VYBERTE SI REGION

Jsem jako olivy. Nejlépe pracuji pod tlakem, říká šéf brněnské ČT Souček

Brno /ROZHOVOR/ - Televizní studio České televize čekají velké změny. Zaměstnanci i technika se přesouvají do nového moderního studia v Líšni, které si televize nadělila k pětapadesátému výročí vysílání. „Už dávno neplatí, že televize je dobrá, špatná a brněnská. Brněnská televize je dnes producent toho nejlepšího, co Česká televize produkuje. Teď v tom pomůže i nové studio," říká ředitel Jan Souček.

3.7.2016 1
SDÍLEJ:

Jan Souček.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pomalu se už stěhujete do nového studia. Co nového to přinese po technické stránce?

Po ryze technické stránce získáme oproti současnému stavu celý jeden režijní komplex navíc. To znamená, že budeme mít k dispozici tři studia a tři režie a všechny budou v HD kvalitě rozlišení. S některými modernizacemi zařízení jsme záměrně čekali, protože jsme věděli, že je před námi stěhování.

A jiné výhody?

Pro nás je velký přínos fakt, že nový komplex je oproti stávajícím budovám kompaktní. Všechno je tedy na jednom místě. V centru Brna jsme měli dva domy propojené kabeláží, ale nedalo se mezi nimi přecházet suchou nohou.

Projeví se nové technologie i v programu?

Bezprostředně po přestěhování ne. Proces vzniku nového pořadu není takový, že si zítra něco namyslíte a pozítří vysíláte. Nové studio nám ale umožní navrhovat například výrobu pořadů, pro kterou už si nebudeme muset pronajímat prostory, typicky pro natáčení dramatické nebo zábavné tvorby. Dekoraci si postavíme ve vlastním. Nový zpravodajský newsroom nám taky umožní častější uplatnění takzvaných kontinuálů ve vysílání ČT 24.

Bylo tedy nutné se přesunout?

To, co jsem už zmínil, jsou vlastně jen benefity, které díky novému studiu získáme. Přesun byl nutný hned z několika důvodů. Oba domy, kde jsme v centru sídlili, byly postavené ve třicátých letech minulého století a vyžadovaly by obrovské investice, aby mohly pro televizní účely fungovat dál.

Z centra města, kde máte na dosah ruky různé instituce, se přesunete na okraj Brna. Není to strategicky nevýhodná poloha?

Je to trochu iluze. Je třeba se podívat na to, jak televize funguje. Štáb se většinou nemůže dopravit na místo pěšky, protože s sebou má hodně techniky. I po centru Brna musí jezdit autem. A kdo zná hustotu provozu v centru, tak ví, že byť jsme od institucí vzdušnou čarou kousek, autem v zácpách to není úplně nejrychlejší. Druhá věc je, že ze všech námětů, které zpracováváme, natáčíme v Brně jen malý zlomek. Pokrýváme oblast Prostějovska, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, kus Kraje Vysočina. A tím pádem štáby dennodenně vyjíždí. A v případě, že jste na okraji Brna, ale v dobré dostupnosti od městského okruhu a dálnice, zpravodajci si tím polepší.

V televizi působíte od roku 2005. Jaký je váš vztah k budově v centru? Nebude vám chybět?

Bude mi trochu scházet ta příjemná atmosféra centra Brna a Jakubského náměstí, které za poslední dobu neuvěřitelně ožilo. Ale televize je tady proto, aby vyráběla pořady pro diváky, ne abych si užíval z okna výhled na Špilberk, kostel svatého Jakuba, Petrov i Starou radnici. Navíc když se podíváte po všech moderních televizních komplexech, které v posledních dvaceti letech vznikají v Evropě, televize už nikdy nevzniká v centru města. Důvodů je několik.

Například?

Získat v centru dostatečný prostor pro stavbu televizního studia je drahá záležitost. A my se snažíme s penězi koncesionářů hospodařit racio-nálně. Utrácet peníze, abychom měli velkoplošná studia ve středu města, je prostě luxus. Druhý důvod je, že centra nejsou nafukovací. Máme tady třeba velmi zásadní problémy s parkováním.

Jan Souček.

Brněnské televizní studio si v těchto dnech připomíná výročí pětapadesát let od zahájení vysílání. Jak významné je to pro vás výročí?

Spojení výročí a okamžiku dokončení nového areálu je symbolicky velmi silné. Protože celou dobu, co staré studio v centru funguje, se mluví o tom, že je potřeba postavit nové. Takže jsme si jej k výročí nadělili a já to považuji za nejdůležitější mezník, který se k výročí váže. Pětapadesát let už je hezké číslo a my si tyto půlkulatiny navíc připomínáme výstavou na Špilberku.

Otevřená už je od třiadvacátého června. Čím byste na ni nalákal další návštěvníky?

Je hodně divácká. Není to teoretizování, jak by televize měla vypadat, nebo co by ze zákona měla plnit. Je to vlastně připomínka těch pětapadesáti let, včetně nepříjemných okamžiků, jako byl třeba rok 1968. Expozici dominují praktické ukázky toho, jak se dělá a dělala televize dříve. Jsou tam i praktické ukázky moderní televize a toho, co mají diváci rádi třeba kostýmy z populárních pohádek nebo kus četnické stanice z Čet-nických humoresek. A taky mnoho interaktivních prvků.

Co konkrétně si mohou lidé vyzkoušet?

Moderování zpravodajství, dabing, předpověď počasí před zeleným plátnem. Mohou se proměnit v soutěžící AZ kvízu, tipovat postavy z různých pořadů. Je tam toho zkrátka hodně. Výstava je navíc udělaná tak, že tam nejsou exponáty, u kterých by byla cedulka nesahat. Na konci je potom kino, kam si divák může sednout. V určité periodě tam vysíláme ty nejlepší pořady, které jsme vyrobili.

Je něco, v čem podle vás drží brněnské studio prim nad Prahou nebo Ostravou?

Praha je metropole, je tam nejvíc zaměstnanců a nejvíc se tam toho vyrábí. S Prahou tedy nemá smysl se v tomto ohledu srovnávat. Spíš má smysl vypíchnout specifičnost Brna. Pro Brno byla vždy specifická zábavná a hraná tvorba. Býval tady taky špičkový dabing. A to je jedna z věcí, jeden takový sen, ve který televizáci v Brně stále doufají.

Je tedy možné, že se bude v Líšni znova dabovat?

Je to možné. Neslibuju, ale tohoto snu se nevzdáváme.

A jiná brněnská specifika?

Od ostatních studií nás podle mě odlišuje úzká spolupráce s vysokoškoláky. Brno je univerzitní město, které má asi čtyři sta tisíc lidí s trvalým pobytem. K tomu každoročně přibude osmdesát tisíc studentů. To je neuvěřitelné číslo. Vysoké školy tak produkují budoucí profesionály téměř ve všech profesích, které televize potřebuje. Proto jsme před dvěma lety zahájili stážistický program. Nabízíme budoucím absolventům z Brna i Zlína možnost stážovat v televizi a snažíme se tím rozpohybovat trh profesí, se kterými televize spolupracuje.

V pátek to byly dva roky od vašeho nástupu do funkce ředitele. Co se vám nejvíce povedlo či nepovedlo?

Povedla se právě zmiňovaná spolupráce s vysokými školami. A ono to neskončilo jen u stáží. Stali jsme se taky garanty výuky speciálního předmětu na právnické fakultě Právo v praxi veřejnoprávního média. Kromě mě to učí kolegové z právního oddělení i produkce a programu, protože se snažíme lidem ukázat, kterými různými profesemi a procesy se právo v televizi prolíná. Od konce loňského roku jsme začali ještě více spolupracovat s fakultou sociálních studií a snažíme se rozšířit výuku televizní žurnalistiky. Nepochybně ale dominantou uplynulých dvou let byla výstavba nového studia. To pohltilo většinu mého času.

Takže je to takové vaše dítě?

Já bych neřekl jenom moje. Já jsem se stal ředitelem, když bylo před začátkem stavby. Ale její uskutečnění a všechny procesy okolo, k tomu je potřeba mnoho lidí. V polovině června jsme se začali stěhovat. To se třeba zdá být trivialita, ale jedna věc je postavit dům, a druhá věc je do něj přestěhovat něco, co pětapadesát let fungovalo někde jinde.

Jan Souček.

Je něco, co byste udělal jinak?

Určitě jsou věci, které se nám ještě nepodařily uskutečnit. Ve svém ředitelském projektu jsem například měl záměr, aby se tady etablovala ještě jedna tvůrčí producentská skupina zaměřená na hudbu. Je před námi obsazení postu kreativního producenta, který doposud zastávala Kamila Zlatušková, která se zaměřovala na dokumentaristiku. Nový kreativní producent by se tentokrát mohl zaměřovat navíc i na hudbu, včetně té lidové.

Přechod na ředitelský post je velká profesní změna, ale zcela jistě se projevuje i v osobním životě. V čem konkrétně u vás?

Od té doby mám diář rozdělený po půl hodinách. A druhá věc, která mě, přiznávám, trochu překvapila, je neustálé přepínání mozku na různá témata. A to je únavné i ve chvíli, kdy jste pevná v kramflecích, ale mobilizujete paměť každou chvilku jiným směrem.

Praxe vám nechybí?

Určitě by mě bavila, ale nemůžu říct, že by mi chyběla. Protože vlastně nevím, kdy bych to dělal (smích). Ředitelská práce je tak pestrá, že si nemůžu stěžovat. Spíš mám pocit, že jsem vděčný, že jsem si za těch uplynulých dvaadvacet let mediální kariéry mohl sáhnout na celou řadu profesí uvnitř rozhlasu i televize. A snad to nebude znít nabubřele, ale dneska mě baví i to ředitelování. Jsem ten typ, kterému se anglicky říká stress motivated. V českém prostředí se často po-užívá přirovnání k olivám, které vydávají to nejlepší, když jsou lisované. Když jsem pod tlakem, dokážu se nejvíc soustředit.

Kdy se můžeme těšit na první vysílání z nového studia?

Pokud všechno klapne, plánujeme první vysílání na pátého září a divákům jako první z Líšně přineseme Události v regionech. První pořady, které natočíme v dalších studiích, odvysíláme někdy na přelomu září a října. Budou to cyklické pořady jako třeba AZ-kvíz nebo Dobré ráno.

Zůstane AZ-kvíz v současné vizuální formě?

Nezůstane. Od nové sezony v září chystáme jeho úplně novou podobu. Ale je to trochu překvapení. Rodinné stříbro České televize Brno symbolicky dostane novou tvář stejně jako celé studio. Ale jak bude soutěž vypadat, to prozradíme na konci srpna.

Autor: Hana Florianová

3.7.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies