VYBERTE SI REGION

Hoderová: Hotový městský okruh? Ideálně v roce 2030

Brno - Před měsícem začala vést brněnský závod státní společnosti Ředitelství silnic a dálnic. Poté, co se loni sloučil se Správou Brno, přišlo několik změn. Proto teď větší neplánuje. „Nemyslím si, že jsou vždy přínosem. Čekáme spíše jakousi stabilitu ve struktuře i nastavených procesech," říká pověřená ředitelka Věra Hoderová.

15.7.2012 10
SDÍLEJ:

Ředitelka brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Věra Hoderová.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Jste pověřena vedením brněnského závodu ŘSD. Liší se nějak tato funkce od funkce ředitele závodu?

Pověření se jeví jako operativní řešení v neočekávané situaci, zatímco funkci ředitele lidé chápou jako pevnější zakotvení. Podle mě ale nelze připustit žádný rozdíl mezi oběma pozicemi. Očekává se ode mne odpovědnost i nasazení v plném rozsahu.

Víte, čím jste zaujala celostátní vedení firmy tak, že vás vybralo mezi ostatními zájemci o šéfování v Brně?

Předpokládám, že vedení posuzovalo různé aspekty, které měly odlišnou váhu. Mohu pouze říct, že v posledních letech jsem vedla úsek výstavby silnic, následně provozní úsek, krátce oba úseky současně. Znám proto problematiku činností, které zajišťuje Závod Brno.

Přejít na pozici ředitelky tedy pro vás nebylo složité?

Co se týká pracovních povinností a vytíženosti, tak ani moc ne. Už od ledna jsem vedla dva úseky brněnského závodu. A jestli to jsou teď tři, je celkem jedno. Je to hlavně o sbírání informací.

Jaké jsou vaše nejbližší cíle?

Zprovoznění Královopolských tunelů. Ale je třeba se dívat i za hranici Brna. Chceme ještě letos začít se stavbou křižovatky na silnici I/50 u Nesovic na Vyškovsku. Záleží to ale na penězích. Zahájili jsme i výběrové řízení na zhotovitele prodloužení D1 od Přerova po Lipník. Jakmile soutěž skončí, začneme stavět.

Kolik má křižovatka v Nesovicích stát?

Sto třicet milionů korun. Ale pokud práce začnou letos, není potřeba plná částka. Počítáme, že stavět budeme dvě sezony.

V Brně je teď asi nejžhavějším silničářským tématem otevření Královopolských tunelů. Může ještě něco ohrozit jejich otevření v září?

Neočekáváme žádné komplikace. Plánujeme je otevřít 31. srpna. Ale zcela přesné datum nemohu předjímat před vydáním rozhodnutí o otevření tunelů.

Chystáte nějakou slavnost?

Přestřihávání pásky za účasti ministra dopravy, zástupce fondu dopravní infrastruktury, vedení Brna a dalších.

A tunely budou tou dobou hotové?

Stále tam zůstanou dokončovací práce. Ale lidé se nemusejí bát, dopravu to nijak neomezí.

Se zástupcem sdružení Velký městský okruh Brno Karlem Štěpaníkem jste se dohodli, že budete měřit hlukovou zátěž po otevření tunelů a případně dostavíte protihluková opatření. Myslíte, že budou potřeba?

Jsme na to nachystaní. Ale udělali jsme například tišší asfaltový povrch. Takže předpokládám, že výsledky měření nebudou tak špatné, abychom museli protihlukové stěny dodělávat.

Ředitelka brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Věra Hoderová.Jaké další části velkého městského okruhu potom přijdou na řadu?

Prioritu vidím v úseku propojujícím mimoúrovňovou křižovatku Hlinky a Žabovřesky, mosty a navazující Královopolský tunel. Tedy stavba Žabovřeská I. Tento asi třísetmetrový úsek kapacitně nevyhovuje napojení na obou stranách. Do prací se chceme pustit příští rok. Pokračuje také příprava okruhu na druhé straně dokončovaného Královopolského tunelu. Tedy stavby Tomkovo náměstí a Rokytova.

Hrozí u nich podobné problémy jako u tunelů?

Zatím je připravujeme bez problémů kromě části Tomkovo náměstí. Tam lidé účelově založili ekologické sdru-žení Odsunutá lichá. Napadali územní rozhodnutí, ale po vzájemných jednáních jejich aktivita utichla.

Co jim vadilo?

Jejich domky zasáhne hluk a prašnost při stavbě i při provozu okruhu. A lidé se dožadují nějakého řešení. Ale dohodli jsme, že ho najdeme.

Kdy bude hotový celý velký městský okruh?

Velmi ideální předpoklad je rok 2030. Silnice I/42 Velký městský okruh Brno pak v konečné verzi bude měřit dvaačtyřicet kilometrů.

Emoce vyvolává také plán postavit rychlostní silnici R43 na Moravskou Třebovou přes území brněnské městské části Bystrc. Alternativní varianta vede takzvanou Boskovickou brázdou. Jaký postoj k tomu má Ředitelství silnic a dálnic?

Dlouhodobě počítáme s takzvanou bystrckou stopou. Umožňuje převést tranzitní dopravu od severu k jihu mimo brněnský velký městský okruh. Současně to umožní přímé zpřístupnění jednotlivých městských částí, aniž by vzrostla intenzita dopravy na okruhu. Trasu R43 v Boskovické brázdě by využila pouze část tranzitní dopravy. A pro cílovou dopravu znamená dopravní závlek asi deset kilometrů, řidiči by ji využívali minimálně. Boskovická brázda by tak nepřinesla kýžené odlehčení na okruhu. Navíc přetíží provoz na dálnici D1 v úseku mezi Ostrovačicemi a Troubskem.

Kdy je reálná dostavba posledních dvaceti kilometrů dálnice R52 mezi Brnem a Mikulovem?

Vzhledem k tomu, že se na jednotlivých úsecích stále nacházíme ve stupni územního řízení, nelze odhadnout termín zahájení prací. Územní řízení na jednotlivé stavby trvají přes různé peripetie již od roku 2007. Bylo vydáno již několik územních rozhodnutí, která však kvůli různým odvoláním úřady zrušily. Územní řízení tak jsou opět v prvním kole. Jako investor pokračujeme v přípravě staveb dále s ohledem na jednotlivá správní řízení. V nich samozřejmě musíme zohlednit zrušení zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Je nutné ale zdůraznit to, co aktivisté oslavující zrušení Zásad zamlčují. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku jasně deklaroval, že vedení R52 na Mikulov je jediné možné.

Dálnice D1, R52 a R43 mají propojit takzvané tangenty. Ty ale sevřou například Ostopovice či Troubsko mezi několik rušných silnic. Proč jsou nutné? Plánuje je vůbec ŘSD v dohledné době stavět?

Projekt Jihozápadní tangenty patří k dlouhodobě sledovaným, koncepčním projektům a souvisí především s ochranou Brna před tranzitní dopravou. Tato ochrana spočívá v takzvaném kříži. Ve směru západvýchod ji zajišťují dálnice D1 a D2 . Ve směru severjih plánovaná R43 a právě Jihozápadní tangenta. Ta představuje alternativu spojení západvýchod. Současně odlehčí dopravě v obydlené jižní části Brna. Tyto plány jsou ale zatím ve stadiu koncepce.

Tangenta má ochránit Brno. Co ale říkáte na stížnosti menších obcí, že to je na jejich úkor?

Chápu je. Ale snažíme se najít optimální variantu, jak zajistit plynulost dopravy a zároveň minimální dopad na osídlená místa. Ale doprava bude mít vždy dopad na lidi. Je to daň, kterou společnost platí za pohodlí ježdění autem.

Kdy se Jihomoravského kraje dotkne i rekonstrukce a rozšíření dálnice D1?

Závod Praha připravuje modernizaci D1 od Mirošovic po Kývalku. Její součástí bude i rozšíření o tři čtvrtě metru v každém směru. V Jihomoravském kraji ovšem modernizace nebude dříve než v roce 2015. Připravujeme i rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání mezi Kývalkou a Holubicemi. Vzhledem k ceně šestnácti a půl miliardy korun, složitým majetkoprávním vztahům a současnému stavu přípravy ale nepředpokládáme, že se začne stavět v nejbližších letech.

Jaká je vlastně ideální podoba silnic vyšších tříd na jižní Moravě? Máte propočítáno, kolik chybí do ideálního stavu?

Když se na to podíváme s představou dokonale technicky vyřešené sítě a do-pravně-inženýrsky navržených klíčových uzlů, neodvažuji se odhadnout potřebné peníze. Pokud by se podařilo odstranit veškerá nevyhovující místa, doplnit kvalitní vodorovné značení a podobně, bavíme se řádově o mi-liardách korun.

Ředitelka brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Věra Hoderová.Jaký vliv na důležité stavby mají občanské iniciativy, ekologičtí aktivisté či lidé odmítající prodat své pozemky?

Neustále se snažíme zlepšovat vzájemnou komunikaci. Snažíme se lidem lépe vysvětlit, proč je stavba té či oné silnice důležitá. I tak je ale zřejmé, že odpůrcům staveb nejde ani tak o řešení dílčích problémů jako spíše o celkovou trasu. To bohužel znamená, že pokud stávající dopravní koncepce v Jihomoravském kraji stále spočívá na zmíněných páteřních silnicích, je problém s odporem organizací téměř neřešitelný. Veřejný zájem, který organizace údajně představují, je přitom pro nás do značné míry nečitelný. Jinou kategorii představují obce a vlastníci nemovitostí. Ti zcela legitimně uplatňují svá práva a zájmy. A s těmi jsme připraveni vždy jednat.

Bývalý ředitel Zdeněk Pánek se snažil s aktivisty více vyjednávat, předcházející vedení s nimi naopak moc nemluvilo. Který přístup zvolíte vy?

Jsem rozhodně zastáncem konstruktivní komunikace a hledání cesty k reálným výsledkům.

Autor: Petr Jeřábek

15.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies