VYBERTE SI REGION

Jajtner: Propagace papežovy mše se podařila

Brno /ROZHOVOR/ - Návštěva papeže Benedikta XVI. je pro Brno jednou z největších událostí v posledních dvaceti letech. Přípravy na mši pro odhadovaných sto tisíc lidí trvají několik měsíců a členové přípravného výboru jsou v posledních dnech pod tlakem při dolaďování události, která Brno čeká zítra – v neděli 27. září. Na přípravě brněnské části návštěvy se podílí i Pavel Jajtner, který byl v letech 2003 až 2008 velvyslancem České republiky ve Vatikánu.

26.9.2009 2
SDÍLEJ:

Bývalý vatikánský velvyslanec Pavel Jajtner.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Další články o návštěvě papeže v Brně čtěte vpravo nahoře

Jak dlouho už se připravuje návštěva papeže Benedikta XVI. v Brně?
Začali jsme v březnu, takže zhruba půl roku se věnujeme plánování a přípravám. Z šesti měsíců byl ten poslední nejnáročnější, a v uplynulých dnech už jsme jen dolaďovali drobnosti.

Kdy jste se dozvěděli, že papež přijede právě do Brna?
O papežské návštěvě jsme věděli asi měsíc předtím, než to bylo oficiálně oznámeno. V tu chvíli ale nebyl známý program návštěvy. O městě Brně, jako o pořadateli slavnostní mše, se nicméně uvažovalo od samého začátku.

Brno nepatří k významným centrům katolické církve. Proč si myslíte, že na ně nakonec volba padla?
Brno bylo zatím při papežských návštěvách, i když to byly návštěvy jiného papeže, opomíjeno. Je to především průmyslové město, v němž není religiozita výrazná, ale je centrem Jihomoravského regionu, kde je naopak nadprůměrná. Jednak tedy jde o nápravu jakéhosi historického dluhu a také je to svým způsobem pocta těm opravdu věřícím katolíkům, zejména z jihovýchodních částí brněnské diecéze.

Byl jste pět let velvyslancem ve Vatikánu. Tušíte, proč si papež vybral k návštěvě právě Českou republiku?
Vím, že Benedikt XVI., s nímž jsem měl možnost se několikrát osobně setkat, zná českou duši a modlí se za český národ, který má rád. Jsem přesvědčen, že také miluje Prahu a bezpečně vím, že má rád Antonína Dvořáka. Uvědomuje si, že tato země potřebuje povzbuzení. Stejně jako celá Evropa. Potřebujeme sílu k tomu, abychom se navrátili ke křesťanským hodnotám.

Podle vás papež miluje Prahu, přesto si pro mši zvolil Brno. Proč?
Jako hudebník zná určitě také Janáčka, takže to by vedle toho historického dluhu mohl být další motiv. Ale myslím si, že existují různá doporučení a do výběru míst pro slavnosti měla co říct i Česká biskupská konference. Přes různá doporučení měl ale určitě poslední slovo papež sám.

Benedikt XVI. stráví v Brně zhruba tři hodiny a do města se v podstatě nedostane. Ví vůbec, kam jede?
To určitě ví. Je to zvídavý a svědomitý člověk. O mnoho věcí se zajímá a má tým, který mu spoustu informací z pozadí připraví.

Co je nejsložitější na organizaci takové návštěvy?
Počítáme s tím, že přijede asi sto tisíc lidí, a to je velké číslo. Na druhou stranu to nejsou tři miliony jako například při návštěvě papeže v Manile na Filipínách nebo při první návštěvě předcházejícího papeže Jana Pavla II. v Polsku. Takže když se daly zvládnou tři miliony, tak se dá zvládnout sto tisíc. Nejsložitější jsou tedy vždycky detaily. Například to, kdo se bude starat o ztracené děti, jakým způsobem zajistit, aby mohli ke svatému přijímání přistoupit věřící s bezlepkovou dietou a podobně.

Přesto asi není jednoduché zorganizovat sto tisíc lidí?
Nejdřív se musela rozhodnout otázka místa konání bohoslužby. S tím souvisí také řešení přístupových cest, zajištění příchodu obrovského počtu lidí do areálu i nezbytné kontroly. Podmínky pro bezpečnost se totiž po jedenáctém září 2001 podstatně změnily.

Nebojíte se přesto, že se takový dav vymkne kontrole?
Důležitá je disciplína návštěvníků. Lidé by neměli přijít na poslední chvíli, ale včas, podle pokynů na místenkách. Musejí si také uvědomit, že po skončení bohoslužby se bude ten obrovský zástup jejích účastníků zase rozcházet, což také potrvá delší dobu. Lidé by se proto neměli zvednout k odchodu hned v okamžiku, kdy papež odjede zpět ke svému letadlu. Chci vyzvat všechny, aby se řídili pokyny pořadatelů. Protože pokud se pohyb takového množství lidí vymkne kontrole, může snadno dojít k neštěstí.

Kdo pořadatelskou službu zajišťuje?
V areálu bude na devět set dobrovolníků. Armáda poskytla další asi tři stovky vojáků, kteří také budou vykonávat pořadatelskou službu.

Zatím si lidé zajistili něco přes osmdesát tisíc místenek. Co když přijde podstatně víc lidí?
Zúčastnit mše se může každý, i ten, kdo se rozhodne v sobotu večer nebo ještě v neděli. Na ploše u letiště je kromě vyhrazené kapacity pro sto třiadvacet tisíc lidí ještě rezervní plocha pro dalších sedmadvacet tisíc zájemců. Ti, kteří přijdou na poslední chvíli, budou pochopitelně daleko od hlavního oltáře.

Myslíte, že vysoká návštěvnost je dána i výhodnou polohou Brna?
Je to podle mě ideální místo. Když si vzpomenu na Olomouc, kde jsem se brodil blátem, kde není letiště na blízku a nevyšlo počasí. Myslím si, že i technicky se podobné akce zdokonalují. Přibývá zkušeností. Z každé papežské návštěvy se učíme a především organizátoři ze strany Svatého stolce jsou velmi zkušení a dokážou velice přesně říct, co je zapotřebí. Scénář návštěvy a jednotlivých akcí se vytváří ve spolupráci s nimi.

Je jistě předčasné přípravné práce hodnotit, ale je něco, co se vám opravdu povedlo, na co jste hrdí?
Například počet návštěvníků jako výsledek velmi dobré propagace akce. Očekávaná účast je na Českou republiku vysoká. Myslím si, že dobře je vyřešené i místo konání bohoslužby. I když můžeme litovat, že věže katedrály na Petrově nejsou z Tuřan vidět. Pozitivní je také fakt, že se přihlásilo dost dobrovolníků, kteří jsou ochotni dělat pořadatele.

Kvůli parkování autobusů s poutníky bude na čas uzavřena i dálnice D1, což někteří lidé kritizují. Mají proč?
Je to menšina věčných reptalů, kteří vůbec nepochopili význam papežské návštěvy. Těmto lidem bych vzkázal, že jsem zažil pohřeb Jana Pavla II. v Římě a inauguraci Benedikta XVI. Tehdy třímilionová metropole akceptovala to, že Řím byl na tři dny úplně uzavřený. Museli ty tři dny přečkat. Tady to je jen jeden den, a je to neděle, takže i provoz na silnicích je nižší. Omezení na dálnici může být i z úplně jiných příčin, například kvůli hromadné nehodě, a lidé ji musí objíždět. Kdo má trošičku pochopení a dobré vůle, tak je schopen to tolerovat. Ten, kdo ne, tak nechť skřípe zuby.

Benedikt XVI. stráví v České republice tři dny. Je to obvyklé?
Podle mého názoru to je dlouhá doba. Z Říma trvá let devadesát minut, takže papež mohl uskutečnit jednodenní návštěvu, která by také splnila svůj účel. Je to projev určitých nadstandardních sympatií, které Svatý otec k naší zemi chová.

Pro současného papeže je to první návštěva České republiky. Jeho předchůdce, Jan Pavel II., tady byl třikrát. Myslíte si, že i Benedikt XVI. sem zavítá znovu?
Přát bychom si to mohli, ale Benedikt XVI. je v jiné situaci. Když se stal papežem Karol Wojtyla (Jan Pavel II. – pozn. redakce) bylo mu osmapadesát let, kdežto Josephu Ratzingerovi (Benedikt XVI. – pozn. redakce) devětasedmdesát. Přitom podobných návštěv vykonávají stejně, tři až čtyři ročně. Navíc předcházející papež byl ve své funkci téměř sedmadvacet let, kdežto současný začíná pátý rok pontifikátu.

Jako velvyslanec ve Vatikánu jste zažil Jana Pavla II. i Benedikta XVI. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Podstatná byla mentalita papeže Wojtyly, jehož víra byla intuitivní. Byla to věc srdce. Benedikt XVI. je naopak papež racionálního typu. Je to typický akademik, člověk racionálně založený. Jeho víra je rozhodnutí, které pramení z poznání a ze souladu intuice a rozumu. Předmětem víry jsou skutečnosti, o kterých se nemůžeme přesvědčit ani hmatem ani sluchem ani zkušeností. A Benedikt XVI. dokazuje, že i racionálně smýšlející a vzdělaný člověk může mít silnou víru. Dokonce tak silnou, že může zpochybnit agnostiky a ateisty v naší zemi, kterých je většina. A povzbudit ty věřící, jejichž víra je vlažná.

Přesto se zdá , že Jan Pavel II. byl oblíbenější. Čím to je?
Já bych neřekl, že je Benedikt XVI. méně oblíbený. Pravda, předchozí papež byl mediálně velice schopný člověk. On pozornost lidí přímo miloval. Benedikt XVI. je naopak člověk plachý, kterému nesvědčí „lázeň v davech“ a který se tyto věci musel naučit. Dobře si však uvědomuje, že žijeme v mediálním světě. Takže dneska má například i blog na internetu.

Pomáhá mu to získat větší popularitu mezi věřícími?
V Římě jsem zažil, že například na pravidelné středeční generální audience přicházelo přes dvacet tisíc lidí. Jeho obliba roste a musíme vzít v úvahu neporovnatelnou délku pontifikátu předchozího a současného papeže. Rozdílná je i epocha jejich působení. Jan Pavel II. přišel v době velkých očekávání a přelomových situací, kdy se postupně hroutilo komunistické impérium a zanikal bipolární svět. Zatímco současný papež musí čelit novým výzvám jako jsou eroze křesťanských hodnot a světová ekonomická krize.

V čem je tedy nynější návštěva papeže pro Českou republiku významná?
Výjimečná je po mém soudu proto, že není odměnou za zásluhy České republiky. Papež sem nejede, aby nás odměnil za to, že jsme si uchovali křesťanské hodnoty. Právě naopak. Jede k nám proto, že jsme je – nejen následkem totalitního režimu – ztratili. V mých očích má nynější návštěva řekl bych až humanitární charakter. Lidé potřebují povzbudit v tom, aby nejen uznávali, ale hlavně žili podle křesťanských hodnot.

Máte pocit, že naše společnost upadá?
Česká společnost je specifická. Nese si s sebou samozřejmě neblahé dědictví totalitního režimu, který se snažil náboženství cílevědomě vyhladit, protože skýtá jistou svobodu svědomí. Navíc je evidentní nezájem o křesťanské hodnoty v rozvinuté euroatlantické společnosti, k níž patříme. Vyplývá to z individualizace a konzumního způsobu života. Lidé dnes považují za štěstí něco úplně jiného, než skutečné štěstí je, a pomíjí hodnoty jako je pravda, spravedlnost, svoboda a solidarita. Nedobrovolné otroctví totalitní vlády jsme vyměnili za dobrovolné otroctví honby za požitky a zábavou.

V Brně se nedávno rozbouřila debata o stavbě nové mešity pro zdejší muslimskou komunitu. Neposílí papežova návštěva negativní postoje vůči jiným náboženstvím?
Setkání s Benediktem XVI. posílí nejen křesťany, ale i ostatní obyvatele jednoduše proto, že si uvědomí přítomnost skutečných hodnot ve společnosti. Nemyslím si však, že by se to ve vztahu k muslimům mělo projevit militantním způsobem. Je přirozené, že pokud má existovat náboženská tolerance, tak musí být oboustranná. Strávil jsem čtyři roky jako velvyslanec v Maroku a vidím velký problém islámu v tom, že neuznává a netoleruje jiná náboženství. Jestliže umožníme budovat mešity v křesťanských zemích, máme právo žádat, aby mohly vznikat křesťanské chrámy v muslimských zemích. Osobně si však nedovedu představit, že by například v Saúdské Arábii někdo postavil nový křesťanský nebo dokonce katolický kostel.

Autor: Ema Wiesnerová

26.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies