VYBERTE SI REGION

Petr Muk: Snažím se dívat do budoucnosti

BRNO - Dvaačtyřicetiletý zpěvák Petr Muk vystoupí dnes večer v Kulturním domě Rubín. Po třech letech se znovu představí brněnským divákům. Petr Muk byl v devadesátých letech vůdčí osobností skupiny Oceán, později kapely Shalom.

15.11.2007
SDÍLEJ:

Petr MukFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Od roku 1997, kdy vydal první sólové album, vystupuje jako samostatný interpret. Zpívá i v muzikálech (Rusalka, Johanka z Arku, Galileo). Vloni se oženil s Evou Hejčíkovou, s kterou má malou dceru Noemi.

Na programu máte jedenáct koncertů a jeden v Bratislavě. Ovlivňujete sám výběr měst?

Jde o to, že po revoluci tu z těch klasických kulturních domů s pořadateli, které známe, zůstalo už jen několik. Můj manažer Richard Dušák je vždy kontaktuje a podle toho, kdo se mu ozve, se snaží sladit termíny všech. V Bratislavě děláme vždy jen jeden koncert, protože scénu, zvuk i světla sponzoruje česká strana, a tohle je jediný koncert, který nám na Slovensku povolí.

Každý den v jiném městě, není to pro vás už příliš hektické tempo?

Není. Tak to bývalo dřív, kdy jsme jezdívali s Oceánem a Shalomem a měli patnáct koncertů do měsíce. Teď díky tomu, že máme jen dvanáct koncertů, které jsou časově více rozptýlené, je čas i na spoustu dalších aktivit. Nejnáročnější pro nás byla příprava.

Turné zakončíte právě dnešním brněnským koncertem. Co plánujete dál?

V sobotu mě čekají dvě představení Golema, které pak do konce roku hraji ještě několikrát. Měl bych natočit písničky, které se předtáčí na Silvestrovskou show televize Nova, která bude na Václavském náměstí. S Michalem Četkou chceme natočit píseň pro soutěž Eurovize.

Každé z vašich alb je jiné. První deska je více kytarová, album Jizvy lásky je postaveno na hitech, Dotyky snu jsou zase procítěné album. Je to plánovaný vývoj?

Ono to vždy vyplyne z písní. První album bylo kytarové jen z jediného důvodu. Chtěl jsem se vrátit k tomu, co jsme s Oceánem na začátku zabili. Tehdy mně Oceán zněl víc kytarově, ale pak se z něho stala syntetizátorová kapela. Shalom v tom pokračoval a já jsem chtěl natočit jinou desku, kde by se víc používaly kytary. A od Jizev lásky až po poslední album ty desky drží něco pohromadě. Rádi bychom oslovili někoho z venku, aby se na ty skladby podíval trochu jinak a do aranží písní přinesl něco nového. Dál bychom chtěli jít trochu modernějším směrem.

Jak se za tu dobu změnilo vaše publikum?

Změnilo se dost zásadně a musím říct, že mi to tak vyhovuje. Oceán i Shalom měl kultovní publikum a zasáhlo to určitou generaci lidí. Dnes jsou na mých koncertech všechny věkové kategorie, a to je pro mě ten ideální model. Tak jsem to zažil, například když jsme jezdili po Velké Británii s kapelou Erasure a já na koncertech viděl rodiče s dětmi.

Nestýská se vám?

Myslím, že ne. Bylo tolik věcí dobrých, ale spousta z nich nestála za nic. Ať už se to týká osobního života nebo toho hraní. Dívám se vždycky spíše do budoucnosti a žiji přítomností. Snažím se užít si každou věc, která mě čeká.

Často zpíváte o lásce, není to dnes už klišé?

Ty texty jsou v jednom rozměru o mezilidských vztazích a mnohdy je tam láska jako něco, po čem toužím. Ty sloky jsou pak o velké rozervanosti – mezilidské vztahy nejsou přece úplně tak jednoduché.

Máte na mysli nějaký konkrétní text?

Přirovnal bych to třeba k Písni písní od Šalamouna. Na první pohled se může zdát, že je to o milostné lyrice, o lásce mezi mužem a ženou, a přitom je to jen zašifrování toho zásadního vztahu člověka k něčemu, co nás přesahuje. K astrálnímu světu anebo k Bohu, chce–li to tak někdo nazvat.

A kdo je tím vaším „Bohem“?

To nemohu tak jednoznačně říct. U mě jde spíše o spoustu vlivů, s kterými jsem se seznamoval prostřednictvím knih. Zaujal mě Dostojevskij, Mika Waltari. Člověk i v této beletrii může najít odpovědi na spoustu otázek. A když už máte pocit, že odpověď držíte pevně v rukou, přichází zase další otázky. Jedna z osob, která mě ale velmi ovlivnila, byl člověk, který psal pod pseudonymem Maxmilian Dürfield. Jeho knihy vycházely jen v samizdatu. Teprve později jsem zjistil, že pocházel z Podkarpatské Rusi z ortodoxní židovské rodiny.

Mluvíte spíše o svém duchovním otci než o Bohu…

Ovlivnila mě spousta náboženství. Ať už to byl hinduismus, buddhismus, taoismus, judaismus nebo křesťanství. Ve všech z nich jsou podněty, ze kterých člověk načerpá určité morální kodexy, podle kterých by se chtěl chovat. Ví pak, kde je ten ideál. Životní cesta je ale složitější a v praxi to pak vypadá úplně jinak.

Nemůžu si nepovšimnout vašeho trička. Růže z alba Violence. Čím pro vás dnes jsou Depeche Mode?

Je to pro mě kapela, která v mnoha směrech ovlivnila další směřování celosvětové muziky, a to především v používání syntetizátorů. Dnes se posunuli o kus dál, a je to vidět i na jejich koncertech, kdy nemají problém objíždět desetitisícové haly. Byl jsem na jejich koncertě v Praze, v Bratislavě i ve Vídni a nejvíc se mi líbil právě ten vídeňský, který měl nejlepší atmosféru. Do kapel z této doby pro mě patří i U2, Simple Minds nebo Duran Duran.

15.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies