo, které má podle zakládací listiny tři soubory a jedním z nich je opera s orchestrem, sborem a sólistickým ansámblem. Pokud se obyvatelé města prostřednictvím svých zástupců rozhodnou, že nepotřebují dva orchestry, bude to projev jejich vůle. Pokud si politici myslí, že se orchestry mají sloučit, ať s tím jdou do příštích voleb. Když přesvědčí voliče, tak se to stane. Na nás pak bude, jak zařídit, aby to znamenalo především razantní zvýšení kvality a teprve na x-tém místě dílčí úsporu. Kvalitní kultura totiž prostě má svou cenu a přirozené náklady. Já sám o sobě nic takového prosazovat nebudu.

Na jaře jste se ucházel o místo ředitele pražského Divadla Na zábradlí, které nakonec získal Petr Štědroň z brněnské Reduty. Co byste dělal, kdyby nepřišla nabídka z Brna?

Chtěl jsem být nějakou dobu režisérem na volné noze a věnovat se režírování a psaní. Těšil jsem se na to. Na začátku května, než přišla nabídka z Brna, jsem měl kalendář plný krásné práce do konce roku 2015. Větší část se mi povedlo odříct, některé projekty se ale dostaly do takové fáze rozpracovanosti, že budu muset zvládnout práci ředitele i režírování. Do Brna proto přicházím v balíčku se závazky, protože jsem zvyklý svá slova plnit. Není to nenasytnost, ale potřeba splnit slib.

Šéf Národního divadla Brno Martin Glaser.Brněnští radní tento týden schválili desetimilionovou ztrátu národního divadla v loňském roce. Opozice s tím nesouhlasí mimo jiné proto, že stejnou částku město rozděluje nezávislým kulturních projektům dohromady. Předseda kulturní komise řekl, že od vás očekává personální audit, který pomůže zlevnit chod divadla. Jak to budete řešit? Je možné, že budete propouštět?

Divadlo opustilo v minulých letech několik desítek lidí a zejména v uměleckých souborech, výrobě a technice je nyní kritický podstav. I tak postupně samozřejmě projednám pracovní náplň, vytíženost a smysluplnost práce zaměstnanců. Bylo by naivní očekávat, že k personálním změnám nedojde.

Autor: Anna Fajkusová

28.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies